Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2005


Paříž: výstraha mediálního božstva

Emanuel Mandler

Samozřejmě, můžeme se přít o to, existuje-li mediální božstvo. Myslím si, že existuje, a to jako inteligencí obdařený soubor účelných a pravdivých zásad pro všechna média. Mediální božstvo sleduje zpravodajství u nás (a ve většině Evropy), a mlčky trpí. Není schopno zcela zlikvidovat odkaz totalitních systémů. To, co v oblasti informatiky zavedly, prokázalo obdivuhodnou stálost a i dnes existuje v nejrůznějších formách po celém světě.

Jde o trojí způsob úpravy informací. První způsob znamená zabránit zveřejnění zprávy, druhý vytváření zpráv na realitě nezávislých, třetí „zpracovává“ realitu podle libosti tak, že přání je otcem myšlenky. K tomu je třeba přidat obecnou zásadu, že takto upravené informace se musí kolem dokola opakovat, až se z nich stane pravda pravdoucí. A tak zatknou-li v Iráku původce atentátu, nejčastěji se o tom dovídáme tak, jako by zatčený atentátník byl řádný občan; zlikviduje-li Izrael odvetou za teroristický útok vysokého činitele Hamásu, určitě se aspoň v jedné z našich televizí dozvíme o bezdůvodném útoku na skupinu palestinských činitelů. Obdobný způsob zpracování informací ze všech koutů světa je nám k dispozici každý den a snižuje kvalitu toho, co se nám média chystají sdělit.

Mediální božstvo nezůstalo nečinné a dalo příkaz svým agentům, aby těsně sledovalo organizátory výtržností ve Francii. Jeho záměr byl zcela zřejmý: Francouzi nemohli o těch výtržnostech referovat tak, jako že se nic neděje. Právě tak nemohli oznamovat světu, že na francouzské automobily, skladiště, školy i policejní skladiště útočí ne snad mladí radikální muslimové a imigranti, ale sami Francouzi. Tímto způsobem měla podle mediálního božstva začít náprava v oblasti šíření informací. Začne?

Co říkají a píší ve Francii, to přesně nevíme. Ale naši ČTK popadl od počátku záchvat politické korektnosti. O mladých imigrantech a muslimech jsme se nedozvěděli ani slovo. Naopak. „Nepokoje vypukly kvůli smrti dvou mladíků minulý čtvrtek“; „mladí lidé házeli zápalné láhve na úřady, školy a policejní stanice“.„Ve čtvrtek večer v Blanc-Mesnil nastoupila do vlaku skupina mladíků, přinutila strojvůdce vystoupit, poškodila soupravu a oloupila část cestujících“. (Citováno z portálu Seznam). Jak vidno na místo pojmů imigrant a muslim dosadilo toto zpravodajství substantivum mladík. Takové překrucování pojmů vede k celkové dezinformaci. Je rasističtější než sémanticky správná zpráva.

Nedávné události ve Francii jsou zřetelným dokladem toho, že multikulturalismus může úspěšně existovat jen tam, kde vznikl přirozenou cestou, jako je tomu ve Spojených státech. Otázka zní, jak zachránit starý kontinent před vzpourami imigrantů; přijdou další vzpoury a mohou být horší než ty nedávné. Při jejich analýze se určitě bude hovořit o potřebě hospodářských a sociálních reforem, jejichž účelem bude zklidnit frustrované přistěhovalecké obyvatele. Jenomže to je pouhá část celého problému. Jeho podstata spočívá v ideově upadlém stavu, v němž se ocitá Evropa. Buď ztratila náboženství, nebo dnešní náboženství, hlavně katolicismus, neodpovídá potřebám současné společnosti, a v důsledku toho všeho Evropa nemá, oč by se opřela ve střetnutích s cizími agresivními živly.

Jakékoli úpravy informací k záchraně evropského multikulturalismu nepřispějí. Mediální božstvo nám dalo výstrahu a ukazuje cestu, kterou se mají dát všechny prostředky, které šíří informace: vyhnout se nesmyslným povídačkám a překrucováním pojmů tak, aby to hlavně vyhovovalo muslimům. Evropa se musí zachránit. Je otázka, zda to dokáže, ale pokusit by se o to měla. Mediální božstvo jí v tom bude nápomocno jen tehdy, bude-li o jeho pomoc stát.



Zpátky