Prosinec 2005

Putinova údělná knížata

Natallia Sudlianková

Na provinční šlendrián povolal kremelský pán novobohatce. Podnikatelé z éry divoké privatizace se dávají do služeb putinovského Ruska. Ze svého dotují vzdálené regiony.

Co znamená Abramovič pro Čukotku? ptala se dnes již zablokovaná internetová adresa www.chukoten.ru. Osmadvacet procent Rusů odpovědělo, že je gubernátorem-guvernérem, sponzorem je pro šestnáct procent, ale pro 22 procent je Roman Abramovič (38) bohem. Obyvatelé tundry mu říkají "pane" a vyzývají šamany k modlitbám za to, aby "velký pán", to jest Vladimír Putin, nechal Abramoviče guvernérem Čukotky. Oblasti, kde na 740 tisících čtverečních kilometrech žije 51 tisíc obyvatel.

Za čtyři roky Abramovičova úřadování vzrostl hrubý domácí produkt Čukotského okruhu asi pětinásobně a průměrný plat dosáhl 19 tisíc rublů, což je téměř třikrát více, než činí celoruský průměr. Ze sedmi členů čukotské vlády jsou kromě miliardáře, kterého svět více zná jako majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea, tři lidé z jeho společnosti Sibněfť. Abramovičovy metody na Čukotce byly prosté a účinné. Například do alkoholismu se pustil tak, že zavedl výplaty mezd na kreditní karty: není hotovost, není kořalka.

Model pro Korjakii

"To, co udělal Roman na Čukotce, je vzorem pro ostatní," říká minioligarcha, Oleg Kožemjako (43), jeden z nejbohatších podnikatelů Přímořského kraje. Nedávno se stal guvernérem Korjackého autonomního okruhu na východě Ruské federace, jednoho z nejzaostalejších ruských regionů. Letos v zimě nebyly při teplotě -45 °C v jeho hlavním městě Palaně dostatečné zásoby paliva, protože s nimi ani rozpočet okruhu nepočítal. Lidé rozebírali dřevěné domy na palivo. Bývalý viceguvernér okresu Michail Sokolovskij byl odsouzen na 1,5 roku vězení za zpronevěru federálních dotací na otop. Nový viceguvernér Kožemjako dodávky paliva pro 35 tisíc obyvatel zorganizoval a na doporučení prezidenta Vladimíra Putina se stal začátkem dubna guvernérem Korjakie.

Abramoviče napodobuje také Alexandr Chloponin (40), bývalý šéf společnosti Norilský nikl patřící do Interrosu, jehož majitelem je moskevský oligarcha Vladimír Potanin. Chloponin se stal guvernérem Krasnojarského kraje na západní Sibiři. Čukotkou se inspiruje též Dmitrij Zelenin (43), další z bývalých hlav Interrosu a dnešní guvernér Tverské oblasti, ležící severně od Moskvy.

Bezedné díry

Takové je nové pokolení ruských regionálních vůdců, kteří přišli z byznysu. Bohatými pragmatiky se Kreml snaží nahradit staré struktury žijící stále v "rozvinutém socialismu", zkorumpované a ochotné jít do jakéhokoli konfliktu s centrem, jen aby si udržely lokální moc.

Nejsložitější situace je na Kavkazu a jihu Ruska. Dmitrij Kozak (48), prezidentův představitel v Jižním federálním okruhu, jeden z jeho nejbližších lidí, v polovině června Kremlu referoval o tom, že na Kavkaze "korporativní skupiny monopolizovaly politické a ekonomické zdroje". Dále podle něho "ve všech severokavkazských republikách zaujímají vedoucí místa ve vládě a v největších hospodářských podnicích osoby mezi sebou příbuzné". Moskva sice v posledních letech zvýšila dotace do kavkazského regionu více než trojnásobně, ale hospodářský růst se nedostavil a nezaměstnanost se téměř zdvojnásobila: pomoc mizí v propasti klanové korupce.

Úspěšný gubernátor nemusí být nutně miliardář; nezbytně však "kádr". Na jihu Ruska je také oblast, která zatím Moskvě starosti nedělá. V Krasnodarském kraji je od voleb roku 2000 gubernátorem Alexandr Tkačov (45), původem kozák, jenž byl generálním ředitelem továrny na krmné směsi Agrokomplex a předsedou výboru národnostních otázek ruského parlamentu. Vede natolik úspěšně mnohonárodnostní kraj, že je v průzkumech veřejného mínění pokládán po starostech Moskvy a Sankt Petěrburgu Juriji Lužkovovi a Valentině Matvijenkové za třetího nejvlivnějšího regionálního představitele. Zřejmě ho čeká větší sláva, než jakou zažívá coby správce zemědělské Kubáně. Vedle ostatních gubernátorů potvrzuje, že novou ruskou elitu je třeba hledat právě mezi nimi.

Ruští gubernátoři

Ruská federace sestává z 89 subjektů: 21 republik (v čele prezidenti), 50 oblastí, 10 autonomních regionů, 6 krajů (vše s gubernátoryguvernéry) a dvou měst (Moskvy a Sankt Petěrburgu). Navíc je Rusko rozděleno na sedm okruhů, každý má zplnomocněného představitele prezidenta. Právě oni doporučují Putinovi gubernátorské kandidáty. Prezident Ruské federace vybere jednoho a předloží návrh zákonodárnému shromáždění regionu; místní parlament ho potvrdí, nebo zamítne.

Systém osmi gubernií zavedl roku 1708 car Petr I. Jejich počet a členění se měnily, roku 1929 Stalin zavedl systém oblastí, okruhů a dalších jednotek.

(Týden)