Říjen 2005

Poslanec Mikloško se omluvil za odsun

Luboš Palata

Poslanec František Mikloško byl vždy tak trochu disident. Před rokem 1989 i po něm. Disidentem zůstal i loni jako prezidentský kandidát vládního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). Bez dětí, bez partnerky, doma i bez televize, nemohl skončit mezi vítězi. Prezidentem se nestal.

Přes to všechno byl a zůstal autoritou, která se těší všeobecné úctě. Když se proto v neděli omluvil za násilné vystěhování maďarské menšiny v roce 1945, nebylo to prohlášení jen tak nějakého poslance.

Na Slovensku však Mikloškovo prohlášení vyvolalo bouři odporu, která ukazuje, že přes přítomnost Strany maďarské koalice ve vládě Mikuláše Dzurindy nejsou vztahy mezi Slováky a Maďary v uspokojivém stavu.

"Nevím, dokdy ještě budu v politice a jako ústavní činitel jsem cítil potřebu říci, že v letech 1945 až 1948 se na základě kolektivní viny udělalo mnoho nespravedlností i maďarské menšině," řekl Mikloško, když o víkendu přebíral maďarskou cenu svatého Vojtěcha, pojmenovanou po prvním českém světci.

Nejtvrději se do Mikloška tradičně pustil žilinský primátor a předseda Slovenské národní strany (SNS) Ján Slota. "František Mikloško spáchal na národu smrtelný hřích," uvedl. A svým typickým způsobem pokračoval: "SNS považuje omluvu Mikloška za příklad házení perel sviním. Je politováníhodné, že právě poslanec KDH se mohl propůjčit za 10 tisíc eur ve prospěch cílů maďarské iredenty," řekl Slota, jehož strana je nyní podle průzkumů třetí nejpopulárnější.

Odmítavě se k Mikloškovi vyjadřovali i vládní politici. Jeho vlastní KDH označila omluvu Maďarům za jeho soukromou iniciativu, Pavol Kubovič ze Slovenské křesťanské a demokratické unie premiéra Dzurindy uvedl podle deníku Sme, že je zbytečné vyvolávat vášně. Místopředseda opozičního Hnutí za demokratické Slovensko Milan Urbáni podle stejného zdroje k Mikloškovi řekl, že jeho vyjádření nepokládá za šťastné.

Poslanec momentálně nejpopulárnějšího Smeru Dušan Čaplovič v této souvislosti připomněl, že omluvit by se za politiku vůči Slovákům v letech 1938 - 1945 měli Madaři. Maďarsko tehdy anektovalo s podporou Adolfa Hitlera jih dnešního Slovenska a uplatňovalo tam tvrdou asimilační politiku. Po válce pak byli Maďaři obdobně jako sudetští Němci dáni Benešovými dekrety na roveň s kolaboranty a zrádci. Jako takoví měli být z jihu Slovenska odsunuti. Odsun se však československým orgánům nepodařilo prosadit, a tak došlo pouze k výměně obyvatelstva, tedy několika set tisíc slovenských Maďarů za v Maďarsku žijící Slováky.

Na zhruba šest až sedm set tisíc Maďarů se však až do padesátých let vztahovala diskriminační ustanovení Benešových dekretů. Zatímco Němcům se Slováci za dekrety omluvili už před patnácti roky, Maďarům dosud ne.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)