Říjen 2005

Napiš si své slovníkové heslo

Martin Kopta

Koncem loňského roku sháněl student brněnské univerzity Michal zdroje pro seminární práci a náhodou při tom na webové adrese www.wikipedia.org objevil encyklopedii. "Zaujalo mě, že Ostrava měla oproti Brnu mnohem propracovanější heslo. To jsem jako brněnský patriot nemohl dopustit," objasňuje důvody, jak se z náhodného čtenáře stal spoluautorem encyklopedického hesla Brno.

Zlom v jednoduchosti přístupu k vedení znamenalo vydání Encyklopedie v polovině osmnáctého století. Další zlom přišel o sto padesát let později s internetem: spoluautory encyklopedie se stávají její čtenáři. Stačí klepnout na odkaz a bez složité průpravy může kdokoli jednoduše upravit encyklopedické heslo nebo založit nové. Právě tak funguje Wikipedia.

Nejvíc hesel je v anglické verzi

Michal se pustil i do úpravy dalších hesel: "Měl jsem právě volnou chvíli, chuť procvičit si angličtinu a mám rád tenhle druh projektů," vysvětluje. Z podobných pohnutek se ostatně na tvorbě encyklopedie bezplatně podílejí i další její čtenáři.

Anglická verze Wikipedie má nyní přes 670 tisíc encyklopedických hesel z nejrůznějších oblastí. Až s velkým odstupem za angličtinou najdeme němčinu s 275 tisíci hesel, francouzštinu se 134 tisíci a japonštinu se 129 tisíci jazyky. Před světové jazyky, které mají ve Wikipedii kolem šedesáti tisíc hesel, se vklínily ještě švédská, nizozemská a polská verze.

V českém jazyce (na adrese cs.wikipedia.org) zatím vzniklo hesel jen 14 tisíc. Možná i proto, že mnozí wikipedisté stejně jako Michal rozšiřují jen anglickou verzi Wikipedie. Přesto se čeština ve Wikipedii mezi více než stovkou jazyků řadí k těm lépe zastoupeným.

Myšlenka volné encyklopedie vychází z hnutí Free Culture (volná či svobodná kultura). Zde má kořeny také svobodný software, jako je operační systém Linux, webový server Apache nebo kancelářský balík Open Office. Principem Free Culture je, že každý by měl mít možnost svobodně tvořit, používat a upravovat produkty kultury, ať už to jsou vědomosti, programové vybavení nebo třeba hudební nahrávky. Free Culture tak stojí v opozici k přísným omezením, která na tyto produkty uvalují komerční společnosti.

O vznik Wikipedie se zasloužil americký podnikatel Jimmy Donal Wales. V březnu 2000 začal Wales na webu provozovat volně přístupnou encyklopedii Nupedia. Obsah Nupedie ještě ovšem připravovala redakce tvořená experty, práce na ní proto postupovaly pomalu. V lednu o rok později vznikla Wikipedia. Původně sloužila jen jako zdroj pro Nupedii. Obsah Wikipedie sice už tehdy psali její čtenáři, ale placená redakce její obsah pak upravila pro zveřejnění v Nupedii. Záhy se ukázalo, že Wikipedie je mnohem životaschopnější projekt než Nupedia.

V červnu 2003 projekt Wikipedia zaštítila nezisková společnost Wikimedia Foundation, založená na Floridě. Ta zajišťuje technické zázemí pro internetovou encyklopedii a z ní odvozené projekty a dohlíží nad tím, aby její obsah zůstal volně dostupný.

Otevřenost obětí vandalismu

Wikipedia se stala důležitým zdrojem informací, který běžně využívají nejen studenti, ale i novináři a profesionálové i nadšenci, aby získali úvodní informace a odkazy na další internetové i neinternetové zdroje. Rychlost, s jakou Wikipedia roste, přinutil firmu Microsoft otevřít vlastní encyklopedii Encarta, založenou na podobném principu.

Otevřenost ovšem přitahuje také vandaly. Množí se případy, kdy Wikipedii využívají firmy pro vlastní reklamu. Nedávno si média také všimla případu, kdy byla u anglického hesla Papež Benedikt XVI. zaměněná fotografie papeže za fotomontáž, na níž je místo papeže zobrazen císař Palpatin z filmu Hvězdné války.

Zakladatel Wikipedie a předseda Wikimedia Foundation Jimmy D. Wales k tomu nedávno pro Süddeutsche Zeitung uvedl: "Ten obrázek byl na stránce jen okamžik. Ovšem kdokoli otevře článek právě v tu chvíli, se naštve a bude pochybovat o naší důvěryhodnosti."

Právě pochybnosti o fundovanosti autorů a důvěryhodnosti zdrojů, které si zvolili, bývá častým důvodem, proč je Wikipedia odmítána především v akademických kruzích. Martina Pavlicová, která vyučuje na Columbia University, je k Wikipedii jako studijní pomůcky skeptická: "Pro mne je Wikipedia něco jako 'jedna paní povídala'. Při vědecké práci se o ni opírat nemohu. Pokud si autor není schopen najít lepší zdroje, nemá ani smysl číst, co napsal."

Právě pro zvýšení důvěryhodnosti Wikipedie připravuje Wikimedia Foundation kroky, které povedou k omezení otevřenosti encyklopedie. "Brzy se muže objevit takzvaný statický obsah. V tomto případě můžeme zakonzervovat stránky, jejichž úroveň je nesporná," uvedl pro list Süddeutsche Zeitung Wales. Jde jistě o ústup od principu Free Culture, ale komentátor internetového deníku Živě.cz Jan Šindelár k tomu poznamenává: "Jakmile není obsah kontrolován, dříve či později se mezi 'hodnými' uživateli najde vtipálek nebo i úmyslný dezinformátor."

Některá práva vyhrazena

Název Wikipedia vznikl spojením slov wiki a encyklopedia. Wiki je označení systému pro správu obsahu na webu, který umožnuje čtenářům jednoduše upravovat texty stránek. Vychází z havajského výrazu wiki wiki, který se překládá jako rychlý, čilý nebo neformální.

Z projektu Wikipedia se postupem času vyčlenily další zajímavé počiny mateřské firmy Wikimedia Foundation. Projekt Wiktionary. org se má stát volně přístupnou náhradou lexikonu a výkladových slovníků. Wikispecies (species.wikipedia. org) vytváří strom živočišných a rostlinných druhů.

Na Wikibooks.org budují online knihovnu volně přístupných textů. Wikinews.org jsou otevřeným médiem, v němž zprávy nepíší profesionální novináři. Server Wikisource. org sdružuje přepisy historických dokumentů. Wikiquote.org sbírá citáty slavných a tak dále.

Projekty na bázi wiki vznikají i mimo Wikimedia Foundation. Oblíbený je například turistický průvodce World66.com, server pro nastávající maminky PregnancyBirthAndBaby. co.uk nebo server o informační architektuře IAWiki.net.

Na českém webu se myšlenkou obsahu, tvořeného přímo uživateli, ujal autor vyhledavače Jyxo Michal Illich, který provozuje otevřenou encyklopedii Mozek.cz.

Uživateli tvořený obsah ale není jen doménou wiki. Například server OurMedia.org, který patří pod projekt Archive.org, nabízí útočište autorům fotografií, videa, zvukových nahrávek, textu nebo softwaru.

Zadarmo jsou i fotky

Výrazným zdrojem informací a zábavy, tvořené uživateli webu, jsou také internetové deníky - blogy. V češtině najdete mnoho blogů na blog.lide.cz nebo Bloguje.cz. Na síti ovšem můžete získat i volně použitelné fotografie (www.sxc.hu) nebo hudbu na FreeMusic.cz.

Zásadním počinem hnutí Free Culture na internetu je ovšem projekt CreativeCommons.org. Ten nabízí obsah s licenčními podmínkami, lakonicky vyjádřenými heslem: některá práva vyhrazena. Právě pod licencí Creative Commons loni v březnu vydal knihu s názvem Free Culture profesor práva ze Stanford University Lawrence Lessig.

Pokud tedy máte zájem proniknout do myšlenek Free Culture hlouběji, můžete si Lessigovu knihu buď koupit v obchodě, nebo legálně a zdarma stáhnout z webu free-culture.org

Projekty Wikimedia Foundation na internetu: www. Wiktionary.org, www.species.wikipedia.org, www. Wikibooks.org, www. Wikinews.org, www. Wikisource.org, www. Wikiquote.org

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)