Leden 2006

Letec Bryks: hrdina, či kriminálník?

Luděk Navara

Válečný pilot a nositel vysokých poct, který zemřel v komunistickém lágru, nebyl rehabilitován. Je válečný letec Josef Bryks, nositel Řádu britského impéria, kriminálník? Nebo je hrdina?

Odpověď je jednoduchá. Je obojí. Patnáct let po pádu komunismu se totiž ukázalo, že Bryks, jeden z nejodvážnějších letců z Británie, který zemřel v komunistickém koncentračním táboře, byl po pádu komunismu rehabilitován jen zčásti. Trest zběhnutí, který dostal v roce 1949, byl potvrzen rehabilitačním soudem v roce 1991 a je stále platný. Nikdo z lidí kolem něj si toho donedávna nevšiml.

„Jsem velmi překvapen, vždyť vše, co on dělal, bylo jeho vlasteneckou povinností,“ říká politický vězeň a jeho dávný známý Václav Kamarád. „Já jsem se to dozvěděl před dvěma měsíci. Samozřejmě, že už měl být dávno rehabilitován úplně,“ říká jeho příbuzný Karel Bryks. Pokud by byl rehabilitován úplně, mohla by například Bryksova manželka žijící v Anglii mít nárok na další část odškodnění ve výši asi sto tisíc korun. „Hlavní rovina je ale morální. Vždyť ten člověk je na jedné straně navrhován na jedno z nejvyšších státních vyznamenání, na druhé straně je odsouzený jako zběh,“ říká advokát Lubomír Müller, který si nezrušeného odsouzení v archivu náhodou všiml.

Letec Bryks v roce 1939 utekl do Anglie. V roce 1941 byl sestřelen nad Francií, zajat, opakovaně se pokusil o útěk a mnohokrát jen o vlásek unikl smrti. Po únoru 1948 byl uvězněn, těžil uran a z koncentračního tábora už nevyšel. Zemřel tam v roce 1957. O jeho odvaze a hrdinství se po válce vyprávěly historky, vždyť několikrát málem přišel o život, dokonce už byl i odsouzen k smrti. Po celou dobu zajetí (a později věznění) na něj čekala jeho anglická manželka Trudie. Angličané o něm natočili film Srdce v zajetí. Už několik let jej Konfederace politických vězňů navrhuje prezidentu na nejvyšší vyznamenání. „V každém normálním státě by to byl národní hrdina,“ říká o Bryksovi historik Jiří Rajlich, který připomíná, že komunistický režim tyto lidi odsuzoval nejen do vězení, ale i k zapomnění. Mnohé se nepodařilo napravit ani v letech po pádu komunismu.

„V roce 1991 soud potvrdil Bryksovi trest za zběhnutí a měsíc na to dostal hodnost plukovníka. To mi přijde zvláštní,“ připomíná Müller. Sám se k němu dostal neuvěřitelnou náhodou: má kancelář na Bryksově ulici v Praze, a tak se o život hrdiny začal zajímat. Podal nedávno podnět státnímu zastupitelství, a to návrh na zrušení vykonstruovaného odsouzení postoupilo ministru spravedlnosti.

(MFDNES)