Leden 2006

Ahmadínežád válčí s Izraelem

Jiří Pehe

Zatímco se pozornost světa upíná k Iráku, v sousedním Íránu dochází k politické radikalizaci, která může mít fatální následky. Už před nedávným zvolením islámského fundamentalisty Mahmúda Ahmadínežáda do funkce prezidenta země vyjadřovaly Spojené státy i Evropa opakovaně obavy z toho, že Írán může brzy získat jaderné zbraně. Zatímco ale před zvolením Ahmadínežáda bylo možné doufat, že by íránské nukleární zbraně sloužily jen k odstrašení nepřátel, nyní je důvod k mnohem vážnějším obavám.

Ahmadínežád šokoval svět, když prohlásil, že Izrael by měl být vymazán z mapy. Ti, kdo doufali, že se tento zatím nezkušený politik jenom přeřekl a po vlně mezinárodní kritiky svou rétoriku zmírní, se mýlili. Před několika dny íránský prezident v saúdskoarabské Mekce řekl, že Izrael by měl být přesunut do Evropy. Nejnověji prohlásil, že holocaust je mýtus a Izrael by měl být přestěhován na Aljašku.

Svázané americké ruce

Bílý dům v reakci na tyto nejapnosti uvedl, že Ahmadínežádovy výroky jsou dalším důvodem, proč nedopustit, aby íránská vláda vyvíjela jaderné zbraně. Potíž je v tom, že tlak na Írán zatím končí jen u bezzubých prohlášení. Amerika má svázané ruce, protože ani politicky, ani vojensky není vzhledem ke svému angažmá v Iráku připravena na případný rozsáhlejší vojenský zásah v Íránu. A Evropa je už tradičně rozdělena. Zatímco Velká Británie prosazuje nekompromisní přístup, ostatní velké země preferují i nadále vyjednávání a tlak na Írán s pomocí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Slabost Západu

Íránská vláda si je momentální slabosti Západu dobře vědoma. I proto oznámila, že svůj jaderný program nejenom nezastaví, ale že vybuduje vedle již existující jaderné elektrárny v Búšehru další - v Chúzestánu. Přitom si vyhrazuje právo pokračovat v pokusech vyvinout program vlastního obohacování uranu, odkud už je jenom krok k výrobě jaderných zbraní. Na hrozbu MAAE, že problém předloží Radě bezpečnosti OSN, reagoval Írán schválením zákona, na jehož základě může íránská vláda zablokovat mezinárodní inspekce jaderných zařízení, pokud by Írán měl být skutečně předmětem jednání Rady bezpečnosti.

Stojíme tak nejspíše před jednou z největších mezinárodních krizí novodobé historie. Pokud by totiž měl mít Írán získání jaderných zbraní na dosah, nemůže tomu v žádném případě nečinně přihlížet přinejmenším Izrael. Írán má už nějakou dobu k dispozici rakety středního doletu, které mohou zasáhnout jak Evropu, tak Izrael. A nedávno Írán také údajně získal rakety s doletem přes 4 000 km, které by mohly teoreticky zasáhnout i USA. Zatímco nebezpečí, že by iránští političtí fundamentalisté napadli Evropu nebo USA, je poměrně malé, Izrael se zcela po právu vždy cítil (a ve světle Ahmadínežádových výroků nyní ještě více cítí) íránským jaderným programem smrtelně ohrožen.

Varianta Osirak?

Mohla by se tak opakovat situace z roku 1981, kdy Izrael podnikl letecký útok na jaderný reaktor Osirak v Iráku, který zničil. Na nějaký čas tak zmařil naděje Saddáma Husajna na získání jaderných zbraní. Ministr obrany Izraele Šaul Mofaz nedávno prohlásil, že Izrael zvažuje i preventivní vojenskou akci proti Íránu. Ten vzápětí ústy svého ministra zahraničí prohlásil, že bude reagovat „nejtvrdším způsobem“.

Je jasné, že USA se tomuto scénáři chtějí za každou cenu vyhnout. Případný útok Izraele na Írán by nepochybně vedl k obrovské radikalizaci celého regionu. Je těžké předvídat, jak by se v takové situaci zachoval islámský Pákistán, který už jaderné zbraně má. Ostatně před možností, že prezident Parvíz Mušaraf může být v politicky nestabilním Pákistánu svržen a nahrazen islámskými fundamentalisty i za méně dramatických okolností, než by byla nepochybně extrémně vypjatá situace v případe izraelského útoku na Írán, už varovala celá řada expertů.

Na tahu jsou USA

Přední americký novinář Seymour Hersh tvrdí, že Pentagon má už připraven svůj vlastní plán, jak Írán paralyzovat. Šlo by o přesně cílené útoky na centra íránského jaderného programu a stanoviště íránských raket. Americká vláda samozřejmě existenci takového plánu popírá, ale pokud nechce, aby Izrael musel vzít svou obranu do vlastních rukou, bude muset jednat. Jestliže by útok vedly USA, existuje mnohem menší pravděpodobnost, že dojde k použití jaderných zbraní a že konflikt přeroste do nové války islámských zemí s Izraelem.

Problém je skutečně vážný zejména proto, že Izrael v žádném případě nemůže připustit, aby Írán jaderné zbraně měl. Dokonce i Saddám Husajn byl pro Izrael racionálnějším - a tedy vypočitatelnějším - protivníkem, než současný Írán. Pro Ahmadínežáda není zničení Izraele jen politickou prioritou, ale náboženskou misí. Ví velmi dobře, že útok pomocí jaderných zbraní by Izrael v podstatě vymazal z mapy, zatímco případný protiútok by sice stál mnoho životů na íránské straně, ale neznamenal by konec rozlehlé a lidnaté země. Tato matematika bohužel náboženským fanatikům, kteří už teď neváhají používat sebevraždu jako zbraň, stačí. Izrael to dobře ví.

(www.pehe.cz)