Prosinec 2005

Kdo jsou předci Čechů? Lovci, zemědělci i nájezdníci

Jan Rybář

Co by vyšlo vám, pokud byste si nechali udělat test DNA? Kudy putovali vaši prapra... pradědové v uplynulých 60 000 letech? Nejpravděpodobnější je, že byste nalezli spříznení s „lovci mamutů“, tedy potomky první významné migrační vlny, která dorazila do Evropy někdy před 35 000 lety.

Tahle skupina je velmi početná v západní Evropě, zejména v okrajových částech, jako je jižní Anglie, Irsko či Španělsko. Z jednoho výzkumu - byť na nevelkém vzorku - vyšlo, že o něco více než třetina mužů v ČR by dokázala s těmito lidmi vystopovat přímou příbuznost v mužské linii. Samozřejmě, jejich genetickou „výbavu“ neovlivňovali jen předci v mužské linii, ale i všichni ostatní.

Předci přicválali na koních

Po lovcích mamutů je v ČR druhou nejběžnější „skupinou praotců“ linie „nájezdníků“ z jihoruských či ukrajinských stepí, jejichž genetický otisk se začal objevovat někdy před deseti tisíci lety.

Zhruba každý čtvrtý Čech měl mezi nimi svého „praotce“. Tihle lidé, kteří možná jako první zdomestikovali koně, jsou spojováni s příchodem indoevropských jazyků, kterými mluví většina Evropy.

Poměrně početné jsou v ČR další dvě skupiny migrantů, z nichž jedna s sebou z Blízkého východu přinesla „revoluční“ vynález - zemědělství. Podle již zmíněného průzkumu by mužů s geny prvních zemědělců mohlo být něco kolem devíti procent. „Moje linie“ je v Evropě mnohem „vzácnější“, zato je běžná ve Skandinávii a také v Rusku. Vyskytuje se v České republice, ale mnohem méně než ostatní. A jak se dostala do východních Čech, kde moji předci žijí prokazatelně nejméně 400 let? Na to genetika odpovědět neumí, to už je příliš „nedávno“.

A s kým nejsme příbuzní? Například s neandertálci. Genetika zatím nenašla důkaz pro to, že bychom s nimi měli něco společného, že by to byli naši předci.

Uznávám, ve všech těchto větách je velká koncentrace slov jako „patrně“, „nejspíš“, „možná“. Je to pravda - celé to genetické dobrodružství teprve začíná, není však pochyb, že v nejbližších letech přinese mnoho napínavých objevů.

Jak se dozvědět více

Budeme vědět více o Evropanech i naší cestě přes Střední Asii. Pochopíme, jak byla osídlena Amerika, ale také třeba to, zda mohutné armády Alexandra Makedonského zanechaly během svého tažení „genetickou stopu“.

Mohutný projekt časopisu National Geographic poběží nejméně pět let a na jeho konci, po otestování více než sta tisíc lidí, se určitě naše znalosti posunou vpřed. Testování, tak jako několik dalších firem, nabízí i „obyčejným lidem“.

Není to levná záležitost - test vyjde zhruba na 3 500 korun. Za prvních několik měsíců však už kouzlu tohoto dobrodružství podlehlo na 40 000 lidí. Podrobnosti je možné nalézt na internetové adrese www.nationalgeographic.com/genographic.

(MFDNES)