Leden 2006

Jak vydělat miliardy na státní půdě

Petr Sehnoutka, Václav Dolejší

Pozemkový fond přihrál několika spekulantům až miliardové zisky. Lukrativní parcely vydával s odhadní cenou od 50 haléřů za metr čtvereční. Tržní cena přitom často přesahuje tisíc korun. Jak to celé fungovalo?

Sedmapadesátiletý podnikatel Karel Wimětal z Brna objíždí už čtyři roky restituenty a kupuje od nich nároky na vrácení pozemků, které jim za totality ukradli komunisté. Až do letošního června byl jedním z 90 tisíc restituentů, jimž stát ještě nestihl vrátit pozemky. Proto Wimětal už na jaře podal proti Pozemkovému fondu žaloby. Na získání pozemků přitom Wimětal už moc času neměl, protože letos 31. prosince platí takzvaná restituční tečka, tedy konec vracení majetku. (Přitom stát dosud nevydal pozemky za skoro dvě miliardy korun čtvrtině žadatelů.)

Zhasínáme, berte si

Letos 7. června ve vší tichosti přijalo Prezidium Pozemkového fondu v čele s ministrem zemědělství Petrem Zgarbou ojedinělé pravidlo: vrátíme pozemky všem, kteří nás žalují. O přelomovém rozhodnutí, které fond nazval „zvláštní režim“, však vědělo jen pár lidí. Jako by se zhaslo a dovolilo každému vzít si, co chce. O té tmě vědělo jen pár vyvolených. Pro „zhasnutí“ tehdy hlasovali všichni členové vedení kromě Zgarby, jenž se zdržel. Jedním z lidí, kteří o novince věděli, byl právě Wimětal. „Dnes z internetu a odevšad máte tolik informací, že se dozvíte ledasco,“ říká.

Z milionů udělali miliardy

Byl to obchod jeho života: jako první získal 17. června louky pod sjezdovkami v Bedřichově v Jizerských horách. Další pozemky rychle dostává v Brně-Bohunicích, u Chebu, v Ostrově u Tachova a v Mlýnci pod Přimdou.

Vše na lukrativních místech pod sjezdovkami nebo tam, kde se dá v budoucnu stavět. Třeba za pozemky v hodnotě 19 milionů korun u dálnice na Tachovsku může v budoucnu dostat více než 400 milionů korun. Stane se to v okamžiku, kdy se na dnešních polích bude moci stavět a cena půdy raketově vyletí nahoru.

Co teď bude dělat s výhodně položenými pozemky? Například s vlekaři v Jizerských horách se dohodl, ale pozor: kromě bedřichovských sjezdovek Wimětal vlastní také půdu pod plánovaným běžeckým areálem v libereckém Vesci, kde se má konat mistrovství světa v běžeckém lyžování Ski 2009. „Tyto pozemky prodám Liberci,“ plánuje podnikatel. Z místních však nikdo nedokáže pochopit, jak mohl člověk z Brna dostat v restitucích sto procent všech pozemků.

O jedinečné šanci, jak přijít lacině k lukrativním pozemkům, ví i Gabriel Večeřa. Získává 38 hektarů v Praze-Uhříněvsi, kde se mají stavět rodinné domky, dalších 66 hektarů ve stejné obci dostává dohromady se společníkem Václavem Benediktem. Za metr čtvereční platí tři koruny, cena stavební parcely tu bude 1 700 korun. Z dvou milionů tak obratem udělali 1,1 miliardy korun.

Ministrův kamarád

Podnikatel Večeřa získává ve „zvláštním režimu“ i další pozemky po celé republice. A to přes firmy, v nichž sám figuruje: společnosti AGRO Měřín (předseda představenstva) získává u Žďáru nad Sázavou 2,4 hektaru pozemků, firma Landštejn (jednatel) dalších 17 hektarů u Jindřichova Hradce. Během tří týdnů „zvláštního režimu“ si zhruba dvacet lidí stejně jako Wimětal a Večeřa rozebere 630 hektarů. Přesně 30. června vedení Pozemkového fondu celou operaci zastavilo. Nejvíce na ní vydělal Karel Wimětal, který získal celou třetinu pozemků - 228 hektarů. „Je zde podezření, že pozemky získala skupina spekulantů. Spekulativní obchody v nejlukrativnějších částech republiky nejsou můj šálek kávy,“ vysvětluje ukončení akce ministr Zgarba, když vše vyjde najevo.

Jenže i ministr čelí podezření, že získávání pozemků spekulantům usnadnil. Podnikatel Gabriel Večeřa je ministrův známý z Vysočiny. A na ministerstvu má Večeřa dobré kontakty, vždyť se zná nejen se Zgarbou, ale také s jeho náměstkem Zdeňkem Růžičkou. Ten pracoval jako ředitel společnosti AGRO Měřín, ve které je šéfem představenstva právě Večeřa. Kromě toho Růžička s Večeřou přímo spoluvlastní pozemky u dálnice D1 poblíž Měřína. Večeřa získal pozemky na okraji Prahy několik hodin před skončením akce „zvláštní režim“.

Ministr Zgarba odmítá, že mu pomáhal. Od začátku byl proti takovému způsobu restitucí. Proti němu mluví skutečnost, že trvalo celé tři týdny, než „zvláštní režim“ zrušil. „Musel jsem nejprve obejít a přesvědčit lidi z vedení fondu,“ argumentuje Zgarba, který se zlobí na spekulanty, že dostali přednost před ostatními restituenty.

Pointu měl celý příběh o kšeftování s pozemky o čtyři měsíce později, počátkem listopadu ve Sněmovně: opoziční ODS navrhla, aby se restituční tečka odložila o čtyři roky až do roku 2009. Aby stát stačil vrátit pozemky ještě 90 tisícům žadatelů. Ale ministr Zgarba a s ním celá vláda návrh smetli ze stolu. Oficiální důvod - aby se předešlo spekulacím.

Kdo je kdo v případu podivných restitucí

Petr Zgarba - ministr zemědělství a zároveň šéf prezidia Pozemkového fondu. To v červnu odsouhlasilo, že se pozemky budou za náhradní restituce vydávat jen lidem, kteří podali žaloby. Jedním z nich byl i Zgarbův známý podnikatel Gabriel Večeřa.

Roman Skopal - až do 21. července 2005 byl členem výkonného výboru Pozemkového fondu. Jeho jméno figuruje na smlouvách, kterými byly pozemky - budoucí lukrativní stavební parcely v Praze - převedeny během zvláštního režimu několika lidem. Mimo jiné Gabrielu Večeřovi a jeho společníkům v Uhříněvsi, kde by mělo vzniknout satelitní městečko. Z fondu musel po zásahu ministra Zgarby odejít.

Karel Wimětal - brněnský podnikatel, který od roku 2001 skupoval restituční nároky na pozemky. V červnu od fondu získal zdaleka nejvíce pozemků, celkem 230 hektarů z celkových 630 vydaných. Mimo jiné získal cenné pozemky v lyžařském areálu v Bedřichově v Jizerských horách. O některé z parcel přitom zažádal jen několik dní předtím, než je dostal.

Gabriel Večeřa - známý ministra zemědělství Petra Zgarby. S jeho náměstkem Zdeňkem Růžičkou dokonce spoluvlastní parcely u brněnské dálnice D1. Získal od fondu více než 100 hektarů půdy v Uhříněvsi v Praze, kde by mělo vzniknout satelitní městečko. Další pozemky získal jako člen vedení tří různých firem v Chebu, u Jindřichova Hradce a u Žďáru nad Sázavou.

Radovan Vítek - jeden z nejbohatších Brňanů, třiatřicetiletý vlastník miliardových majetků, podniká v realitách. Vítkovy firmy nakupují v tuzemských městech pozemky, dokonce i celá sídliště. V této kauze dostal 27 hektarů půdy v Litoměřicích.

(MFDNES)