Leden 2006

Půlměsíc vychází nad Rusí

Natallia Sudlianková

Při rozpadu Sovětského svazu bylo na jeho území pět set mešit; dnes pět tisíc. Muslimští sektáři usilují o vytvoření náboženského státu, chalífátu.

Rvačka, křik a nadávky. V sibiřském Magnitogorsku úřady minulý týden (od 22. 08. 2005 – pozn. red. CS-magazínu) vystěhovaly z mateřské školky jejího nájemce, muslimský spolek podezřelý z napojení na radikální islamisty. Členové skupiny prokleli rodiny zaměstnanců magistrátu do sedmého kolena, ale to pravnukům úředníků sotva uškodí: vystěhování totiž požehnal sám nejvyšší muftí ruských muslimů, Tatar Talgat Tadžuddin (57). Bez jeho blahořečení by do toho magistrát Magnitogorsku nešel. Už roku 2001 Tadžuddin řekl: „Nechceme, abychom tu měli vahhábity a aby nás někdo z ciziny poučoval.“ A dodal, že v Rusku „odpradávna pravoslaví a islám žily pospolu a tři sta let tvořily základ státu“.

Děkovné dopisy...

Islám se na území dnešního Ruska objevil poprvé v Dagestánu, odkud se šířil do Povolží, kde se první mešity stavěly již v desátém století. Zdá se, že cibulovité kupole ruských kostelů jsou důsledkem vlivu muslimské architektury. Díky tatarskému a baškirskému jezdectvu porazilo Rusko v osmnáctém století Švédy a získalo Pobaltí a západní Karélii.

Po říjnové revoluci byl islám pronásledován jako všechna náboženství. Obroda muslimstva v SSSR začala, stejně jako u pravoslaví, již během druhé světové války. Roku 1943 muftí sovětských muslimů Gabdurahman Rasulev vyzval věřící, aby bránili vlast. Muslimové shromáždili prostředky, které vystačily na vytvoření tankového praporu, a Stalin jim poslal děkovný telegram.

Válka v Čečensku, která vypukla roku 1994 pod heslem boje za nezávislost ze strany Čečenců a proti čečenskému separatismu ze strany ruských federalistů, se změnila ve válku Ruska proti radikálnímu islámu. Letos pátého srpna čečenský muftí Sultan Mirzajev vyhlásil „kontradžihád“ terorismu a vahhábismu: „Vahhábité šíří zlo po celém světě a celý svět jim musí čelit.“

...a pomníky

Za posledních pět let zabili teroristé v Čečensku osmnáct imámů, posledního minulé pondělí. Loni v květnu se stal obětí výbuchu bomby na stadionu v hlavním městě Grozném prezident Achmat Kadyrov. Před několika dny mu zde byl odhalen památník. Jeho syn Ramzan, čečenský viceprezident, na odhalení sochy nepřijel: nebylo by to prý morální. Ostatně duchovní vůdce povolžských muslimů Mukadas Bibarsov pomník odsoudil: „Tento čin je neslučitelný s islámem. Prorok Mohamed povolil jen malé náhrobní tabule.“

V sousedním Dagestánu dochází k pumovým útokům a vraždám prakticky každý týden. Buňky islamistů působí po celém Kavkaze, rozšířily se do Tatarstánu, na Sibiř i do velkých měst evropské časti Ruska. Naprostá většina z šestnácti až dvaceti milionů ruských muslimů je v dodržování náboženských zákazů a tradic velmi vlažná. Agresivních vahhábitů je podle Mirzajeva v Čečensku sedmnáct až dvacet tisíc, v celém Rusku však počet vahhábitů odhaduje na téměř půl milionu.

Jejich nejděsivějším činem bylo obsazení školy v severoosetském Beslanu. Využili zahájení nového školního roku a jako rukojmí drželi více než tisíc lidí v zaminované tělocvičně. Muže popravili a dětem nedávali jíst ani pít. Třetího září v hale pod stropem vybuchla jedna z bomb. Vojáci zahájili útok, děti vyskakovaly z oken a teroristé jim stříleli do zad. Pak spadla střecha. V Beslanu zahynulo 331 lidí, z toho 186 dětí.

(Týden)