Prosinec 2005

Jaromír Málek - český egyptolog v Oxfordu

Milena Štráfeldová

To, že česká egyptologie má dobrý zvuk, není žádná novinka. Československé a později české egyptology proslavily jejich nálezy v Abúsíru, které je zařadily ke světové špičce. Už méně se však ví, že česká egyptologie má svého zástupce i v Oxfordu. Koncem 60. let pracoval Dr. Jaromír Málek na univerzitě v Oxfordu legálně, v roce 1970 byl ale postaven před volbu, zda se na výzvu komunistického režimu vrátí do Československa, nebo zůstane ve Velké Británii jako exulant. Zvolil druhou možnost a stal se jedním z nejvýznamnějších světových odborníků na staroegyptské dějiny, kulturu a umění. Po tři roky dokonce vedl Světovou egyptologickou společnost. Do České republiky jezdí Jaromír Málek zřídka, na jeho poslední návštěvě v Přibyslavi, kde počátkem října oslavil své 62. narozeniny.

"Já jsem studoval egyptologii v Praze na Karlově univerzitě. Studia egyptologie jsem tam dokončil v roce 1965 a pak jsem začal pracovat v Čs. egyptologickém ústavu v Praze. V roce 1967 jsem odjel do Anglie, do Oxfordu, kde jsem začal pracovat na speciálním projektu, na bibliografii staroegyptských hieroglyfických textů."

Byl jste tam v té době jediný český egyptolog?

"Nebyl jsem tam jediný Čech. Profesorem egyptologie v Oxfordu zhruba od roku 1952 do roku 1965 byl Čech, prof. Jaroslav Černý, jeden z největších odborníků, které egyptologie vůbec měla. Začal jako profesor egyptologie v Londýně myslím v roce 1947. V roce 1952 mu nabídli místo v Oxfordu."

Díky tomu, že jste působil v Oxfordu, jste jistě měl daleko víc možností cestovat do Egypta, pracovat přímo v terénu. Je to tak?

"Upřímně řečeno, ne docela. Poprvé jsem se dostal do Egypta v roce 1963 ještě jako student. Pracoval jsem v Egyptě s Čs. egyptologickým ústavem, tehdy to bylo asi šest měsíců. Pak jsem jel do Egypta v r. 1964 a když jsem zůstal v Anglii, v Egyptě jsem nepracoval. Jel jsem tam myslím až v r. 1982."

Čemu jste se tedy v tom širokém oboru egyptologie konkrétně věnoval?

"Já se nejvíc zajímám o staroegyptské památky, ale ty, které jsou popsané. Je to kombinace archeologie a filologie. Já jsem například pracoval patnáct let v Memfidě, v hlavním městě starého Egypta. Tam jsem byl členem britské expedice a měl jsem na starosti kopie staroegyptských reliéfů a nápisů."

Na svém kontě máte mnoho vědeckých a popularizačních publikací. Zmiňte alespoň některé.

"Mám dojem, že teď mám asi sto šedesát publikací a asi deset knih. Ta první, která byla zřejmě nejúspěšnější, byl Atlas starého Egypta. Tu jsem napsal s kolegou Jonem Bainesem. Kniha vyšla v r. 1980 a byla přeložena do mnoha jazyků. Dohromady vyšla v asi milionu výtisků. Napsal jsem ale také knihu o jednom speciálním historickém údobí, tzv. Staré říši, kde jsem se snažil vysvětlit některé věci, o kterých egyptologové příliš nepíší, protože si myslí, že jsou pro nespecialisty příliš těžké. Je to třeba staroegyptská ekonomika. Egyptologové píšou o pyramidách a o hrobkách, reliéfech a sochách, ale o takových věcech, jako je ekonomie, se příliš nepíše, což je myslím úplně špatné. Také jsem napsal takovou zvláštní knihu o staroegyptských kočkách, protože si myslím, že je důležité najít nějaké téma, kterému my můžeme lépe rozumět.Pyramidy jsou nádherné, ale pro nás je dost těžké se tomu problému nějak přiblížit. Kdežto pokud jde o staroegyptské kočky a naše kočky, v tom není velký rozdíl. To byla kniha, kterou jsem psal s velkou radostí, hrozně mne to zajímalo. A poslední dobou jsem se začal hodně zajímat o staroegyptské umění a napsal jsem o něm knihu. A před dvěma roky jsem napsal knihu, která je trochu specializovanější, kde jsem se snažil podívat se na některé problémy staroegyptského umění. Památky, třeba sochy, reliéfy nebo malby, jsou velmi často používány jako zdroj informace o starém Egyptě, kdežto já jsem se na tyto věci snažil dívat jako na umělecké předměty."

Byla některá z těch publikací přeložena do češtiny?

"Do češtiny byl přeložen Atlas starého Egypta. Napsal jsem také kapitolu o Staré říši do Historie starého Egypta a slyšel jsem, že se prý bude překládat do češtiny."

Mimochodem, když tak pěkně mluvíte o staroegyptských kočkách, líbilo by se Vám žít ve starém Egyptě? Uměli bychom se tomu přizpůsobit?

"Člověk se může přizpůsobit čemukoliv, ale mám takový dojem, že by to pro nás bylo velmi těžké. Byl to úplně jiný svět, jiné podmínky. My jsme už příliš zvyklí na takové věci, jako je internet, televize, rádio a podobně."

Jak často jezdíte do Česka a učíte tu taky?

"Nejezdím příliš často, ale když jsme přijel do Česka poprvé, bylo to na pozvání Českého egyptologického ústavu. Pak mne ještě pozvali na sérii přednášek, tehdy jsem v Praze zůstal asi měsíc a moc se mi to líbilo. Moje čeština ale bohužel není taková, jaká by měla být, a ty přednášky jsem musel dávat v angličtině. Myslím ale, že to bylo docela dobré pro studenty, protože egyptologie je mezinárodní a je potřeba, aby rozuměli anglicky, mohli číst německy a francouzsky. Tak myslím, že to pro ně bylo dokonce i lepší."

Vy jste jistě měl možnost sledovat československou a nyní českou egyptologii. Jak ji posuzujete?

"Myslím, že česká egyptologie je opravdu vynikající, protože Český egyptologický ústav v Praze je finančně velmi dobře podporován. Například v Egyptologickém ústavu v Oxfordu, kde já pracuji, jsme čtyři, kdežto v Praze je jich asi dvacet nebo pětadvacet. Myslím si, že české egyptologii se daří velmi dobře a také ty výsledky práce v Abúsíru jsou opravdu vynikající."

(Český a slovenský svet, www.czsk.net/svet)