Březen 2006

Hvězdy první republiky

(rozhovor s režisérem Otakarem Vávrou)

Pane režisére, kdo byl po roce 1918 první československou celebritou?

Zdeněk Štěpánek byl nejlepší herec století, kumštýř, který si ale dost hlídal soukromí a nikdy by například nehrál v reklamě. Štěpánek byl tragéd, hvězda, ale ještě populárnější byli herci z veseloher: Theodor Pištěk a Antonie Nedošínská.

Jak se to projevovalo?

Dneska takové hvězdy nejsou. Noviny o nich psaly ve velkém a měly obrovské honoráře - sto tisíc za film, což je na dnešní peníze dva miliony. Ten film točili čtrnáct dní. Ještě větší honoráře měl Vlasta Burian.

Dnes dívky obdivují Issu, Baroše, Kotka nebo chlapce z reality show. Kdo byl idolem žen za první republiky?

Oldřich Nový, ale ještě daleko víc Hugo Haas. To byl vyloženě postelový typ. Když jsme šli spolu po Národní třídě do Mánesa, každá žena se na něj usmála takovým způsobem, že by se s ním okamžitě vyspala. Každá bez rozdílu, ať svobodná nebo vdaná.

Jak reagoval on?

Nikdy se nechlubil, ale mnoho milostných zážitků mi vyprávěl a některé jsem i sám zažil. Jednou měl rande v pět odpoledne a začal se převlékat do pyžama. „Hrozně nerad se před ženami svlékám. Tak už budu v posteli a svlékat se bude ona,“ říkal.

Jednou z Haasových žen byla Adina Mandlová, další herecká hvězda první republiky. Nějaký čas spolu dokonce žili.

To si Mandlová dobře spočítala. Věděla, že Haas chodí často do Lucernabaru, tak si tam sedla ke stolu u toalet, a když prošel, zvedla na něj ty své velké oči. Brzy se k němu nastěhovala a Haas ji naučil společenskému chování. Bral ji do společenského klubu na Příkopech, kam chodil Peroutka a mnozí další. Učil ji mluvit, což neuměla.

Mluvila snad nespisovně?

To ne, učil ji mluvit herecky. Byla manekýnka, měla špatný hlas, dost nevýrazný, neuměla artikulovat. Haas mluvil bezvadně, takový herec dnes není. Říkal jí Titina a ona se vedle něj přemáhala. Byla cílevědomá, začala studovat literaturu, učila se cizí řeči. Úplný opak Baarové.

Jak to?

Mandlová musela všechno vymyslet, zatímco Baarové to přišlo samo. Byla smyslná, krásná, každý se do ní okamžitě zbláznil. Na rozdíl od Mandlové měla úspěch okamžitě, i v zahraničí, což ji zničilo. Ve dvaceti ji přivedl režisér Krňanský z druhého ročníku konzervatoře a krátce poté ji angažovala největší německá společnost Ufa.

A stala se milenkou vysoce postaveného nacisty Goebbelse.

Nejdřív si jí na chodbě v ateliérech Ufy všiml Hitler. Otočil se, zastavil a koukal jako blázen. Pozval ji na čaj a vzal s sebou doktora Goebbelse. Ten byl malý, kulhal, ale doslova ji ukecal. Měl krásný hlas a uměl báječně mluvit. Potkal jsem se s ním na Barrandově, ze kterého chtěl udělat filmové centrum říše. Do Baarové se skutečně zamiloval, jenže jeho manželka si stěžovala u Hitlera. Baarová dost trpěla.

Považujete ji za nejhezčí herečku, kterou kdy český film měl?

Absolutně, žádná se jí ani trochu nepřibližuje. Muži si schovávali její fotografie a bláznili po ní daleko víc, než dneska vidíte, já nevím, u SuperStar. Hezká byla ještě Vítová, ale nudná. Mandlová měla velký smysl pro humor a byla mrška. Morálku měla vykolejenou po mamince.

To je patrné i z pamětí, které sama sepsala. Už jako dívku ji vyhodili z pařížského lycea, kam ji dala matka, aby získala dobré vychování.

Ano, koncem roku tam měli slavnost, kde byly významné osobnosti Paříže. Hosté se šli podívat ven na ohňostroj, otevřeli dveře a viděli Adinu pod synem paní ředitelky.

Když takové hvězdy, Mandlová a Baarová, přišly někam do baru, to muselo být mezi muži pořádné pozdvižení.

Spolu by nikdy nešly. Ale pozdvižení samozřejmě bylo. Víte, ony chodily krásně oblečené. No nádherně. Když se podívám na dnešní herečky, tak to jsou proti nim chudinky.

Jak to myslíte?

Dost na sebe žárlily. Baarová si za honoráře z Německa mohla koupit, co chtěla. Nosila kožich z kanadského norka za sto osmdesát tisíc, což byla v té době cena vily. Mandlová jí záviděla, chtěla taky takový a namluvila si cukerního krále Hartmanna. Byla ale „jen“ milenkou a Hartmann do ní nechtěl tolik investovat. Koupil jí kratší, ne tak hezký, za pětatřicet tisíc. Mandlová v něm pak hrála v Kristiánovi.

Ty dvě mohly mít asi každého muže, na kterého ukázaly. Jak se k mužům chovaly?

Střídaly je a později se předháněly, která jich bude mít víc. Ale měly i stálé. Byly opatrné, dělaly to cílevědomě.

Namlouvaly si i režiséry, aby dostávaly role?

To ne. Někteří režiséři to sice dělali, ale já ne.

Počkejte, ve své knize přece píšete, že jste jednou zůstal u Mandlové přes noc.

Ale jen jednou. Řekli jsme si, že není slušné, když se známe tak dlouho a ještě jsme spolu nic neměli. Museli jsme si ale slíbit, že se při milování nebudeme smát. Jak říkám, Mandlová byla trochu mrška. Jednou mě třeba poprosila, abych Haasovi - kdyby se ptal - řekl, že jsem byl s ní v baru. A mezitím odjela s nějakým mladíkem na hodinu za Prahu.

Byl tehdy někdo, kdo neunesl slávu? Někdo, kdo třeba začal pít?

Víte, ti lidi velmi tvrdě pracovali. Od rána do večera, na soukromí skoro neměli čas. Je pravda, že hrozně skončila Gollová. Ta ale neunesla sešup, ne slávu. Byla to báječná žena, z těch všech z nejlepší rodiny. Stejně jako Mandlová a Baarová se zapletla s Němcem, ale byla čestnější. Nenechala se zatknout jako ty dvě, ale aby to odčinila, odjela do Terezína a pomáhala tam jako ošetřovatelka. Nakazila se tyfem, půl roku ležela v nemocnici a pak šla mimo Prahu. Opravdu špatně skončila. *

(MFDNES)