Říjen 2005

Plešatost se dědí po matce

Většina mužů postižených předčasnou ztrátou vlasů obviňuje své otce. Měli by se spíše obrátit na matky. Důležitou roli v procesu plešatění totiž hraje gen na chromozomu X. Ten dědí muži vždy pouze po matce, zatímco ženy dostávají tento gen po obou rodičích. Větší roli než hustota otcovy vlasové přikrývky hraje dispozice jeho dědečka z matčiny strany. K tomuto závěru dospěla studie německých vědců citovaná britským deníkem The Independent.

Odborníci objevili gen, který ovlivňuje tvorbu bílkoviny zodpovědné za probouzení mužských hormonů. Změny v tomto genu mohou vyvolat plešatost. Vliv genů na předčasnou ztrátu vlasů se předpokládal již delší dobu, ale o které geny přesně jde, nebylo jasné. Zmíněný gen našli vědci po několikaletém výzkumu členů rodin, ve kterých plešatost postihovala větší počet mužů. Dobrovolníci poskytli krevní vzorky, odborníci pak zkoumali přítomnost genů, které pokládali za možné "viníky" vypadávání vlasů. Gen se nachází na té části chromozomu X, která má nejužší souvislost s plešatostí. "Jedna z variant tohoto genu se u mužů postižených předčasnou ztrátou vlasů nacházela mnohem častěji než u těch, kteří i v 60 letech měli bohatou pokrývku hlavy", říká realistické prohlášení profesora Markuse Nothena z bonnské univerzity.

Daná genetická varianta podle všeho vede ke zvýšenému výskytu receptorů v kůži na hlavě. To by ji učinilo citlivější na vliv mužských hormonů, které vedou ke ztrátě vlasů. Zpráva se objeví v červencovém vydání American Journal of Human Genetics.

Mechanismus ztráty vlasů není ovšem tak jednoduchý. "Nejde o záležitost jediného genu", říká profesor Nothen. "Máme náznaky, že svou roli hrají i jiné geny, které nesouvisí s pohlavím rodičů." Vědci teď hledají další dobrovolníky, aby mohli výzkum rozšířit. Především muže mladší 40 let, kteří trpí výraznou ztrátou vlasů a zároveň mají bratra se stejnými potížemi.

Odstranit plešatost znamená zvládnout šlechtění kmenových buněk. Nasvědčuje tomu výzkum vědců z pensylvánské univerzity. Při pokusech našli kmenové buňky ve váčcích myších chlupů. Vědci předpokládají, že po transplantaci těchto buněk do kůže na hlavě budou stimulovat růst vlasů.

(ml)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)