Prosinec 2005

ODS vzala na milost grosstapo

Jaroslav Spurný

Nový policejní prezident Vladislav Husák prohlásil, že se česká policie svými výsledky řadí mezi nejlepší sbory v Evropě. Ten výrok překvapil. Zdejším strážcům zákona nedůvěřuje podle průzkumů šedesát procent veřejnosti a sbor se v posledních letech zviditelňuje hlavně skandály: spoluprací se zločinci, posluhováním politikům, korupcí. „Jeden z nejskvělejších sborů kontinentu“ opouští kvůli nespokojenosti s jeho stavem ročně tisíce mladých policistů. Právě pro tyto výsledky se pád předchozího prezidenta Jiřího Koláře všeobecně považoval za šanci ke změnám a čekalo se, s jakými recepty jeho nástupce přijde. Teď to začíná být jasnější.

Přijdou noví Pálkové

„Ne, reforma sboru zatím napsaná není. Pan policejní prezident ji ještě nosí v hlavě a nechce o ní veřejně mluvit,“ říká tiskový mluvčí policie David Kubalák. Kdo se prý chce o připravovaných Husákových krocích něco dozvědět, má podle mluvčího „hledat náznaky“ v rozhovorech a vyjádřeních, které prezident Husák poskytl tisku.

Ta pomalost a výzva k luštění rébusů je varovná. Základní obrysy požadavků na policejní reformu jsou totiž známy přinejmenším od chvíle, kdy útěk obviněného podnikatele Radovana Krejčíře z vily obklíčené elitní policií smetl nejvyššího šéfa sboru. Stručně řečeno jde o to vyvést policii z krize, do které zabředla pod vedením bývalého ministra Stanislava Grosse. Ten ji před čtyřmi lety reorganizoval a za přihlížení slabého Koláře od základu změnil její šéfy. Pod nimi si instituce postupně získala pověst neschopného a služebného sboru. Sboru, který zametá pod koberec případy, v nichž jsou nějak zapleteni příslušníci vládnoucí elity, a který současně nevyřeší pět z každých šesti případů obecné kriminality, s nimiž se na něj během roku obrátí občané. Proto je nutné změnit vedení, dosadit tam nové lidi, změnit systém, strukturu policie.

Problém je, že od počátku panují pochybnosti, zda právě tohle dokáže provést muž bytostně spjatý s podhoubím, které se má měnit: Vladislav Husák dělal svému předchůdci tři roky náměstka a do křesla jej vynesly Grossovy změny. A nutno říci, že odpověď na pochyby je zatím srozumitelná. Husák dosud nechal všechny vysoké policejní šéfy ve funkci. Dokonce i Jaroslava Macháněho – muže, kterému podléhají elitní jednotky, nejvíce kritizované za úpadek a neschopnost.

Takže kromě Koláře zatím Krejčířův útěk srazil z funkce jen šéfa protikorupční jednotky Jiřího Pálku, jehož muži měli prý miliardářovo zmizení na triku. A kdo nahradí Pálku? Přijde aspoň na to jedno uprázdněné místo perspektivní mladý „ranař“ ženoucí se tvrdě po zločincích? To je otázka. Výběrové řízení organizuje Jaroslav Macháně, takže Pálkův nástupce bude odpovídat jeho vkusu. Navíc v podmínkách soutěže je stanovena povinnost minimálně desetileté policejní praxe, z toho aspoň pět let ve vedoucí funkci. Přijde tedy člověk ukovaný Grossovou reorganizací, zjednodušeně řečeno jiný Pálka. Muž (žádná žena se do výběrového řízení nepřihlásila), od něhož lze jen stěží čekat, že by rozjel nekompromisní pátrání, jak je to s prodejem Unipetrolu nebo s údajnou šedesátimilionovou půjčkou Radovana Krejčíře pro sociální demokraty. Co si o tom myslí prezident Husák, není možné zjistit. V „mediálních vyjádřeních“, na která odkazuje mluvčí Kubalák, se tématu nevěnuje, a o přímý rozhovor s ním žádá Respekt marně už celé dva měsíce. „Já si myslím, že policie není tak špatná, jak ji prezentujete,“ říká ministr vnitra Bublan. „Určitě nepracuje na politickou zakázku. A navíc já nemám právo do toho všeho zasahovat. Ani do nějakých výběrových řízení.“

Sedm statečných dopraváků

I když Husák zatím nepřišel s reformou ani s personálními změnami, určité nápady v médiích nabízí. Policejní prezident chce, aby policejní služebny „vypadaly vlídněji“, aby se policisté k občanům „chovali slušně“. Chce mít více policistů v ulicích, méně zkorumpované dopraváky. Nic proti tomu. Každý, komu se někdy poštěstilo dostat se tu na policejní služebnu, ví, že to tam vypadá strašně. Je fajn, že se to nevlídné prostředí změní, ale vedle výzev, před kterými sbor stojí, je to jen maličkost.

Úplatky dopraváků jsou závažnější problém a Husák jako bývalý dopravní policista význam té věci dozajista dobře zná. Tři čtvrtiny občanů v rok starém průzkumu přiznávají, že se s korupcí u dopraváků „setkaly“. Tedy jinak řečeno, dali jednou nebo vícekrát policistovi méně peněz, než by představovala pokuta, na oplátku nechtěli bločky. Tak to funguje už roky a ty roky je šéfem policie Zdeněk Bambas. Každá školní příručka pro manažery říká, že když se něco nedaří napravit, je zapotřebí nového šéfa, který změní systém. Bambas ale zůstává v křesle, zatímco Husák místo něj vymýšlí cestu z korupční pasti. Navrhuje toto: vybavit policisty kamerami a diktafony a přikázat jim, aby si nahrávali každé jednání s řidičem, který se dopustí přestupku. To je určitě dobrý nápad a funguje to tak v řadě zemí EU. Ale bude to bez doprovodných změn v atmosféře a motivace fungovat i v Česku? Jednu zkušenost máme: policie tu po evropském vzoru zavedla v některých větších městech systém GPS, který monitoruje pohyb vozidla a kontroluje, zda posádky dodržují předepsanou hlídkovou trasu a nezašívají se někde v restauraci. Jenže na rozdíl od vzorových zemí tady po krátké době přestalo více než padesát procent přístrojů fungovat. Proč? Na tuto otázku nelze najít u tiskového odboru odpověď. Podle zákulisních informací je policisté ničí sami, aby byli mimo dosah kontroly. Kdo tedy zabrání tomu, aby podobně nepřestaly běžet diktafony, nebo aby jejich držitelé záznam prozrazující korupci jednoduše nevymazali? A navíc: policejní prezident nemůže policisty v nejbližším roce vybavit ani kamerami, ani diktafony, protože v rozpočtu na to nejsou peníze. S trochou nadsázky se dá říci, že by neměl vlastně koho vybavit. Dopravních policistů je nedostatek. Například v okrese Jihlava jich slouží sedm, to je tak jedna hlídka v provozu na celý okres.

To samozřejmě souvisí s Husákovým požadavkem dostat více policistů do ulic. Taky dobrý nápad. Ale po tom se zde volá už léta ze všech stran – a pořád to nějak nefunguje. Přitom v přepočtu na jednoho obyvatele je tu dvakrát víc policistů než v Německu nebo Velké Británii, jedenapůlkrát víc než v Belgii nebo Rakousku. Proč je pořád tak málo lidí v terénu? V policii pracuje na šedesát tisíc lidí, pouhá třetina z nich „na ulici“. Co dělá ten zbytek? Když pomineme běžné týlové zabezpečení, lidi z kanceláří hlavně „vyšetřují“. Mají v šuplících spisy, na kterých pracují měsíce i roky, a nikdo z nich neumí (a ani nemusí) vysvětlit, proč tak dlouho. Například v Praze bylo loni spácháno přes sedm tisíc kapesních krádeží a práci v terénu má na starosti osm policistů, které už kapsáři důvěrně znají. Spisy o zlodějnách kapsářů ale zpracovává přes třicet vyšetřovatelů. Za kapesní krádeže bylo loni v Praze obviněno necelých dvě stě lidí. Zdokumentovat a „odhalit“ jedno ukradení peněženky konkrétním pachatelem za dva měsíce je výmluvná ukázka.

Podle ministra Bublana Husák změny připravuje. Chce zeštíhlit policejní prezídium, reorganizovat některé jednotky a bojovat proti korupci uvnitř policie. Naopak stínový ministr vnitra z ODS Ivan Langer je přesvědčen, že koncepci nemá ani Bublan, ani Husák. Jenže když se Bublan obrátil na opozici, aby navrhla jména na policejního prezidenta, tak Langer na výzvu nezareagoval. A když koaliční lidovci hodnotili Husákův nástup jako likvidaci nadějí na opravdovou změnu, stínový ministr se k nim nepřidal, přestože ODS předtím označovala policejní špičky včetně Husáka za podlé a hrozivé „grosstapo“. „Možná jsem mohl být tvrdý, ale i pan Husák musí dostat šanci, když už byl jmenován,“ vysvětluje svůj obrat Langer.

(Respekt, www.respekt.cz)