Březen 2006

Český zlozvyk

Ross Hedvíček

V internetu se pohybuji od podzimu 1986, před tím to byly jen BBS z domu do domu po telefonu, potom Fidonet (protože Arpanet byl jen pro pány profesory a ne pro obyčejné lidi) a nakonec se to na jaře 1987 sloučilo všechno dohromady a začalo se tomu říkat Internet. To už bylo s pořádnými velkými computery s úžasné rychlými čipy 8088 (víte, že byly na trhu už od 1979?) jménem Roland na Niagara College v St. Catharines. A měly už i trackball zabudovaný v klávesnici. Mouse/myš byla vynalezena rok potom. Měli jsme obrovskou radost, když jsme si navzájem mohli poslat obrázek nahaté ženské nějak záhadně oskenovaný (kdo tehdy měl scanner? Já ne!) z Playboye ve formátu GIF, protože JPEG taky ještě nebyl vynalezen. Takže jsem ve srovnání s většinou vás takový internetový dědeček pamětník, takový internetový František Dibarbora.

Ale i přes ty roky jsem nikdy nepřišel na chuť používání pseudonymu, anonymu, nicku a vůbec skrývání se za nějakým jiným jménem nebo identitou. Dodnes to považují za více méně nemorální a vidím to jako charakterový nedostatek. Po dalších asi pěti letech se k internetu začalo připojovat i Československo, napřed jen pár firem a školy, ale časem i běžní lidé a používání pseudonymů a nicků dosáhlo kritické úrovně. Asi jako když si v Česku a na Slovensku každý píše před jméno Ing. nebo Dr. Až teprve později mi došlo, proč to asi tak je - lidé mají strach se identifikovat, mají ten východoevropský strach i říci Dobrý den! Když se někdo jmenuje Juraj Čobogaj, za svobodna Nebogaj, pak nevidím důvod, proč by se měl skrývat za pseudonymem Sparhawk - obzvlášť, když ani neumí anglicky!

Takže extrémní četnost používání pseudonymů a nicků ve východní Evropě je jen dalším z mnoha dědictví komunismu. Ono dědictví komunismu je obzvlášť zřetelně u dnešních mladých studentů. Jako děti svých rodičů byli vychování v nenávisti k Americe a Německu a ani téměř 17 let relativní polosvobody nedokázalo ten jed z jejich mladých myslí vypláchnout.

Vezměte si třeba českou Wikipedii na adrese http://cs.wikipedia.org - jak to tam vypadá. Je to řízeno dvanácti správci, úplně všichni se skrývají za pseudonymy a až na dvě výjimky nejde zjistit jejich pravá jména. A až do nedávna jejich hlavním šéfem byl další pseudonym, který se na své "osobní stránce" zcela idiotsky přiznával, že je bývalý emigrant, že za milost od Husáka zaplatil přes 3 000 marek a pak jezdil za komunistů do Česka si povídat u kafe s příslušníky StB. Prý tím údajně pomáhal uvězněným v Česku. V dnešní době je tento člověk ultra zuřivý vlastenec, který absolutně nesnesl, aby do Wikipedie bylo zaneseno heslo či jen slovo vzdáleně negativní současnému režimu v ČR.

Pak jsem do Wikipedie vmísil já, nikoho jsem nenapadal, jen jsem se začal divit, jak je možné, že takový člověk může čemukoliv šéfovat, a milý upravenec se rozčílil, že jsem ho prý napadl, nazval mne magorem a chvíli na to rezignoval a dle svých slov "odešel od exilu". Jeho mladí nohsledové s malebnými pseudonymy jako Cinik, Miraceti, Karakal. Mormegil či Che (ano, Guevara!) teď dokonce uspořádali internetový soud nad mladým českým právníkem, který se (světě div se!) neskrývá za pseudonymy a jmenuje se Vít Zvánovec. Uspořádali s ním něco, co nazývají "arbitrážní soud". Kluka neznám, ale soudě podle průběhu, který si může každý ve Wikipedii vyhledat http://cs.wikipedia.org jim musel lézt na nervy daleko víc, než já sám.

Mé shrnutí celé situace je, že anonymní bezejmenná komunistická lůza v českém internetu soudí někoho jako Miladu Horákovou, někoho, kdo má charakter, nestydí se za své jméno - pouze má mírně odlišné názory na svět. Takže technologickou budoucnost východní Evropy nevidím příliš růžové - pokud to všechno budou ovládat anonymní a pseudonymní mladí komunisté.

Ale možná si také zvolím pseudonym, abych se tolik nelišil od běžných obyvatel bývalého Československa, abych nějak splynul s davem bez nutnosti nasazovat si papachu. Budu se podepisovat jako High Plains Drifter. Ne, nesmějte se, je v tom logika. Je to podle filmu Clint Eastwooda, kdy on v roli zachmuřeného cizince se objeví ve fatě morganě v poušti, dupy dupy dupy dup nacválá do městečka jménem Lago (kde se mu v mládí přihodilo mnohé příkoří, ale to nikdo neví a je to jasné až na úplném konci filmu), v městečku dá každému přes držku (kromě toho minimálního počtu nevinných), chvíli počká, dá každému přes držku ještě jednou, aby jim svitlo, a pak zase dupy dupy dupy dup odcválá z městečka a znova se ztratí ve fatě morganě v poušti. Takže, to aplikovat na anonymy a pseudonymy, Clinta Eastwooda na ně!

Zdraví vás High Plains Drifter

K dalšímu vědeckému výzkumu: http://www.imdb.com/title/tt0068699/