Listopad 2005

Král vlaků a vlak králů: Orient-expres

Josef Greš

Právě v týdnu, kdy vůdci Evropské unie zahajují přístupové rozhovory s Tureckem, si svět připomíná 122. výročí první cesty legendárního Orient-expresu. Vlaku, který se stal symbolem spojení Evropy s Asií.

První souprava luxusních vagónů vyjela z Paříže 4. října 1883 a o tři dny později zakončila svou 2 577 kilometrů dlouhou pouť napříč starým kontinentem na istanbulském nádraží Sirkeci, jež tak tehdy získalo punc oficiální výspy Evropy. Na první cestě jelo jen čtyřicet pasažérů, ale pak jich začalo kvapem přibývat a v roce 1890 už byla trať vlaku prodloužena z Paříže až do Londýna.

Zakladatel Orient-expresu, belgický podnikatel Georges Nagelmackers, si mohl mnout ruce. Záměr vydělat na viditelném a rychlém propojení hranicemi rozparcelované Evropy od východu na západ mu vyšel dokonale. Na komfortní cestování přitom Nagelmackers nevsadil náhodu. Inspiraci našel u chicagského truhláře George Martina Pullmana. Toho v polovině 19. století noc strávená v kodrcajícím špinavém a nevytopeném vlaku z Chicaga do New Yorku přivedla k úspěšnému nápadu zkonstruovat vagóny, které by cestujícím skýtaly podobný luxus jako kajuty parníků. Jeden z jeho výrobků si pak v roce 1872 při své návštěvě USA vyzkoušel – a byl jím nadšen – i mladý Nagelmackers.

Rychle rostoucí slávu Orient-expresu nezničilo ani balkánské přepadení v roce 1891, kdy vyděrači zajali pět rukojmích a vynutili si 120 000 liber výkupného, ani když hned v následujícím roce ve vagónech během cesty vypukla cholera.

Jistý útlum přinesla až první světová válka, záhy po jejím skončení však Orient-expres zažil snad nejslavnější éru své existence. Ve 20. letech se stal oblíbeným dopravním prostředkem čelných politiků, králů, aristokratů, diplomatů, bohatých podnikatelů i umělců. Už v roce 1931 však krvavá událost předznamenala příchod horších časů – na vlak tehdy při průjezdu Balkánem zaútočili teroristé a zabili na dvě desítky cestujících. O pár let později zasadil projektu ránu nástup Hitlera k moci a vypuknutí války. Železná opona spolu s rozvojem letecké dopravy pak v 60. letech éru Orient-expresu ukončila definitivně.

Částečnou renesanci přinesl až přelom 70. a 80. let, když prezident stejnojmenného hotelového řetězce Orient-Express James Sherwood postupně skoupil na burze a nechal nákladně zrekonstruovat dobové vagóny a 25. května 1982 slavnostně znovu obnovil občasný provoz slavného fenoménu, který dnes několikrát ročně vyjíždí jako luxusní turistická atrakce. Zda se v něm do Istanbulu někdy opět vydají i evropští političtí vůdci, zůstává otázkou, na kterou by měl přinést částečnou odpověď tento týden.

(Respekt, www.respekt.cz)