Říjen 2005

Šlechtické restituce: nekonečný příběh

Luděk Navara

O nemovitosti za miliardy korun se soudí potomci šlechtických rodů v celé zemi. Často neúspěšně. Patnáct let po pádu komunismu zaměstnávají české soudce desítky sporů, v nichž jde o gigantické majetky: lesy, rybníky, zámky a pole. O rodinné majetky se hlásí František Oldřich Kinský, Alžběta Pezoldová, Des FoursWalderode, Colloredové a další. Jen František Oldřich Kinský podal 157 žalob a jeho někdejší rodinný majetek se odhaduje na 40 miliard korun. Jeho advokát včerejší (z 18. 08. 2005 - pozn. red. CS-magazínu) rozhodnutí Ústavního soudu ve sporu o majetek Salmů vítá. „Je to pro mne pozitivní signál, že se soud zabýval rozhodováním tehdejších poválečných orgánů a že to šmahem nezamítl,“ říká.

Luboš Chalupa, jehož právní kancelář se specializuje na restituční spory a otázku znárodnění, má podobný názor: „Po právní stránce je kauza Salmů specifická a na jiné kauzy bezprostřední vliv nemá, ale má to vliv na to, že ve starých kauzách nelze pomíjet dobová rozhodnutí a důkazy,“ uvedl Chalupa. A o staré kauzy jde téměř vždy, neboť většina dědiců někdejších šlechticů o majetek přišla hned po válce podle Benešových dekretů. Jedná se tedy o nároky staré až šedesát let.

Majetky se vydávají a vracejí

Majetky však někdy putují z jedněch rukou do druhých. Například opočenský zámek získala od státu v restituci Kristina Colloredo-Mansfeldová. Přiřkl jí ho okresní, krajský i Nejvyšší soud. Ústavní soud však jejich rozhodnutí letos v lednu zrušil a nové kolo soudního sporu bude pokračovat ještě nejméně dva měsíce. Zámek tedy nemá jasného vlastníka. Další líčení totiž bude v září u okresního soudu. Takže do sporu mohou ještě znovu zasáhnout vyšší instance: krajský, Nejvyšší a Ústavní soud.

Spory přitom komplikují život nejen někdejším majitelům, ale i obcím, které by chtěly na některých pozemcích stavět. A dokud se o ně vede spor, jsou blokovány. Místní politikové někdy vydání majetku podporují nejen z praktických pohnutek. „Vždy jsem hájil názor, že Colloredové tady nikomu neublížili a že se navrácením zámku do jejich vlastnictví napravila stará křivda,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro MF DNES starosta Opočna Zdeněk Filip.

Navracení majetku potomkům bývalé šlechty provází v Česku jeden paradox. Majetek často dostane jedna část rodiny, ale další příbuzní, třeba i stejného jména, ne. Někteří z dědiců se za války údajně přihlásili k německé národnosti nebo po válce neměli dost dokladů, že zachovali věrnost republice. Tak dopadli například Colloredové, část dědiců majetek dostala, další se soudí. Stejně jsou na tom Kinští, nebo Schwarzenbergové. Hlubocká větev schwarzenberského rodu, reprezentovaná Alžbětou Pezoldovou, se majetku (zatím marně) domáhá.

Nejvýznačnějšími restituenty byly zatím rody, kde nebylo pochyb, že jsou české. Například Lobkowiczové a Schwarzenbergové. Majetek dostali už na začátku devadesátých let a právě oni vlastní mnohé ze známých hradů a zámků. Někteří vstoupili i do politiky, nejznámější je senátor Karel Schwarzenberg, majitel Orlíku.

Lobkowiczové mají například zámky Mělník, Nelahozeves, Roudnice nad Labem nebo hrad Střekov. Kinští získali hrad Kost a zámek ve Žďáru nad Sázavou. K velkým restituentům patří i Šternberkové.

(MFDNES)