Leden 2006

Platíme za pohostinnost

Milan Rokos

Spisovatel, filozof a ekonom Hasan bin Talál poskytl LN rozhovor během pražského Fóra 2000, na němž je pravidelným hostem.

LN Jordánsko je jednou z mála arabských zemí, které uzavřely mírovou smlouvu s Izraelem a je považováno za mírotvůrce či zprostředkovatele jednání. To je vládní politika, co na to ale říká veřejnost? Souhlasí, nebo stále pokládá Izraelce za nepřátele?

Veřejné mínění je dnes v otázce mírového procesu obecně negativní kvůli ztrátě důvěry a velké dávce cynismu. Není to mír občanů, ale politiků. Samozřejmě máme jisté naděje po stažení izraelských sil z Gazy. Ty nás vedou k tomu, abychom se soustředili na další stažení ze Západního břehu. Veřejné mínění není ovlivněno jen děním v Palestině, ale i v Iráku a Afghánistánu, kde pokračují ztráty na životech ve válce s terorem. Myslím, že lidé mají právo být rozčarovaní. Jordánsko je navíc země s velkým počtem uprchlíků z Palestiny i Iráku, a platíme tak cenu za svoji pohostinnost.

LN Před několika týdny došlo k teroristickému útoku v Akabě. Myslíte, že je to důkaz rostoucí síly Al Kajdy v zemi, nebo šlo jen o ojedinělý incident?

Až dosud to byl ojedinělý incident, Jordánsko je ale samozřejmě zranitelné. Záleží to na přístupu politiků k válce proti terorismu. Na Defence Coleague ve Spojených státech jsem připomněl, že válka s terorismem není jen válka vojenská, ale i válka idejí.

A bohužel se mi zdá, že v celé oblasti (nemyslím jen v Jordánsku) jsou extremistické organizace blíž občanské společnosti než vlády. Celý region dnes čelí skutečným etnickým a náboženským hrozbám, které jsou možná odrazem toho, co se děje v Iráku.

LN Jste specialistou na izraelsko-palestinský konflikt. Jak dlouho podle vás potrvá, než se obě strany vrátí k cestovní mapě?

Pokrok bude záležet na palestinských volbách i na tom, jestli hlasy volajících po míru ovládnou palestinskou samosprávu. My v návrat k cestovní mapě pořád doufáme, zejména po vzájemných jednáních palestinské a izraelské vlády. Pevně věřím, že se obě strany k cestovní mapě během několika měsíců vrátí, ale na druhou stranu může dojít i k dalším scénářům. V této souvislosti se diskutuje i o stabilitě Sýrie nebo změnách íránského režimu

LN Očekáváte po izraelském stažení z Gazy do konce roku ještě další izraelské ústupky?

Očekávám maximálně jisté přeskupení osad na Západním břehu, ale nějaký další významný odsun je čím dál méně pravděpodobný.

LN Jak se díváte na izraelský požadavek, aby palestinská samospráva zakázala účast Hamasu ve volbách?

Je rozdíl, jestli žádají odzbrojení Hamasu, nebo jeho zapojení do politického dění. Vždyť už se zúčastnil palestinských místních voleb v Gaze i na Západním břehu. A tento proces bude pokračovat. I od Hamasu se můžeme dočkat ústupků, oni už přece mluví o dodržování hudny (arabský výraz pro příměří).

LN V neděli začali Palestinci stavět první byty ve vyklizených osadách pásma Gazy. Nabídlo jim v tom Jordánsko nějakou pomoc?

Nejsem odborník na stavební práce, ale určitě to bude součástí běžné obchodní výměny mezi palestinskou a jordánskou ekonomikou. Nepřekvapilo by mě, kdyby tam směřovaly jordánské investice.

LN Dalším vaším sousedem je Irák. Věříte, že po schválení ústavy ubude teroristických útoků?

Vím, že bylo vytištěno pět milionů výtisků ústavy, a ty se jen těžko dostanou ke každému. Navíc nebyl vyřešen další problém, kterým je vyloučení sunnitů. Myslím ale, že nehledě na to, jestli bude ústava schválena, nebo ne, bude vzájemný dialog uvnitř iráckého národa stále důležitějším. Ta otázka není ani o tom, zda Iráčané přijmou ústavu, ale zda přijmou nespravedlnost.

LN Jste znám jako velký sportovec, který dokonce reprezentoval svou zemi v pólu. Najdete si ještě čas na sport?

Stále hodně plavu a jezdím na koni. Před lety jsem si tu moc rád prohlédl Kladruby. Při jízdě se člověk cítí opravdu svobodný a ještě si prohlédne krajinu.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)