Únor 2006

Němců se už tolik nebojíme

Jan Veselý

Akademie věd publikovala velký výzkum o sousedských vztazích. Zkoumala nálady obyvatel pohraničí. V okresech sousedících s Německem ubylo za uplynulé dva roky lidí, kteří by vrátili odsunutým sudetským Němcům majetky. Vyplynulo to z výzkumu názorů na možnosti řešení vztahů mezi obyvateli pohraničí a sudetskými Němci, který v letech 2003 a 2005 provedl Sociologický ústav Akademie věd České republiky, oddělení České pohraničí.

Pracovníci akademie věd zkoumali v letech 2003 a 2005 názory 818 lidí z Libereckého, Ústeckého, Karlovarského a Plzeňského kraje, tedy oblastí, které sousedí s Německem. Věková struktura respondentů odpovídala struktuře obyvatel po sčítání lidu, takže průzkum byl opravdu vypovídající.

„Před dvěma lety se 8,1 procenta obyvatel pohraničí domnívalo, že vrácení majetku sudetským Němcům je jednou z možností, jak vyřešit vzájemné vztahy. Letos stejný názor již zastávalo 6,8 procenta dotázaných lidí,“ uvedl Václav Houžvička, vedoucí výzkumného týmu.

Poklesl i počet lidí, kteří jsou přesvědčeni, že pomoci by mohla spolupráce se sudetoněmeckými organizacemi v zájmu rozvoje pohraničí. Také česko-německá deklarace ztrácí v pohraničí své příznivce. Před dvěma lety souhlasilo 48,4 procenta občanů pohraničí s tvrzením, že tato deklarace je základem pro řešení vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. Letos se k tomuto vyjádření přihlásilo o šest procent méně lidí.

Přibylo naopak zhruba o dvě procenta zastánců názoru, že pro vyřešení vztahů stačí omluva sudetským Němcům, a více není již třeba. Nyní se s tímto názorem ztotožnilo 59,3 procenta obyvatel. Nejvíce ale narostlo číslo počtu zastánců myšlenky, že celé věci by se měl nechat volný průchod a ona se sama vyřeší. V roce 2003 s tím souhlasilo 23,2 procenta dotázaných, letos o šest procent více.

Němci jsou přátelé

Sudetoněmecká problematika však byla jen jedním ze zkoumaných rysů vztahů mezi oběma národy. Pracovníci Akademie věd se ve výzkumu zabývali hlavně sousedskými vztahy s Bavory, v případě severních Čech se Sasy. „Výrazným rysem, který vidím, je nárůst tolerance,“ míní Houžvička. A čísla a odpovědi lidí mu dávají za pravdu:

- Sousedství s Německem je pro nás ekonomicky výhodné - to si nyní myslí 90,8 procenta dotázaných (před dvěma lety to bylo 87,7 procenta) - S Německem můžeme žít v klidu a míru - 88,3 procenta (86,4 procenta) - Němci jsou naši přátelé (75,7 procenta (70,7procenta).

- Od Němců se můžeme vždy učit - 67,7 procent (67 procent v roce 2003).

Západočeši jsou tolerantnější

Tyto názory však nelze vztáhnout na celé pohraničí rovnoměrně. Pokud by výzkum probíhal například jen na území Ústeckého a Libereckého kraje, byla by čísla s velkou pravděpodobností jiná.

„Mínění obyvatel Libereckého, Ústeckého, Karlovarského a Plzeňského kraje se liší. Rozdíl je pak hlavně mezi severem Čech a regiony, které sousedí s Bavorskem. Tam jsou lidé mnohem tolerantnější. Je to dáno sociální a vzdělanostní skladbou obyvatelstva. Na Domažlicku a Prachaticku také neproběhla po druhé světové válce tak masivní výměna obyvatelstva. Řečeno s trochou nadsázky, vyzařuje tu blahobyt,“ říká Houžvička. Zároveň ale uznává, že toto pozitivnější vnímání je dáno i jednáním druhé strany - tedy Němců. „Bavoři jsou k Čechům podle mne mnohem velkorysejší a jsou zvyklí, že tam řada Čechů jezdí už roky na práci do Německa.“

Součástí těchto místních specifik je i skutečnost, že obyvatelé západní části Čech podle průzkumu mnohem lépe hodnotí vstup země do EU, jsou jaksi otevřenější. Pokud má se vstupem do Evropské unie dobré zkušenosti v příhraničí s Bavorskem 80 procent obyvatel, v příhraničí se Saskem je to už jen 66,1 obyvatel. Špatné zkušenosti má pak 25,4 procenta Severočechů oproti 14,1 Západočechům, zbytek neví.

Mnohem více Severočechů má také stále za to, že náš stát postupně v Evropské unii zanikne. A proč se vlastně během dvou let posunul názor obyvatel na Němce? Lidé stále častěji do zahraničí jezdí. Ústecký historik Václav Houfek pak má ještě další vysvětlení. Podle něj ubývá očitých svědků násilného vyhánění Němců z pohraničí a řada lidí se nikdy úplně neztotožnila s tím, že žijí v zabavených domech.

„Můj názor je, že velmi pozitivní roli v česko-německých vztazích sehrála i politika kancléře Schrödera. V rámci předvolební kampaně v Německu v roce 2002 totiž výrazně kulminovalo napětí. Byly vznášeny požadavky na prolomení Benešových dekretů. To zase vyvolalo napětí na české straně. Později řada německých subjektů pochopila, že tato nátlaková jednání Čechy irituje. Kancléř Schröder tu pak několikrát byl a jeho jednání působilo velmi pozitivně,“ míní Houžvička.

O tom, že Češi nemají z Němců strach a zároveň Němci „nestraší“, svědčí například to, že nikdo nevyužil nabídky, kterou před dvěma lety vyhlásili zastupitelé Ústeckého kraje - hodlali přispět těm, kteří by potřebovali pomoc v případných majetkových sporech se sudetskými Němci. Pouze dva lidé se na podmínky pomoci informovali.

Jak se mění názory obyvatel

Sousedství s Německem je pro nás ekonomicky výhodné: V roce 2005 - 90,8 % (v roce 2003 - 87,7%) S Německem můžeme žít v klidu a míru: 88,3% (86,4)

Vůči Němcům bychom měli projevovat více hrdosti: 81,5% (83,0%)

Zájmem státu je nejtěsnější spolupráce s Německem: 80,4% (81,2%)

Německo má ze všech států na nás největší vliv: 80% (83,0%)

Odsun sudetských Němců byl spravedlivý: 79,3% (77,2%)

Nelze zapomenout co nám Německo způsobilo po Mnichovu: 77,3% (81,1%)

Němci jsou naši přátelé: 75,7% (70,7%)

Německo je stabilní země bez politických otřesů: 68,3% (68,1%)

Od Němců se máme vždy co učit: 67,7% (67,0%)

Německo se definitivně vypořádalo s minulostí: 53,7% (51,2%)

V Německu může opětovně vypuknout fašismus a nacionalismus: 50,7% (58,4%)

Je normální, že Němci u nás nakupují nemovitosti: 46,7% (36,5%)

Měli bychom více usilovat o spolupráci s odsunutými Němci: 39,7% (38,3%)

Vůči Německu jsme vždy bezmocní: 31,8% (35,5%)

Jak řešit vztah se sudetskými Němci (jen rok 2005)

Stačí naše omluva 59.3%

Základem řešení je deklarace 42,5%

Náš spor vyřešil vstup do EU 29,8%

Vysídlenci by měli dostat odškodnění 14,2%

Vrátit majetky 6,8%

Vůbec nejednat 26,2%

Zdroj: Česko-německé vztahy po vstupu ČR do EU, Factum Invenio/Sociologický ústav akademie věd ČR, oddělení České pohraničí

(MFDNES)