Leden 2006

Před záplavami má Benátky ochránit moře

Vyhánět čerta ďáblem? Tak nějak chce skupina italských techniků a geologů zachraňovat Benátky, město, které je stále více ohroženo poklesem půdy a narůstající hladinou mořské vody.

Experti pod vedením profesora Giuseppe Gambolatiho chtějí do mořského dna v okolí Benátek vyvrtat tucet děr hlubokých téměř 700 metrů. Tak se dostanou k pískovému podloží, do něhož pak chtějí vhánět mořskou vodu. Předpokládají, že písek, který je od moře oddělen vodotěsnou vrstvou jílů, začne nabývat na objemu a zvedne vše, co je nad ním. „Výhoda celého řešení spočívá v tom, že Benátky by se dostaly téměř zpátky na úroveň, z níž se potápějí posledních 300 let,“ řekl Gambolati agentuře AP.

Od roku 1700 poklesly Benátky o třicet centimetrů. I proto město stále více ohrožují záplavy a stoupající hladina Jadranu. Před sto lety bylo město postiženo většími či menšími záplavami jen sedm dní v roce. Nyní s nimi zápasí 200 dní ročně. Od roku 1993 do roku 2002 dorazilo ke břehům Benátek padesát rekordně vysokých vln -v letech 1923 až 1932 jich bylo desetkrát méně.

Benátky proto hledají cesty, jak se zachránit před dorážející vodou. Jenže Gambolati a jeho lidé přišli sice s novou, ale nevyzkoušenou a možná riskantní myšlenkou na záchranu historického města. Proto „skromně“ navrhují, aby se celý nápad nejdříve vyzkoušel v menším měřítku. „Pokud bude pilotní projekt úspěšný, uvidíme okamžitý přínos, i když postupný, protože úplného zvednutí by bylo dosaženo během deseti let,“ přesvědčuje Gambolati.

Profesor geotechniky Michele Jamiolkowski, pod jehož vedením byla stabilizována šikmá věž v Pise, však žádné podobné zkoušky nepotřebuje. „Není to nic realistického. Jsme v říši vědecké fantazie,“ komentoval pro AP celý nápad.

Giovanni Mazzacurati, jehož agentura dohlíží na stavbu ochranných hrází okolo Benátek, by možná Gambolatiho myšlenku vyzkoušel. Bojí se však, že vzestup půdy nebude rovnoměrný a namísto záchrany přinese Benátkám zkázu. „Město je v delikátní situaci. Jeho historické budovy jsou velmi křehké. Kdyby se jednotlivé části Benátek zvedaly různě, vedlo by to k rozpadu města,“ vysvětluje své obavy.

„Je to naprosto nepřijatelné pro budovy, zejména pro historické domy,“ přisadil si profesor geotechniky Jamiolkowski, který nový nápad posuzoval jako nezávislý expert.

Gambolati však tvrdí, že podle předběžných studií by vzestup půdy neměl narušit stabilitu města. A ujišťuje, že jeho nápad za „pouhých“ sto milionů eur nebude nijak v rozporu s konkurenčním projektem Mojžíš, v jehož rámci se na dně okolo Benátek budují výsuvné ochranné hráze v hodnotě téměř pěti miliard eur.

(mcm)

(MFDNES)