Leden 2006

Martínek: Všichni chtějí činže deregulovat. Ale nevědí, jak na to

Zuzana Kubátová, Irena Buřívalová

Ministra pro místní rozvoj Radko Martínka čeká nejtěžší bitva jeho politické kariéry. Ve Sněmovně se snaží prosadit zákon o nájemném, který se nelíbí ani koaličním partnerům a opozici, ani majitelům domů a nájemníkům. A nemá jasnou podporu dokonce ani ve své vlastní straně.

Je vůbec šance, že vládní návrh na deregulace nájmů projde, když jej kritizuje levice i pravice?

Praxe mě naučila, že problémy, které zdánlivě nemají řešení, ho nakonec mají vždycky. Vyjednáváme, všechny strany hledají řešení a je reálné, že je najdou. Ale jde o jedno z nejtěžších jednání, která vedu.

Spojíte se spíš s pravicí, která žádá rychlejší uvolnění nájmů, nebo s levicí, která chce víc ohledů k nájemníkům?

Jsem ochoten prosazovat ten zákon s každým, kdo bude vycházet z původního vládního návrhu a jeho připomínky k němu budou rozumné. Vyjednáváme jak s koalicí, tak s ODS i komunisty.

Vládní návrh však nemá jasnou podporu ani ve vaší vlastní straně...

Podpora se ukáže v okamžiku, kdy předložíme konkrétní návrhy. Pokud nedojde k dohodě o kompromisu, přinesu na náš klub tři různá řešení, jak získat většinu ve Sněmovně. Klub si bude muset vybrat. Je jednotný alespoň v tom, že všichni chápou, že ten zákon potřebný je a situace se musí řešit.

Štrasburku se nebojím

Proč je ten zákon tak nutný? Kvůli tomu, že zemi hrozí postih od štrasburského soudu, na který se obrátili majitelé domů?

Štrasburk nevidím jako velkou hrozbu. Ani Polsko tu kvůli regulovaným nájmům zatím nebylo pravomocně odsouzeno a Česká republika je v jiné situaci než Polsko, protože u nás v této chvíli po právní stránce žádná regulace nájemného není. Zákon o ní byl zrušen. Se štrasburskou žalobou je třeba reálně počítat, ale situace je neudržitelná hlavně z domácího hlediska. Není správné, aby soukromí vlastníci domů dávali výhodné sociální činže svým nájemníkům. To má dělat stát nebo obec.

Víte, kolik lidí v domech s regulovanými nájmy má tak nízké příjmy, že by tržní nájem neunesli?

Struktura obyvatel v těchto domech je stejná jako jinde. Jsou tam lidé bohatí, střední vrstvy i chudí, zhruba jde o třetiny. A pro ty první dvě skupiny není důvod, proč by měli mít jiné podmínky než lidé žijící v jiných domech. Skutečný problém s tím, že by lidé neunesli přechod na tržní nájmy, je ale jen v Praze a v několika větších městech.

Proč se nájmy řeší až teď, pár měsíců před volbami?

Blízko řešení jsme byli už před dvěma lety, ale tehdy zákon neprošel. Nebyla politická vůle k hledání kompromisu. I dnes jsou strany v tomto sporu podobně nesmiřitelné. Jedna má přehnané představy, že nájemné lze deregulovat hned, druhá má taky přehnané představy, že nikdo nechce za bydlení platit víc než dnes. Je mi jasné, že i když ten zákon nakonec projde, nepřinese nám k dobru žádné politické body, protože se nakonec nebude líbit ani jedné z těch znesvářených stran. Ale nutný je.

Dávky pro chudé

Lidem slibujete sociální dávky. Kdo na ně dosáhne?

Jsou tu jasně daná pravidla pro příspěvky na bydlení ve Škromachových zákonech. U koho výdaje na bydlení přesahují třicet procent příjmů a kdo doloží, že jeho příjmy jsou malé, bude mít nárok na podporu.

Neuvažujete o pomoci pro nejhůř postižené lidi z centra Prahy?

Praha se sice opravdu vymyká republikovým poměrům, Evropská unie je ale bohužel citlivá na řešení, která se týkají vybraných lokalit. Musíme zohledňovat hlavně příjem. Na druhou stranu si lidé musí zvyknout, že bydlení v různých částech země bude časem různě drahé. To si bohužel řadu let po revoluci spousta lidí nechce uvědomit.

Mohou nastat situace, kdy dostanou sociální podporu třeba osamělí lidé žijící ve velkém drahém bytě?

Do systému bude třeba zapracovat větší motivaci obcí k tomu, aby lidem nabízely levnější varianty bydlení. My dáme obcím dotace, aby mohly stavět sociální byty, aby je mohly nabízet těmto lidem a oni se mohli přestěhovat do levnějšího bydlení a nemusely se jim platit sociální dávky. Dávky by měly fungovat jako dočasné opatření.

Na kolik by měly kompenzace za deregulaci nájmů státní kasu přijít?

Počítáme se třemi miliardami na rok deregulace, bude-li zákon přijat ve vládou navrhované podobě.

Považoval byste za hodně velkou osobní prohru, kdyby deregulace nájmů Sněmovnou neprošla?

Já ho považuji za hodně důležitý. Musí tu být nějaká sociální spravedlnost. Těžko se vyrovnávám se situací, že je tu spousta mladých rodin nebo lidí na venkově s nízkými příjmy, kterým nikdo s bydlením nepomůže. A na druhé straně tu je řada lidí, kteří si to vůbec nezaslouží, ale díky jakémusi zvykovému právu žijí pohodlně v levných bytech.

(MFDNES)