Prosinec 2005

Za Srebrenicu může 19 473 lidí

Lubomir Heger

Vládní komise Bosny a Hercegoviny identifikovala původce masakru před deseti lety. Rozřešení traumatu jménem Srebrenica se opět přiblížilo. Bosenskosrbská vláda vrhla paprsek světla do temných vod, které dosud skrývaly viníky nejkrvavějšího incidentu bosenské války.

17 074. Takový je počet jmen lidí, kteří se podíleli na organizaci masakru v roce 1995. Bosenskosrbská vláda jejich seznam předala státní prokuratuře a také Paddymu Ashdownovi, mezinárodnímu správci pro Bosnu.

Loni bosenskosrbská vláda připustila, že během tří dnů po dobytí muslimské enklávy 11. července před deseti lety pozabíjely její jednotky asi sedm tisíc mužů. Letos na jaře pak vyšlo najevo, že na zabíjení se podílely i jednotky z Bělehradu.

Seznam vypracovala zvláštní komise složená ze všech tří etnik žijících v Bosně. Je na něm 19 473 osob, ale některé nejsou zmíněny jménem. Veřejnosti je zatím nepřístupný. Komise na tiskové konferenci odmítla odpovědět na kardinální otázku: Kolik z těchto lidí nadále působí ve státních službách?

Hrubá představa však existuje. Agentura Reuters citovala vládní zdroje, podle nichž je v orgánech správy Republiky srbské v Bosně zaměstnáno asi 900 lidí, kteří připravovali srebrenický masakr.

Nešlo jen o speciální komanda, vojáky a příslušníky tajných služeb, ale také o civilisty zajišťující logistiku celé operace. Zdrojem informací byly dokumenty vydané během války v tehdejším sídle bosenských Srbů v Pale.

Paddy Ashdown, vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu, vypracování seznamu přivítal. „Prolomením hradby ticha se pozůstalým dostane možnosti získat odpovědi na otázky, po nichž pátrají od roku 1995,“ uvedl jeho úřad v tiskovém prohlášení.

Kde jsou ti mrtví?

Otázkou je, jaký bude mít seznam jmen dopad na vyšetřování pozadí masakru a především potrestání viníků. Komise jej sice předala i do Haagu, avšak jeho práce se pomalu blíží ke konci a iniciativu bude muset převzít místní prokuratura. Vláda nemá v úmyslu jména zveřejnit, aby byl „dobrý průběh vyšetřování, stíhání a případné odsouzení“.

Mnoho otázek ohledně vraždění v Srebrenici zůstává otevřených. Dosud bylo identifikováno asi dva tisíce osob z předpokládaného počtu osmi tisíc mrtvých. Tělesné ostatky dalších mezinárodní experti nenalezli. Spekulují však, že během léta a podzimu 1995 provedly bosenskosrbské orgány rozsáhlé přesuny mrtvých těl, aby před světem zametly stopy po svém zločinu.

Většina svědectví o masovém vraždění vychází z výpovědí očitých svědků, jimž se podařilo přežít. Ti popisují, že celé skupiny mužů byly po selekci odvezeny se svázanýma očima do odlehlých míst a hromadně postříleny.

Bosenskosrbská vláda se dosud bránila nařčením z genocidy tím, že naprostá většina obětí patřila mezi bojeschopné muže, kteří se chtěli připojit k vlastním jednotkám v okolí Tuzly. Mnoho jich zemřelo při ostřelování komunikací, po nichž prchali. Podivná je též okolnost, že síly muslimské armády Aliji Izetbegoviče, které v okolí operovaly, enklávu vydaly prakticky bez boje. To vyvolalo spekulace, že Izetbegovič enklávu obětoval svému vlastnímu záměru: vtáhnout do války NATO, které poté skutečně zasáhlo ve prospěch Muslimů.

(MFDNES)