Leden 2006

Nobelova cena pro fotbalistu

V roce 1922 přinesly dánské noviny zprávu: "Nobelovu cenu dostal známý fotbalista Niels Bohr." Niels Henrick David Bohr (1885 až 1962) nebyl ovšem jen fotbalista (hrál za dánské národní mužstvo), ale především jeden ze zakladatelů moderní teoretické fyziky. Byl čestným členem více než dvaceti akademií věd v různých zemích světa, založil mezinárodní školu teoretických fyziků. Jeho oblíbeným úvodem k jakékoliv poznámce bylo: "I don't mean to criticize", "Ne, že bych chtěl kritizovat..." a adresát této poznámky už věděl, že je zle. Dokonce po přečtení zcela špatné práce Bohr obyčejně zvolal: "Nechci kritizovat, ale prostě nemohu pochopit, jak člověk může napsat takový nesmysl!" Ohleduplnost jeho soudů byla všeobecně známa. Jednou měl jistý fyzik po svém referátu na semináři velmi špatnou náladu. Přítel se ho zeptal, co se stalo. "Je to hrozné," dostal odpověď, "profesor Bohr mi řekl, že to bylo velmi zajímavé."

Pro Bohra byla charakteristická jeho velká hlava. To se mu stalo málem osudným. Začátkem 2. světové války letěl ze Švédska do Británie, aby se mohl zapojit do válečného výzkumu Spojenců. Britové využili pro jeho přepravu lehké bombardovací letadlo Mosquito, které se pohybovalo ve velkých výškách mimo dosah protiletadlového dělostřelectva. Navíc seděl Bohr v prostoru pro bomby, aby se v žádném případě nedostal živý do rukou nacistů. Po dosažení příslušné výšky dal pilot pokyn k nasazení kyslíkových masek. Bohrovi však rádiová sluchátka na hlavě nedržela a pokyn neslyšel, takže po přistání ve Skotsku byl v bezvědomí a museli ho křísit.

K Bohrovým oblíbeným žákům patřil i vynikající ruský teoretický fyzik Lev Davidovič Landau. Když Bohr v roce 1961 navštívil Fyzikální ústav Akademie věd v Moskvě, dostal otázku, jak se mu podařilo vychovat tak dobrou školu spolupracovníků a následovníků. Odpověděl: "Je to pravděpodobně proto, že jsem se nikdy neostýchal před svými žáky přiznat, že jsem hlupák." Později Landauův spolupracovník E. M. Lifšic uváděl tuto Bohrovu odpověď z anglického překladu a dopustil se významového přeřeknutí. "Je to pravděpodobně proto, že jsem se nikdy neostýchal svým žákům přiznat, že jsou hlupáci." Výrok vzbudil bouři veselí a zaražený Lifšic se opravil. Akademik Kapica však poznamenal, že to vůbec nebylo náhodné přeřeknutí, ale že to je právě charakteristický přístup neméně úspěšné fyzikální školy, kterou vytvořil Landau a k níž patřil i Lifšic.

Landau se naposledy sešel se svým učitelem Bohrem na jaře v roce 1961 na veselici, jakémsi majálesu studentů Fyzikální fakulty Moskevské univerzity, kteří se rozhodli tímto způsobem slavit fiktivní narozeniny Archimeda. Bohužel v následujícím roce postihla Landaua těžká autohavárie s osudnými následky a téhož roku Niels Bohr zemřel.

Knihu Ivana Štolla nazvanou Historky o slavných fyzicích a matematicích vydalo nakladatelství Prometheus.

(ved)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)