Prosinec 2005

Natírání stěžňů

Vlastimil Marek

V zenu ale i ve všech ostatních duchovních disciplínách je jedním z aspektů dosažení stavu �probuzení� (z iluzorních programů a naprogramovaných smyslů) schopnost vždy v každém okamžiku přesně vědět, co je třeba udělat nejdřív. Každý bubeník a dobrý hudebník nebo i komik zase velmi dobře ví, co to je a jak důležitý je �timing� � tedy umění udeřit buben (strunu nástroje, hřebík vtipu na hlavičku) v tom jediném správném okamžiku.

Zatímco média propírají kromě vražd, katastrof a skandálů zas a znovu efemérní �reality shows� a podobně nedůležité kohoutí půtky politiků (Informace jsou nahrazeny emocemi. Karel Hvížďala), pod jejich schopností rozlišování se plíží skutečné katastrofy.

Léta píši o společnost devastujícím způsobu porodů. Na nemoci z kouření zemře a zemřelo daleko více lidí než při dopravních nehodách. Česká strava je sebevražedná a Češi jsou na prvním místě ve výskytu rakoviny tlustého střeva. Asi nás čeká globální oteplení se zvýšeným počtem tornád, bouří, povodní, zemětřeseními, ale i masovým stěhováním obyvatel z poškozených oblastí, nedostatek pitné vody atd. U nás žijeme na dluh a dnešní děti mohou zapomenout na důchod. Atd.

Nedávno se zase jednou psalo poněkud více o chemickém znečištění kolem nás a v nás. V souvislosti s novorozenci Jiří Tutter, výkonný ředitel Greenpeace, uvedl, že každý třetí Čech v budoucnosti onemocní na rakovinu, a že do těla ještě nenarozených dětí se již v děloze dostanou přes placentu a krev pupeční šňůrou škodlivé chemikálie. I zdravě vypadající novorozenec tak již má v sobě ftaláty z plastů, kterými byla obklopena jeho matka, alkylfenoly z kosmetiky, pomocí níž chtěla být krásnější, bromové zpomalovače hoření z televizorů. Miminko tak má velkou šanci, že bude trpět alergiemi, astmatem, bude mít narušený hormonální systém, zpomalí se jeho mentální vývoj a nakonec se možní dostaví i ona zmíněná rakovina (MF Dnes 13. 10. 2005).

Doktor Miroslav Šuta, konzultant, který se léta zabývá riziky spojenými s chemickým znečištěním, zase na jiném místě jen tak letmo zmínil fakt, že v Británii si spočítali, že náklady spojené s mentální retardací a autismem, které byly vyvolány chemickými látkami, je stojí asi miliardu ročně (Reflex 41/05).

Není úniku, vážení. Nebezpečné chemikálie, jak dále uvádí Jiří Tutter, prostupují do našich těl z koberců, záclon, hraček, televizorů, počítačů, kosmetiky. Pomáhají změkčovat hračky z PVC, chránit před ohněm, udržovat vůni. A když se pak dostanete do nemocnice, kde chcete vyléčit, dostanete léky spolu s ftaláty, uvolněnými z hadičky a infúzního vaku, kterou a ze kterého infúzi dostáváte.

Co na to (ne)zodpovědní politici a odborníci? Mlží, vymlouvají se, nekonají. Jako by se to jich samotných netýkalo. Copak ale my ostatní musíme trpět kvůli jejich lenosti, ignoranci a nekompetenci?

Od roku 1968 cituji spisovatele Procházku, který (v souvislosti s politickou situací Pražského jara) tehdy prohlásil: �Když se loď potápí, protože má pod čarou ponoru díru velikosti vrat od stodole, rozumný kapitán neposílá plavčíka natírat stěžeň.� Co dělají nejen naše média, nejen naši politici, ministři, úředníci? Posílají nás natírat stěžně a mohou se přetrhnout, jak intenzivně nás přesvědčují o důležitosti svých rad.

Loď společnosti, jak ji známe a jakou bychom chtěli, se ale, pro ně zatím neznatelně, začíná potápět. Vy to nevidíte, vy to necítíte?

Řešení? Dlouhodobé. Ví o něm i Jiří Tutter: �Sotva můžeme očekávat, že námi placení úředníci budou chránit naše zdraví. Chceme-li, aby tak činili, nezbývá než současným i budoucím maminkám doporučit, aby se pánů ministrů ptaly, jak to s nim myslí��

A nejen maminky. A nejen na chemikálie.

I současní a budoucí tatínkové by měli přestat spoléhat na rozum a (blaho)vůli našich �kapitánů�, kteří je stále znovu posílají natírat stěžně.