Listopad 2005

Tramvaje tažené koňmi měly sedmiminutové intervaly

Jan Ziegler

Významné výročí slaví v těchto dnech pražská městská doprava. Bylo to 23. září 1875 ve čtvrt na čtyři odpoledne, kdy od staveniště Národního divadla vyjela koněspřežná tramvaj na první lince do Karlína. Ta byla dlouhá 3,4 kilometru a s výjimkou tehdejšího předměstí Karlína byla pouze jednokolejná. Koňka, jak si Pražané své tramvaje pojmenovali, jezdila denně od půl sedmé ráno do deseti hodin do večera, v intervalech sedmi minut.

V současné době se pro městskou dopravu vžilo poněkud hanlivé lidové pojmenování „socka“. To napovídá, že je určena pro méně majetné vrstvy, ale tehdy tomu tak nebylo. Jízda koňkou byla relativně drahá, nebyla určena k dojíždění do zaměstnání, ale jezdili s ní i bohatí měšťané. „Nebylo to pro běžné cestování dělnictva do továren. Tehdy neexistovaly ani zlevněné jízdenky, ty se pro dělníky zavedly později, když do pražských ulic vyjely první elektrické tramvaje,“ potvrdil historik Pavel Fojtík, který se dějinami pražské městské dopravy zabývá. V dobách své největší slávy v roce 1897 měla pražská koňka 375 zaměstnanců, 528 koní, 117 vozů, 4 vozovny a jedny samostatné stáje.

Jenomže to už nastal soumrak tramvají tažených koňmi a v Praze se objevily první elektrické tramvaje. Ty začaly jezdit od horní stanice letenské lanovky až ke vchodu do Královské obory. „Jednalo se spíše o propagační jízdy v rámci jubilejní zemské výstavy,“ dodal Fojtík.

Nastupuje elektřina

Pravidelná elektrická tramvajová doprava začala v Praze až v roce 1896 a první trasa vedla z těšnovského nádraží přes Libeň a do Vysočan. Souboj s moderní technikou koňka nemohla vyhrát a 12. května 1905 tak vyjela naposled.

Zato tramvajová doprava měla boom, který sice přerušila první světová válka, ale začátkem dvacátých let opět začala mohutná výstavba nových tramvajových tratí. Památný je rok 1927, kdy na Zlíchově nedaleko nynější konečné v Hlubočepích dosáhla pražská tramvajová trať délky sta kilometrů. Dělníci tehdy postavili nové tramvajové tratě do Hlubočep, Braníka a na Vypich.

Rozvoj nekončí

Rozvoj tramvajové dopravy se nezastavil ani v současnosti. V roce 2004 byla dána do provozu tramvajová trať Hlubočepy-Sídliště Barrandov. Délka pražských tramvajových tratí je asi 140 kilometrů, Pražany vozí zhruba 960 tramvají na 24 denních a 8 nočních linkách.

Autobusy se v pražských ulicích objevily poprvé v roce 1908, kdy jezdily na trase z Malostranského náměstí přes Hradčanské náměstí až k Pohořelci. Stroje, které tuto linku obsluhovaly, však byly velmi poruchové, a tak v listopadu roku 1909 skončily.

Autobusy jezdí naplno

Pravidelná autobusová doprava ve Velké Praze začala v roce 1925, kdy 21. června vyjely první vozy na lince mezi Vršovicemi a Záběhlicemi. „V té době sloužily autobusy hlavně jako přípoje z předměstí k zastávkám tramvají,“ vysvětlil Fojtík. Autobusových linek postupně přibývalo, jejich rozmach však přerušila druhá světová válka, kdy byl provoz autobusů kvůli úspoře nafty na většině linek zastaven.

Od roku 1951 pak přestaly být autobusové linky značeny písmeny a dostaly současná čísla od 101 výše. Velký rozmach autobusové dopravy nastal v šedesátých a zvláště v sedmdesátých letech, kdy v hlavním městě přestaly jezdit trolejbusy. V současné době je v provozu asi 200 autobusových linek, na kterých jezdí téměř třináct set autobusů, z toho téměř třetina je nízkopodlažních.

Trolejbusy se neosvědčily

Poměrně krátkou epizodou byly trolejbusy. Ty vyjely na první linku od střešovické tramvajové vozovny přes Hanspaulku až ke kostelu svatého Matěje poprvé s cestujícími 29. srpna 1936. Své největší slávy dosáhly v roce 1959, kdy bylo v Praze na 57 kilometrech trolejbusových tratí v provozu jedenáct linek. Pak však nastal úpadek a poslední trolejbusy vyjely na linku 51 mezi vinohradskou Orionkou a Strahovem těsně po půlnoci 16. října 1972. A trolejbusy se do pražských ulic, alespoň v nejbližších letech, určitě nevrátí. „Bylo by to příliš drahé a neuvažujeme o tom,“ řekl ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.

Metro začíná

Klíčovým druhem městské dopravy je v metropoli metro. To také v současné době vozí denně na milion tři sta tisíc cestujících, více než autobusy a tramvaje. K jeho stavbě vyzval pražskou městskou radu již v roce 1898 významný pražský podnikatel Ladislav Rott. Přípravy na stavbu podzemní dráhy se konaly v třicátých letech minulého století a zastaveny byly v roce 1942.

První vlak metra s cestujícími vyjel na prvním úseku trasy C mezi tehdejší stanicí Sokolovskou a Kačerovem 9. května 1974. V současné době jezdí na třech linkách o délce 54 kilometrů asi 220 souprav.

Mezi rarity městské dopravy je možno počítat pohyblivý chodník na Letné, který byl v provozu v dvacátých a třicátých letech minulého století, avšak pro nezájem lidí byl jeho provoz zrušen. Technickou pozoruhodností byly i pozemní lanovky na Letnou a na Petřín, které začaly jezdit v roce 1891 na systém vodní převahy. To znamená, že lanovka, která jela z kopce, měla nádrž naplněnou vodou, a vytáhla tak nahoru druhý vůz. V dolní stanici pak vodu vypustila.

(MFDNES)