Listopad 2005

Paroubek navrhuje nulu

Marek Hudema

Na dohodě s Nomurou vydělají hlavně Japonci a ČSOB. Je to pozdrav ze starých časů privatizace, na které už pozvolna zapomínáme. Stojí na nich ale základy současné ekonomiky. Projevují se v nich zásadní praskliny, které musí řešit současná Paroubkova vláda. Řeč je o sedm let starém prodeji Investiční a Poštovní banky (IPB) japonské Nomuře. Kdyby jej rychle a řádně vyšetřila policie, která se jím zabývá už pět let, nemuselo by vůbec dojít k nynějším pro laika nesrozumitelným jednáním, v nichž může stát tratit miliardy korun.

Lev v tunelu

Premiér Jiří Paroubek nedávno oznámil, že bude usilovat o smírné řešení sporů mezi Nomurou a státem. Poté co byla IPB, kterou vlastnila Nomura, zásahem státu v roce 2000 nuceně předána ČSOB, žádá Nomura od české vlády náhradu za poškození investice a stát ji naopak následně žaloval kvůli vytunelování IPB. Paroubek v červenci při návštěvě Japonska předjednal vyřešení sporu: podle informací týdeníku Euro z minulého týdne mají obě strany stáhnout do konce října své žaloby a Nomura by měla navíc zaplatit českému státu několik miliard korun. O co v celém případu vlastně jde? Je třeba se vrátit více než desetiletí do minulosti. Nomura měla zájem získat akcie pivovarů Prazdroj a Radegast.

Když se jí to nepovedlo přímo, snažila se ovládnout IPB, která tehdy vlastnila majoritní podíl v pivovarech. V roce 1998 proto koupila prostřednictvím firmy Saluka většinový podíl v IPB od státu. Protože banka měla spousty špatných úvěrů, zaplatila Nomura pouhé tři miliardy. Navíc se zavázala investovat do IPB dvanáct miliard korun – polovinu zvýšením základního jmění, polovinu vydáním dluhopisů. Obojí sice udělala, ale jak vyšlo po krachu IPB najevo, tak minimálně z poloviny z peněz samotné banky a i u druhé poloviny má policie podezření, že pocházejí z IPB.

Svůj klíčový obchod pak Nomura udělala pouhý den po získání IPB: za devět miliard od ní odkoupila akcie pivovarů Prazdroj a Radegast (a zřejmě ani ty nezaplatila), aby je následně prodala jihoafrickému pivovaru Bass za 24 miliard korun. Pokud tedy Nomura investovala do nákupu banky tři miliardy korun, vrátily se jí sedminásobně. Navíc se Nomura o chod banky nestarala. Zatímco z ní vybírala peníze, nechala management dále rozšiřovat řadu špatných úvěrů. Banka se tak sice zvětšovala, ale neměla dostatečné rezervy. Když začalo hromadné vybírání vkladů, musela Česká národní banka (ČNB) nařídit v polovině června 2000 nucenou správu a poté IPB se lvem ve znaku převzala ČSOB. Ta za ni tehdy zaplatila jednu korunu.

Nomura se okamžitě proti takovému postupu ohradila. Tvrdila, že jí byla banka „znárodněna“ a že stát s ní nejednal fér, protože ji neoddlužil. Později podala na stát arbitrážní žalobu v Londýně a požaduje 40 miliard korun. „Suma je založena na hodnotě, jakou by měla investice Nomury v IPB, kdyby se jí bývalo dostalo stejné podpory jako ostatním velkým českým bankám,“ říká londýnská mluvčí Nomury Clare Williamsová. To má svoji logiku, ale Češi mají pádný protiargument – právě proto, že banka nebyla oddlužená, ji Japonci kupovali tak levně.

Bankovní problém

Takže tu máme potíž. Arbitráž je vždycky riskantní záležitost a neexistuje proti ní odvolání. Stačí jediná chyba právníka – třeba opominutí důkazu – a případ je ztracen. Vláda se proto chtěla s Nomurou raději dohodnout. „Navrhoval jsem, ať stáhnou arbitráž a my že nebudeme vznášet žádné nároky,“ říká tehdejší ministr financí Jiří Rusnok. Jenže k tomu nedošlo a za jeho nástupce vyjednávání usnulo. V rámci vyvíjení tlaku na Nomuru dokonce sám stát podal žalobu, v níž požaduje 260 miliard korun za škodu způsobenou hospodařením Nomury v IPB. Fakticky má Česká republika asi slušnou šanci tenhle spor vyhrát, i když možná nedostane celou požadovanou sumu, ale „jen“ pár desítek miliard. Její šance by mohly být dokonce ještě větší. To kdyby policie dotáhla do konce vyšetřování hlavních aktérů podvodu s pivovary, které obvinila už v roce 2001.

Právě kvůli rizikům arbitráží ale stát začal znovu zvažovat „nulovou variantu“. Jenže v rozšířené podobě. Nomura nyní sice něco českému státu zaplatí, ale za to chce, aby na dohodě byly i podpisy zástupců ČSOB a České národní banky. Proč? Oficiálně se nechce nikdo z ministerstva financí, ČNB, ČSOB ani z Nomury vyjádřit. Podle důvěrných informací je ale obrázek jasný. Nomura požaduje, aby česká vláda donutila k ukončení sporů také ČSOB. Ta chce po Nomuře přes 20 miliard korun za „vytažené“ akcie pivovarů. ČSOB je celkem jedno, zda tyto peníze vysoudí nebo ne, protože pokud prohraje, zaplatí je stát. Vláda totiž ČSOB při přebírání IPB slíbila, že zalátá všechny „díry“, které objeví v bance, až do celkové výše 160 miliard korun. České pivo je jednou z nich.

Jenže ČSOB žádá od státu k ukončení sporu nějaký písemný pokyn. Jinak by totiž mohla být obviněna z toho, že ho připravila o 20 miliard korun, a možná by je dokonce musela sama zaplatit. Právě tenhle problém by měl vyřešit podpis zástupců ČNB, kteří v této záležitosti jednají za stát. ČSOB chce ale za svou účast také nějakou odměnu. Tou má být stažení arbitrážní žaloby, kterou na ni podala IP banka, právní nástupce zkrachovalé IPB. Ta tvrdí, že díky „machinacím“ ČSOB se snížila hodnota IPB, a chce náhradu – bez jedné koruny 40 miliard. ČSOB se domnívá, že celou kauzu vyvolala Nomura a měla by ji také nějakým způsobem ukončit. To je ale propletenec, který si musí vyřešit hlavně Češi mezi sebou, a teprve pak jít za Nomurou. Šance, že se tak stane, je velká. Politici chtějí, aby byl problém vyřešen, a jde vlastně hlavně o otázku, kdo převezme zodpovědnost za celou akci.

Poradce je na cestě

Jak by to tedy vypadalo v případě, že by opravdu došlo k „Paroubkově“ dohodě? Suma sumarum by celá situace vypadala asi takto: Nomuře, která vytáhla z IPB přes dvacet miliard, zůstane většina zisku z pochybných transakcí a zbaví se žaloby státu. ČSOB zastaví svůj spor ve věci pivovarů (což bude stát Česko přes 20 miliard) a zbaví se žaloby o 40 miliard. A co z toho bude mít vláda? Zbaví se rizika prohrané arbitráže a do státní kasy přiteče několik miliard korun (podle Paroubka ještě letos), což se v předvolebním roce hodí. Bohužel na tom budou tratit daňoví poplatníci, protože většina ukradených peněz zůstane Nomuře. Rozhodnout o celé operaci by se mělo do konce října, kdy by měla skončit londýnská arbitráž. Ministerstvo financí už dokonce vybralo firmu Deloitte, aby případnou dohodu mezi státem a Nomurou posoudila.

(Respekt, www.respekt.cz)