Prosinec 2005

Komunisté chtěli Havla do vlády

Jan Gazdík

Mohl se stát disident Václav Havel ministrem kultury v předlistopadové komunistické vládě? Jakkoliv absurdní otázka to dnes je, tehdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš se jí jeden čas podle svých slov vážně zabýval.

„Diskutovali jsme o tom, jak zastavit nástup kontrarevoluce například i tím, že bychom posílili ve vládě tu bezpartijní a jinopartajní část. V rozhovorech mezi sebou jsme si o Havlovi říkali, že kdyby, tak ať se zabývá kulturou,“ říká dnešní důchodce Jakeš. Fakt, že zůstalo jen u úvah, hodnotí někdejší nejmocnější muž v zemi jako chybu.

Unikátní svědectví předlistopadové elity přináší rozsáhlý výzkum Akademie věd s názvem Vítězové a poražení, jehož výsledky budou zveřejněny dnes poprvé. „V dvaceti rozhovorech si mohou lidé zkonfrontovat osobní zkušenosti a vzpomínky z doby pádu komunismu s názory někdejších vůdců této země,“ říká vedoucí výzkumného projektu Miroslav Vaněk. K dalším třiceti rozhovorům pak vědec získal disidenty z období komunistické normalizace. Ti naopak podle Vaňka nabízejí pohledy z „druhé strany barikády“.

K množství překvapivých - často vůbec poprvé zveřejněných - informací patří i ta, že Československo mělo několik svých Gorbačovů. A údajně prý mnohem schopnějších než Sověti. Tuto roli na sebe bere třeba někdejší šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán či člen ÚV KSČ Rudolf Hegenbart. Za Hegenbartem údajně přišel šéf slušovického agrokombinátu František Čuba s plánem na svržení Jakeše.

Jakeš: Za Listopad může StB

Nebýt 17. listopadu, ocitl by se nicméně v čele „státostrany“ téměř jistě ambiciózní Štěpán, jehož Jakeš vychovával jako nástupce. „Byla v něm rozhodnost, nebál se zodpovědnosti,“ chválí ho Jakeš.

Škrt přes rozpočet mu ale udělal všemocný šéf tajné policie Aloiz Lorenc, který podle Jakeše naplánoval masakr studentů na Národní třídě. „O tom jsem přesvědčen. Poněvadž z nás udělal úplné hlupáky, když nás informoval o tom, že na Národní třídě se nic nestalo. Šlo o promyšlenou akci StB. Navíc jsem vydal výslovný pokyn, že nesmí být použito síly,“ tvrdí Jakeš. Tajná policie dělala podle něj vše pro to, aby přispěla k „výměně stráží v čele komunistické strany“.

Diskusi na téma, nakolik jsou výpovědi bývalých komunistických vůdců pravdivé, Vaněk zatím odmítá. „Ale dočkáte se. Příští roky vydáme konfrontaci rozhovorů s archivními prameny a analýzami historiků.“

Jakešovu výpověď považuje za věrohodnou proto, že bývalý generální tajemník KSČ nešetří ani sebe a již patnáct let nemění názory. „Ptáte se na zásah milicí proti demonstracím? Bylo to celé zvorané. V noci mne probudil telefon a já tam v pyžamu u toho telefonu přemýšlím, co dělat. Tak jsem rozhodl, kdo je na cestě, ať dojede do Prahy, kdo není, ať nejezdí,“ popisuje Jakeš rozklad mocenských struktur. „Stále častěji bylo na jejich jednání patrné stáří,“ míní Miroslav Štěpán.

(MFDNES)