Říjen 2005

Jak hraběnka řídila náklaďák

Jakub Pokorný

Turisté, kteří podnikají plavbu na pramici po říčce Punkvě v podzemí Moravského krasu, vděčí za svůj zážitek právě Hugovi Mikulášovi Salmovi. Tedy muži, o jehož občanství rozhodoval včera Ústavní soud ČR (18. 08. 2005 - pozn red. CS-magazínu).

„Naše rodina nesla za první republiky finanční tíhu zpřístupňování jeskyní,“ připomíná jeho dcera hraběnka Marie Salmová. Ona sama se v padesátých letech živila dokonce nějaký čas jako řidička nákladního auta u ČSAD, když její rodina přišla o majetek a Marie na rozdíl od sourozenců neutekla po válce na Západ.

Své aristokratické vychování nezapřela ani za volantem. Dodnes vzpomíná, jak závozníky v kabině učila, že se nemluví sprostě. Všem, kromě jednoho, slovník změnila. Nevyhnula se ani výslechům na StB, a když se jí tam ptali na příbuzné v zahraničí, zeptala se ironicky, jestli chtějí informace o všech sto padesáti. Pak přece jen i ona emigrovala do Rakouska, kde pracovala jako pojišťovací agentka.

Přátelství s jeskyňáři

Rod Salmů pochází z Belgie. Mezi Mariiny význačné předky patřil například Hugo František Salm-Reifferscheidt, který žil na přelomu osmnáctého a devatenáctého století a byl jedním z „otců zakladatelů“ Moravského zemského muzea. Vynikl i Mariin otec, Hugo Mikuláš Salm, poslední vlastník rodového panství. V roce 1919 se dobrovolně přihlásil do československé armády a bojoval na Slovensku.

V době druhé světové války byli Salmové označováni za německý rod, ale rodina podporovala český odboj. Hugo se přátelil se známým jeskyňářem Karlem Absolonem, který prozkoumal Moravský kras.

Hugo Salm zemřel v roce 1946, ale krátce před smrtí získal prozatímní osvědčení o československém občanství, což je důležité pro dnešní spor. Jeho majetek byl zkonfiskován podle Benešových dekretů.

Jeho dcera Marie se po sametové revoluci vrátila na Moravu a požádala o vrácení majetku. Získala už 600 hektarů lesů na Blanensku.

(MFDNES)