Leden 2006

Naši obchodníci s cizí smrtí

Silvie Blechová

Íránská státní agentura oznámila, že Češi jsou ochotni pomoci vládě v Teheránu vymazat Izrael z mapy. O jaderné spolupráci s emisary tajně hovořil i premiér Paroubek.

Skupina íránských parlamentářů přijela počátkem tohoto měsíce jednat o české atomové spolupráci na pozvání komunistického poslance Stanislava Fischera. Česká strana se ji snažila udržet v tajnosti, Íránci naopak všechno zveřejnili. Vyšlo tak najevo, že vedle partnerů v dolní sněmovně přijal Íránce i ministr průmyslu a dokonce premiér. Námluvy jsou tedy vážné, což ve stínu západních obav z íránské atomové bomby a výroků teheránského prezidenta, který si veřejně klade za cíl "vymazat Izrael z mapy", vyvolává překvapené reakce doma i v zahraničí.

"Můžeme mít výhrady k jejich politice a k názorům jejich prezidenta, ale měli bychom obchodovat, protože to je v našem zájmu," vysvětluje svoji íránskou aktivitu organizátor návštěvy Fischer. On sám se jaderných hlavic v Teheránu nebojí. Podle něj by ji jen na svou obranu. A jak to ví? "Řekli mi to," říká poslanec. Stejně bez obav je i druhý duchovní otec íránského sbližování - šéf zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD). "Lepší než jim říkat osa zla a hrozit, je spolupracovat, být u toho a vidět, co dělají," popsal své záměry v MF Dnes.

Shodou okolností se tak jedna z nejvlivnějších figur české zahraniční politiky vyjádřila krátce poté, co "jaderná" jednání mezi Íránem a trojicí evropských mocností (Německem, Francií a Velkou Británií) ustrnula na mrtvém bodě, neboť íránští představitelé odmítli zastavit svůj jaderný program a prohlásili, že si jej nenechají nikým kontrolovat. Pro celou Evropskou unii dnes navíc platí zákaz vyvážet do Íránu technologie a výrobky, které lze použít v jaderné energetice a na výrobu zbraní. Ostatně Česko má pro zákaz jaderného vývozu do Íránu dokonce speciální zákon, přijatý poté, co nás snaha zdejších firem spolupracovat na dostavbě atomové elektrárny v Búšehru dostala v roce 2000 za vlády Miloše Zemana na diplomatický pranýř. "Republika obchodníků se smrtí," psaly tehdy o Česku New York Times, načež kabinet raději miliardovým odškodným nahradil firmě jejich "ztráty" - a další jaderné kontrakty s Íránem zakázal.

Ministr mezi mantinely

Íránští emisaři se v Praze ale - jak už bylo řečeno - nesešli jenom s parlamentními zahraničněpolitickými extremisty. (Stejně jako poslanci Fischerovy nevadí atomová bomba v rukou Teheránu, proslul delegát Laštůvka svým výrokem: "Proč by nemohla mít atomovku Severní Korea, když ji mají Spojené státy?") Schůzka s ministrem průmyslu a premiérem posunuje teheránskou návštěvu do zcela jiných diplomatických pater. "Byla to zdvořilostní návštěva a debata, kterou jsme vedli byla spíše obecná," snaží se vše nejprve zlehčovat ministr průmyslu Milan Urban. Pohádce o "obecných" diskusích s cizokrajnými poslanci je ovšem u tak pragmatického a zaměstnaného člověka těžko věřit. A navíc - agentura IRNA citovala právě Urbana, jak říká, že jeho ministerstvo je připraveno spolupracovat na realizaci íránských nukleárních plánů a navázat na dobré vztahy z minulosti. To už Urban rozebírat nechce. "Pan ministr ochotu spolupracovat deklaroval, ale řekl také, že jsme současně vázáni mantinely EU," dovysvětluje výrok svého šéfa mluvčí Ivo Mravinac. "Ministr je odpovědný za byznys, a pro něj je každá taková nabídka dobrá."

Premiér Paroubek se o setkání s Íránci nezmínil ve svém programu, kde jinak zveřejňuje i účast na otevření lávky pro chodce v Kolíně nebo na křtu knihy Ladislava Štajdla. "Byla to náhlá schůzka, udělalo se mi okno v programu," říká Jiří Paroubek. "Každopádně jsem s nimi nechtěl mít oficiální schůzku a kdyby ten výrok na adresu Izraele přišel tehdy,tak bych se s nimi vůbec nesešel." Premér tím naráží na zatím poslední show íránského prezidenta, který minulý týden řekl, že nebyl žádný holocaust a že zažene Židy zpátky do Evropy; vymazání Izraele z map ovšem slibuje už delší čas. A o čem premiér s poslanci jednal? "O hospodářských záležitostech, možnosti obchodní výměny a spolupráce," popisuje premiér obsah schůzky. Jak je tedy možné, že jejich agentura to interpretuje jako ochotu spolupracovat na jaderném programu? "To určitě nejsme ochotni," říká Paroubek. Určitě? A co třeba ve formě vzduchotechnického zařízení, jak se to plánovalo před pěti lety do Búšehru? "Jestli je vzduchotechnika sehnatelná ve Francii nebo v Česku, tak to nehraje roli," říká premiér Paroubek.

Proti jakékoli jaderné spolupráci s Íránem se staví ministerstvo zahraničí a poslanci pravicových stran. Získat přímo vyjádření ministra Cyrila Svobody se Respektu nepodařilo, jeho mluvčí Vít Kolář ale zopakoval, že postoj české diplomacie se nemění - výstavba jaderných elektráren je pro české firmy tabu.

(Respekt, www.respekt.cz)