Únor 2006

Žaloba za doutníky smrti

Luděk Navara

Dva bývalí rozvědčíci jdou k soudu za atentát ve Francii v roce 1957. Byl to smrtící dárek. Psal se rok 1957 a tehdejší prefekt francouzského města Štrasburk André Trémeaud dostal poštou krabici s doutníky. Uvnitř dárku však byla bomba, která při rozbalování zabila jeho manželku.

Přestože se pachatele nepodařilo ve Francii vypátrat, ukázalo se, že stopy vedou na Východ - za železnou oponu, do komunistického Československa. Atentát byl jedním z nejvýznamnějších teroristických útoků v režii komunistické tajné služby.

"Byla to významná akce, která měla být ukryta pod pláštíkem západoněmeckých neonacistů a namířena byla proti Francii. Zřejmě to bylo koordinované se sovětskou tajnou službou KGB, akce měla mít evropský význam," řekl spisovatel Karel Pacner, který se historií tajných služeb zabývá a napsal na to téma řadu knih.

Smyslem atentátu bylo vyvolat nevraživost mezi Německem a Francií v době, kdy se začalo rýsovat evropské spojenectví z něhož později vznikla Evropská unie. Balíček se prefektovi podle původního plánu měl dostat do rukou na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, kterého se zúčastnili i další významní politici. Dárek ale rozbalila o tři dny později Trémeaudova manželka Henriette. Byl to osudný omyl, za který zaplatila životem. Do Francie zřejmě výbušninu vyrobenou v Praze, dopravili atentátníci diplomatickou cestou.

Česká a francouzská justice na smrtící dárek však nezapomněly. Český Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se případem začal zabývat v roce 1996. Včera (04. 01. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) byli dva komunističtí rozvědčíci za atentát obžalováni. Jde o někdejšího šéfa odboru komunistické rozvědky Milana Michela a jeho podřízeného Stanislava Tomeše. Oběma mužům hrozí až 15 let vězení.

"Týkalo by se to více osob, ale tihle dva jsou jediní, kteří ještě žijí. Francouzská strana nám poskytla právní pomoc," řekl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka.

Přestože oba obžalovaní využili svého práva a odmítli vypovídat, o akci existovala řada informací již před pádem železné opony. O atentátu například mluvili příslušníci československé rozvědky, kteří v roce 1968 emigrovali na Západ.

(MFDNES)