Leden 2006

Gravitační laso na asteroidy

Luděk Vainert

Ani atomová bomba, ani palba laserovými paprsky. Zemi má před dopadem nebezpečného asteroidu ochránit speciální kosmická loď pouhým působením vlastní gravitace. Strach před "božím trestem" v podobě pádu tělesa z nebes provází lidstvo od pradávna.

Statistiky astronomů a také geologické výzkumy potvrzují, že ke srážkám dochází a že jejich následky mohou lidstvo opravdu ohrozit (viz text Spaste naší...). O způsobu, jak Zemi před vesmírnou srážkou zachránit, uvažovali nejdříve spisovatelé sci-fi a později celé vědecké týmy. Navrhované metody však mají jedno společné: buď je doprovázejí neakceptovatelná rizika, nebo jsou jednoduše mimo technické možnosti lidstva.

Nyní dva kosmičtí praktici, američtí astronauti Edward Lu a Stanley Love, navrhují podstatně jednodušší variantu, jak zneškodnit těleso, které nebezpečně dotírá na naší planetu. Potřeba bude pouze dostatečně těžká kosmická loď umístěná v pravý čas na správné místo.

Přivezte gravitační traktor!

Tato loď, přezdívaná "gravitační traktor", by nemusela na planetce přistát ani se k ní poutat. Ke slovu by přišla gravitace. Astronauti vypočítali, že loď o váze 20 tun dokáže vlastní přitažlivostí během ročního působení dostatečně vychýlit dvousetmetrový asteroid. To vše za předpokladu, že varování bude k dispozici včas. Ve výpočtech Lu a Love kalkulovali s předstihem dvaceti let.

"Je to skvělý nápad," říká David Morrison, výzkumník z Ames Research Center v kalifornském Moffett Field a předseda skupiny pro pozorování blízkých objektů při Mezinárodní astronomické unii. Dnes sice existuje zárodek sítě, která sleduje oblohu a hledá nebezpečné objekty. "Nikdo ale nefinancuje projekty, které by řešily otázku, jak vychýlit ty případně nalezené vychýlit, říká Morrison.

Při pohledu na seznam doposud zvažovaných metod začíná být jasné, proč gravitační traktor Davida Morrisona tak nadchnul. Za nejperspektivnější metodu se dosud považovalo umístění motorků na povrch asteroidu. Ty by měly postupně změnit dráhu asteroidu. Jistou variantou je plán, který počítá s roboty, kteří budou odvrtávat a po částech vystřelovat do okolního prostoru. Zákon akce a reakce už zajistí, že se asteroid po kousíčkách vychýlí žádoucím směrem. Většinou však planetky rotují. Motory nebo roboty by tedy musely pracovat přerušovaně v přesně určených intervalech, čímž by se ztrácel drahocenný čas.

Rotace také diskvalifikuje případné pokusy spoléhající na tlak slunečního záření. Ty počítají se změnou odrazivosti povrchu - buď s využitím lesklého materiálu podobného alobalu nebo naopak tmavých sazí. Odpal a doufej Zdánlivě nejjednodušší řešení počítá s využitím jaderné pumy. Ta by asteroid roztrhala na menší, méně hrozivé části.

Přesně tak postupoval Bruce Willis ve hollywoodském trháku Armagedon. Je tu ale problém: Země by sice unikla zásahu vesmírnou kulkou, ale zato by přilétla sprška broků. A to pořádných - stále ještě dostatečně velkých na to, aby pronikly atmosférou a rozsévaly zkázu na povrchu. Edward Lu o této variantě mluví jako o metodě "odpal a doufej".

Gravitační traktor je tedy podle všeho zatím nejelegantnějším řešením vesmírné hrozby. Na rychle letící neperiodické komety ani na neznámé asteroidy, které se náhle vynoří v záři slunce, by však takový recept nezabral. Pro opravdu efektivní nasazení by "traktor" také potřeboval modernější motory, než jsou dnešní rakety. Právě jejich vývoj ale NASA nedávno zrušila, aby měla dostatečné prostředky na plánovaný návrat na Měsíc.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)