Říjen 2005

Dalekohled zahájil kariéru ostudou

Robert Youngson

Od dob Galileiho astronomy trvale trápil vliv atmosférických podmínek na pozorování hvězd dalekohledy. Nepravidelné pohyby vzduchových mas, prach a plyny v atmosféře, světelné znečištění (rozptyl světla z veřejného osvětlení) a další faktory - to vše přispívá k narušování obrazu získaného teleskopy na Zemi.

Nejlépe uvidíme v kosmu

Proto bylo mnoho hvězdáren postaveno na odlehlých místech a ve vysokých horách. Atmosféra také výrazně zeslabuje množství ultrafialového záření, které dosahuje na Zemi. To je dobrá zpráva pro lékaře, ale špatná pro astronomy, kteří se pokoušejí získat co nejvíce informací z co nejširšího rozsahu záření v oblasti světelného spektra. A tak astronomové po staletí snili o teleskopu někde mimo zemskou atmosféru.

Americký astronom Edwin Hubble, žijící v letech 1889 - 1953, objevil v roce 1929 "rudý posuv" - projev Dopplerova efektu při aplikaci na vzdálené galaxie. Ten vypovídá, že čím je galaxie vzdálenější, tím rychleji se od nás vzdaluje. Jediným možným závěrem z těchto pozorování je, že se vesmír rozpíná, expanduje. Tento nález vedl k teorii "velkého třesku", a tak i k okamžiku stanovení, kdy vesmír vznikl. Když se tedy NASA rozhodla umístit teleskop na oběžné dráze kolem Země, nebylo pochyb, jak se má vesmírný teleskop pojmenovat.

Teleskop získal pozoruhodný rekord

Hubbleův teleskop je velkou umělou družicí se zrcadlovým teleskopem o průměru dva a půl metru, která byla zkonstruována v osmdesátých letech. Teleskop dosáhl pozoruhodného rekordu: náklady na jeho konstruování činily jeden a půl miliardy dolarů a pak stouply na dvě miliardy. Šlo o nejdražší vědecký přístroj, jaký kdy byl vyroben.

Ale teleskop také způsobil vůbec největší vědecké rozpaky všech dob. Na konci roku 1988 prošel nejpřísnějšími zkouškami všech svých dílů. Zjistilo se několik závad a vypuštění teleskopu se odložilo na dobu po proběhnutí zkoušek nových.

V roce 1989 byly do teleskopu zamontovány různé vyňaté díly a proběhl už čtvrtý pozemský systémový test. V roce 1990 byl satelit s teleskopem přepraven armádním nákladním letadlem ze San Franciska (přesně dva týdny před tím, než město poničilo silné zemětřesení) do Kennedyho vesmírného centra. Start se měl konat v březnu 1990. Dne 25. března 1990 po letech odkladů a opakovaných testů byl teleskop uveden na oběžnou dráhu posádkou amerického raketoplánu Discovery.

Po odpoutání od raketoplánu se jeden solární panel - nezbytný pro výrobu elektřiny - neotevřel. Dva z astronautů se připravovali na výstup do prostoru, aby jej ručně opravili, ale v poslední chvíli se panel rozepnul sám.

Vznikl však další problém: jeden z kabelů se dostal do cesty antény, a tak omezil rozsah jejích pohybů. Nakonec teleskop začal fungovat. Pak se však k hrůze všech zúčastněných ukázalo, že jasnost obrazů Hubbleova kosmického dalekohledu je jen nepatrně - pokud vůbec - lepší než jasnost obrazů teleskopů na Zemi. Výrobce, to jest Perkin Elmer Company, se zřejmě při optických testech dopustil chyby.

Obrazy byly rozostřeny asi desetkrát více, než kdyby byla optika (tedy zrcadlo) v pořádku. Zklamaná NASA sestavila odbornou skupinu, která měla odhalit, kde se stala chyba. Skupina zjistila neuvěřitelnou věc: nejdůležitější součást, parabolické zrcadlo (reflektor) o průměru 240 centimetrů, vybrousili optici do špatného tvaru. Jak se to mohlo stát - zejména po tolika pozemních zkouškách?

Všichni se rděli studem

Optiku teleskopu technici sestavovali a testovali v roce 1981 a zdálo se, že chyba musela vzniknout při tehdejších zkouškách. Malá kompenzační čočka, použitá při testech, se vychýlila ze správného místa o 1,5 milimetru. Tato dislokace způsobila chybu při vyhodnocování místa obrazu.

To byla zřejmě hlavní chyba. Inženýři při vybrušování zrcadla pracovali s přesností tisíciny milimetru, ale nebylo to k ničemu.

Všichni se rděli studem. NASA ihned začala připravovat počítačové kontrolní systémy pro zpracování a zlepšení obrazů, získávaných teleskopem. Přineslo to tak dobré výsledky, že se zklamání dalo na ústup. Zjistilo se k všeobecné úlevě, že by Hubbleův teleskop mohl začít vracet obrovské náklady a veliké množství soustředěného úsilí, které bylo vynaloženo na jeho konstrukci a vypuštění.

Opraváři ve skafandrech

A tak na konci roku 1993 proběhla nejsložitější oprava v historii NASA. Posádka raketoplánu vystoupila do volného prostoru k teleskopu a zatáhla ho dovnitř raketoplánu speciálním jeřábem. V nitru nákladového prostoru pak nahradila část optického systému, aby se napravila vada čočky. Astronauti vyměnili také část elektroniky, nahradili dva solární panely novými a některé přístroje také vybavili novými součástkami. Dne 13. ledna 1994 americký Úřad pro letectví a kosmický výzkum oznámil, že vše se povedlo a že teleskop může pracovat podle plánu.

Ukázka z knihy Vědecké omyly, bludy a podvrhy, kterou vydalo nakladatelství H + H.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)