Leden 2006

Vzduch v Praze je nebezpečnější než v Londýně či v New Yorku

Eva Boburkova

Vliv znečištěného ovzduší na zdraví pracovníků v některých provozech je znám již více než 230 let. Od konce šedesátých let se ví, že pobyt v prostředí chemických karcinogenů zvyšuje riziko rakoviny a že prvotním impulzem pro vznik nádorové buňky jsou změny genetické informace, tedy mutace v DNA.

Před rokem 1989 se sledovaly genetické změny v důsledku působení karcinogenů jen v pracovních provozech. Vliv znečištěného prostředí na zdravotní stav populace byl tabu. Například údaje o vzrůstu vrozených vývojových vad v Severočeském „uhelném“ kraji za období let 1972-1980 patřily v roce 1981 mezi utajované informace. Pánevní oblasti severních Čech přitom koncem 80. let byly jednou z nejvíce znečištěných oblastí Evropy. Statistiky jasně ukazovaly, že průměrná délka lidského života je v těchto oblastech kratší než celostátní průměr o dva až tři roky.

Konečně pravda

Hned po roce 1989 dostal konečně zelenou systematický výzkum vlivu znečištěného ovzduší na zdraví populace. Pozornost vědců se soustředila zejména na Severočeskou pánevní oblast, modelovým se stal okres Teplice, pro srovnání posloužil okres Prachatice. Na Programu Teplice se podíleli i američtí a další evropští vědci. Od roku 2000 sledují čeští vědci - vzhledem k masivně rostoucímu znečištění ovzduší automobilovou dopravou - i Prahu.

V průběhu posledního desetiletí výzkumy ukázaly, že zvýšení úmrtnosti, počtu nádorových onemocnění i srdečně cévních onemocnění mají na svědomí zejména nejmenší prachové částice a na ně navázané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), z nichž některé jsou prokazatelně karcinogenní. Ty vznikají v ovzduší nedostatečným spalováním nafty, benzinu, uhlí, plynu. Další výzkumy opakovaně prokázaly, že PAU poškozují i spermie. Karcinogeny ničí chromozomy, ale také snižují schopnost buněk opravovat svoji poškozenou DNA. Nahromadění mutací pak může časem vést k rozvoji rakovinného bujení. Škodlivý vliv PAU se tedy může ukázat až za desítky let.

Zlepšení – dočasné

V období let 1990 - 2000 došlo v Teplicích k významnému zlepšení situace. Odsíření tepelných elektráren, zlepšení technologií spalování uhlí a přechod topenišť z uhlí na zemní plyn přineslo ovoce v podobě snížené koncentrace jedovatých látek v ovzduší - a podstatně snížené úmrtnosti na kardiovaskulární a dýchací onemocnění. Vložené peníze a opatření se tedy projevily - na výrazném zlepšení zdravotního stavu. Bohužel, příznivý vývoj se v roce 2001 patrně zastavil.

V Praze se situace možná zhoršuje. A to, k velkému překvapení odborníků, nejen na dopravou přetížených místech Prahy (Smíchov), ale i na „čistých“ okrajích (Libuš). Miniaturní polétavé částice se přenášejí daleko od místa vzniku a zasahují celou Prahu i její okolí bez rozdílu. Znečištění je výrazně horší vždy v zimních měsících, v topné sezoně.

Údaje o koncentracích modelového karcinogenu benzo(a)pyrenu hovoří jasně: v Praze jsou jeho hodnoty čtyřnásobné oproti Londýnu nebo New Yorku.

Od roku 2000 se zjišťuje rostoucí množství poškozených chromozomů v buňkách i u dalších kontrolních skupin v České republice. Odborně řečeno, roste genotoxicita prostředí. Možným důvodem těchto nežádoucích změn je podle doktora Radima Šráma i zhoršování kvality ovzduší. „Lidé se v důsledku zvyšování cen energií vracejí k topení pevnými palivy a spalují nekvalitní odpad. Roste automobilová doprava a rozhodně neubývá starých, špatně seřízených ojetin. Oddalují se stavby obchvatů,“ varuje Radim Šrám.

(MFDNES)