Březen 2006

Rvačky a opilecké ostudy

Lukáš Folbrecht

Pitky do rána povoleny. Upijí se Britové k smrti? Hrozivý nárůst konzumace alkoholu a s tím spojeného násilí hodlá vláda zastavit prodloužením otvírací doby náleven. Kritici to označují za šílenství.

Poslední objednávky! křikne číšník krátce před jedenáctou a udeří do zvonu. Začíná závod s časem. Davy žádostivých pijanů okupují ve zbývajících minutách bar: piva, cidry a panáky berou po dvou, po třech. Po odbití jedenácté už číšník nikomu nenaleje, hospoda by totiž mohla přijít o licenci. Hosté mají dvacet minut na dopití a odchod.

V důsledku jednotné zavírací doby se stovky opilých Britů nahrnou po jedenácté do ulic měst. Hlasitě povykují a pro facku nechodí daleko. Občas se utkají i se strážníky ve svítivě žlutých vestách a s legračními přilbami, kteří tam na ně pravidelně čekají. Později sedí nejagresivnější jedinci zpacifikováni před hostinci, s rozbitým nosem a rukama spoutanýma za zády. Mezi opilci jsou překvapivě často zastoupeny ženy, jejichž hulákání je tak hlasité a sprosté, že si v ničem nezadají s mužskými kumpány.

Naučte se pít

Nezřízené opilství a následné rvačky a výtržnosti v ulicích po zavírací hodině jsou podle vládnoucích labouristů důsledkem právě této "policejní hodiny" stanovené na jedenáctou. Ta však brzo padne: vláda přišla s novým zákonem, zvaným Licencing Act, který vstoupí v platnost letos v listopadu. Zákon zjednoduší vyřizování licencí a umožní, aby po schválení lokálními radami byla otvírací doba prodloužena, třeba až na 24 hodin denně.

Blairova vláda doufá, že Britové přestanou pít jako o život a naučí se místo toho popíjet "rozumně". A třeba si k tomu dají i něco k jídlu, jako tomu bývá leckde v kontinentální Evropě. Nový zákon podporuje také policie, jež doufá, že ubude rvaček a strážníkům se ulehčí, protože se nebudou muset v ulicích potýkat se všemi opilci najednou. S blížícím se termínem vstupu nařízení v platnost však roste zděšení zdravotníků.

Je to šílené

"Prodloužení prodejní doby pravděpodobně způsobí spíše růst než pokles konzumace alkoholu. Je to šílenství," varuje profesor Ian Gilmore z Královského lékařského institutu pro boj s alkoholem. "Uvolnění pijáckých zákonů povede k masivnímu nárůstu cirrhózy jater u mladistvých," prorokují lékaři. Čísla jsou už nyní hrozivá: počet úmrtí na jaterní choroby a otravu alkoholem stoupl od roku 2000 o osmnáct procent: na šest a půl tisíce mrtvých ročně. "Lidé se doslova upíjejí k smrti," hodnotí statistiky opoziční Liberální demokraté.

Kvůli vlně kritiky není vůbec jisté, zda bude nový zákon v aktuálním znění uveden v platnost. "Dopad čtyřiadvacetihodinového podávání alkoholu budeme monitorovat... a případné nechtěné důsledky řešit," naznačila ministryně kultury, sportu a médií Tessa Jowellová možnost úpravy zákona.

Mezinárodní ostuda

Zatímco ve Francii a Německu klesla konzumace alkoholu za posledních pět let o šest a osm procent, britští pijani nasadili opačný trend a spotřebu o pět procent zvýšili. Na zpité pivní partičky z Británie přicházejí stížnosti z různých koutů světa. Médii proběhly například záběry z ostrova Zakynthos, kde si to rozparádění mladí Britové "rozdávají" na stolech v místních barech, perou se a zvrací na ulicích. V Řecku to vyvolalo vlnu nevole, obdobné incidenty už se staly na Krétě a Rhodu. "Měli by jít k soudu a na tři roky za mříže," zlobí se athénský poslanec Dimitrios Varvarigos.

Dopít a spát

V Británii má regulace flámování staletou tradici. Zákony z roku 1736 a 1751 uvalily vysokou daň na gin a omezily jeho prodej na licensovaná zařízení. V polovině 18. století byl gin mnohem levnější než pivo a vyrábělo se ho šestkrát více. V 19. století začaly licence sloužit k omezování otvírací doby. Další regulace přišly za první světové války, kdy úřady usoudily, že dělníci bez kocoviny vyrobí více bomb. Zákon z roku 1964 povoluje hospodám nalévat pouze do jedenácté hodiny večerní.

(Týden)