Listopad 2005 Svědectví z kolébky jazzu a pohřebiště civilizaceOta UlčHodně drastické to obvinění Nového Orleansu, americké turistické potěmkinovy vesnice. Ještě před potopou, před pouhými pár týdny, se tam hrnuly davy návštěvníků do legendárního French Quarter, na Bourbon Street, zajít do Preservation Hall a vychutnávat zvuky kumštýřských muzikantů. Oprávněně ale neviděli důvod, proč si kazit náladu zdržováním se v nevábných, na kilometry rozlehlých končinách, činících věrohodný dojem hodně nevyvinutého třetího světa. Obyvatelstvo málo zaměstnané a značně nezaměstnatelné, město udržující si celonárodní rekord v nejvyšší kriminalitě. Policie se tam odváží vkročit jen v neprůstřelných vestách. Když udeřil hurikán Katrina, z 249 strážců bezpečnosti se stali dezertéři, v městě vypuklo masivní rabování, jemuž zbylá policie pasivně přihlížela nebo se na něm i aktivně podílela. „Policie je s námi!“ jásal rabující dav. Tamějšímu stavu věcí odpovídá i kvalita lokálního vládnutí. The New York Daily News nás seznamuje (4. září 2005): Louisiana a New Orleans mají dlouhou, zaslouženou pověst korupce, jak jednou bývalý kongresman Billy Tauzin řekl, „polovina Louisiany je pod vodou a druhá polovina má na krku trestní stíhání“. Nedávné skandály vedly k odsouzení čtrnácti soudců státu a k razzii FBI. V roce 1991 proslule zkorumpovaný Demokrat jménem Edwin Edwards usiloval o zvolení guvernérem proti Republikánu, jímž byl David Duke, bývalá hlava Ku Klux Klanu. Edwards, jehož vítězná volební kampaň též obsahovala slogan s výzvou „Zvolte podvodníka“, si v současné době odpykává trest v trvání deseti let pro přijímání úplatků od majitelů kasin. Duke si nedávno odseděl trest za daňový podvod. Hniloba postihla policejní sbor New Orleansu, který v roce 1990 získal pochybný primát toho celonárodně nejvíc zkorumpovaného a nejmíň výkonného: město má nejvyšší vražednost v Americe. Víc než 50 policistů bylo odsouzeno pro zločiny včetně vraždy, znásilnění a vloupání; toho času dva z nich sedí v cele smrti. V článku Hurikán, rasismus, zločin, peníze v tomto čísle CS-magazínu jsem citoval svědectví dobrovolníka o jeho zkušenosti s pomocí vyplaveným a evakuovaným spoluobčanům. Nic neocenili, z deseti snad jen jeden se obtěžoval poděkovat. Vše jim poskytnuté pokládali za oprávněný nárok a domáhali se ještě víc štědrosti. Sobečtí, ignorantní a arogantní, neocenivší dobrou vůli. Nejinou zkušenost zaznamenal Matthew Anderson, dobrovolník v Salt Lake City, v dalekém Utahu. Z jeho e-mailu vyjímám: „Chci povědět pár věcí o nádherné skupině evakuovaných, které jsme přivítali zde v Utahu. První letadlo přistálo se 152 pasažéry. Národní garda jim při vstupu do letadla zabavila 43 střelných zbraní (jejich vlastnictví je v New Orleansu ilegální), 20 nožů, jeden muž měl u sebe 100.000 dolarů v hotovosti, 20 liber marihuany, 10 liber cracku, 15 liber metamfetaminů, 10 liber různých nedovolených substancí včetně heroinu. V průběhu lékařské prohlídky se zjistilo, že rodiče používali své děti k transportu ukradených šperků (na nich ještě visící cenovka). Během příštích 36 hodin jsme obdrželi dalších 430 evakuovaných osob. Stejně jako první skupina , i tyto měly vesměs bohatý trestní rejstřík. Již druhou noc v útulku došlo k pokusu o znásilnění dobrovolné pracovnice, prodeji drog a formování gangu. Když tito lidé přijeli, tak měli příležitost si vybrat šatstvo z velkého množství, které darovaly místní náboženské skupiny. Mnozí si ale stěžovali, že to bylo šatstvo ne úplně nejnovější. Konal se nábor pro získání zaměstnanců. Z celkového počtu 582 evakuovaných pouze 85 se jich obtěžovalo dostavit.“ Média zatracují FEMA a prezidenta Bushe. Zatímco každý v televizi pouze viděl, jak že vláda zklamala lidi, já jsem viděl lidi, kteří zklamali nás. Chudoba není výmluvou chovat se jako dobytek. Ostatní zasažené oblasti neměly takové problémy! Obtížná situace neospravedlňuje vykrást souseda 24 hodin před tím, než hurikán zasáhne. Já jsem vždy říkal, že New Orleans je nic než latrína. Teď každý má k dispozici důkaz, že to je záchod, který už měl být dávno spláchnut. Ne každý bude dychtit po návratu do původního místa spouště. Prozatímní průzkum nálady evakuovaných zjistil, že polovina jich o tom vůbec neuvažuje. Už se vyskytla i doporučení poničenou metropoli neobnovovat a raději ji vystavět někde jinde, na příznivější adrese. Černoši, v národě menšina jen třináctiprocentní, tvoří v New Orleansu dvoutřetinovou většinu všeho obyvatelstva. Celonárodně devět procent národa žije v chudobě, kdežto v New Orleansu postihuje velikou černošskou většinu (84%). Jak jinak ani nemohlo být, ozvali se tzv. profesionální černoši, kteří vždy přispěchají ke každému konfliktu se standardním obviňováním z rasismu, bez ohledu na okolnosti případu. Všudypřítomný velebníček Jesse Jackson tentokrát přirovnal úděl černochů k podpalubí otrokářské lodi, přivážející oběti z afrického ráje do amerického pekla. V Baton Rouge, hlavním městě Louisiany, Jackson přednesl svá přísná obvinění také takto: Bush nejmenoval ani jednoho černocha, aby stál v čele záchranného úsilí po Katrině, Black Caucus zákonodárců, černošští představitelé v celé Americe jsou velmi dotčeni, že Bush odstrčil stranou černošské obyvatelstvo a že jsou to naši lidé, kteří sedí na střechách domů čekajíce na záchranu, že naši lidé stojí v Superdomu ve frontě na jídlo, vodu o odvoz do bezpečí, naši lidé, kteří jsou uvězněni v chudobě. A na toto obvinění si troufl odpovědět George Sell, hlasatel devátého televizního kanálu v Baton Rouge takto: „Důstojný pane Jacksone, starostové jak v New Orleansu tak Baton Rouge jsou černoši, stejně jako nejvyšší policejní velitelé v New Orleansu a Baton Rouge jsou černoši, velitel státní policie Louisiany je černoch, velitel armádních jednotek, které teď mají na starost New Orleans, je černoch, kongresman reprezentující New Orleans je černoch, a za posledních čtyřicet let političtí předáci Louisiany jsou členy Demokratické strany, vaší to strany. Přestaňte na nás svalovat vinu a podívejte se do zrcadla. Kdykoliv vám něco není po chuti, tak vytahujete trumfy s obviňováním z rasismu. Teď se nacházíme ve strašné krizi, měli bychom držet spolu a najednou vy si sem přijedete do Louisiany vykřikovat cosi o ,rasismu´. Nikdy nic není vaše vina, vždy to je vina někoho jiného. A tady si teď sedíte pohodlně v bezpečí – proč se neobtěžujete se jít namočit a přiložit ruku k záchraně tam, kde se po zachráncích střílí?“ Něco tak nehorázně politicky nekorektního! O existenčním dopadu na dotyčného opovážlivce jsem se prozatím nic nedozvěděl. Zpátky |