Duben 2006

Muž, jenž má nahradit Greenspana

Marek Bičík

Jeden z nejvlivnějších mužů Spojených států, šéf americké centrální banky Ben Bernanke, který letos 1. února vystřídal ve funkci charizmatického Alana Greenspana, má za sebou první týdny své „vlády“. A jak naznačují odborníci, vede si zatím dobře. „Myslím, že Bernanke bude mluvit trochu otevřeněji než Greenspan,“ řekl bývalý guvernér Fedu Lyle Gramley.

Zhruba před pěti lety vyšel v prestižním deníku The Wall Street Journal článek Co se stane, až Greenspan odejde? Jeho autorem byl univerzitní profesor z Princetonu Ben Bernanke, známý v té době spíše v akademických kruzích. Snažil se nastínit budoucnost americké ekonomiky a vysvětlit, jak by se měla změnit centrální banka neboli Fed. Americký prezident George Bush odpověděl na otázku položenou v titulku stati loni v listopadu: za nástupce Greenspana, jenž byl ve funkci 18 let, vybral právě Bena Bernankeho.

Politika se nemění, jen styl bude jiný

Ten má nyní ve funkci nejvlivnějšího muže americké ekonomiky za sebou již i první vystoupení před Senátem, kde podával zprávu o stavu americké ekonomiky. Na rozdíl od svého předchůdce, při jehož tajemných projevech plných cizích slov se komentátoři doslova potili, když se snažili vyluštit, co chtěl Greenspan vlastně říci, mluví Bernanke mnohem otevřeněji a jasněji. „Jeho projev byl příkladem průzračnosti,“ pochvaloval si Lyle Gramley.

Také senátorům se první projev Bernankeho líbil. „Greenspan nám bude chybět. Nikdo nemluvil tak jako on. Ale nikdo to po nikom už ani nechce,“ podotkla pro zpravodajství CNN Money republikánská senátorka MaxineWatersová.

Bernanke hovoří jasně i o budoucnosti a je zřejmé, že žádnou velkou změnu politiky centrální banky nemá v plánu. Hodlá pouze prosadit zveřejňování inflačního cíle - tedy hodnotu inflace, které chce centrální banka dosáhnout a podle níž bude jednat a zvyšovat či snižovat sazby. To Greenspan většinou žádná konkrétní čísla neříkal. Rád nechával finančníky v nejistotě, ať sami hádají, co Fed chystá.

Analytici proto soudí, že Bernanke příští měsíc ještě jednou zvedne úrokové sazby, a naváže tak na kroky svého předchůdce, který to udělal od poloviny roku 2004 již třináctkrát. Většina odborníků se však shoduje, že sazby se ze svých nízkých úrovní vrátily skoro tam, kde by měly být, a že další zvyšování sazeb již není pravděpodobné. Mohlo by totiž ohrozit americký ekonomický růst.

Bernankemu tím však starosti neubudou. Po svém předchůdci totiž zdědil dva problémy, které ohrožují vývoj hospodářství a na něž musí včas zareagovat - přehřátý trh s nemovitostmi a velký obchodní deficit Ameriky.

Velký muž z malého města

Ben Shalom Bernanke se narodil 13. prosince 1953 v Augustě v americkém státě Georgia. Vyrůstal však ve farmářském městečku Dillon v Jižní Karolíně. Jeho otec Philip zde totiž zdědil po svém otci Jonasovi pocházejícím z Rakouska lékárnu. Matka Edna byla učitelka a právě ona si první všimla synova talentu na jazyky a čísla i jeho „vztahu“ k penězům. „Jednou jsme se vrátili a Ben si hrál s drobnými mincemi. Zeptala jsem se ho jen tak: ,Když budeš mít devět centů a tři ti vezmu, kolik ti zůstane?‘ ,No přece šest,‘ odpověděl mi tříletý Ben,“ vzpomínala Edna Bernankeová v rozhovoru pro deník Florida Today.

Už odmala na sobě Ben také pracoval - zvládl rychločtení, a protože na střední škole neměl kurs vyšší matematiky, naučil se diferenciální rovnice a integrály sám. Při přijímacích testech na vysokou pak dosáhl téměř ideálního výsledku - ze 1 600 bodů jich získal 1 590.

Přitom nebyl žádný podivín, který jen leží v knihách a straní se kolektivu. I proto ho spolužáci zvolili vítězem třídní ankety o tom, kdo má největší šanci udělat velkou kariéru. Ve volném čase si Ben také přivydělával - pomáhal v rodinném obchodě, dělal číšníka a jedno léto dokonce vozil na stavbě kolečka s cementem. „Nic takového jako špatná práce nebo špatné místo není. Je jenom začátečnické místo, ze kterého se člověk může posunout dál,“ řekl Bernanke v jednom ze svých projevů zhruba před dvěma lety, jako by si vzpomněl na svá mladá léta.

Ačkoli nevynikal ve sportu, jeho velkým koníčkem byly míčové hry. Hodiny strávil s kamarády u basketbalu a miloval baseball - vypracoval složitý systém statistických údajů o svém oblíbeném mužstvu Boston Red Sox, který neustále piloval. Až když se po letech Bernanke přestěhoval za kariérou do Washingtonu, začal fandit týmuWashigton Nationals.

Je zajímavé, že podobného koníčka měl v mládí i Alan Greenspan. Že by byly baseballové statistiky receptem na kariéru finančníka veWashingtonu?

Hledání svatého grálu

A ještě jedno měli Bernanke a Greenspan společné - oba hráli na saxofon. Ben však na rozdíl od Greenspana o profesionální kariéře hudebníka ani neuvažoval, chtěl studovat. Nejprve však musel vyřešit drobný problém - přesvědčit rodiče, aby ho pustili na univerzitu. Ti se báli, aby se Ben nezapletl do studentských protestů, které v sedmdesátých letech otřásaly americkými univerzitami, a také aby nezapomněl na židovskou víru. Vždyť se o něm v dětství říkalo, že v místní synagoze čte tóru lépe než rabín. Ben nakonec rodiče přemluvil a v roce 1971 nastoupil na Harvard.

Původně si vybral matematiku a angličtinu, nakonec však vystudoval ekonomii a pak získal doktorát na prestižním Massachusettském technologickém institutu v Bostonu. Zde se hodně soustředil - zřejmě i pod vlivem vzpomínek na dědečkovo vyprávění o oné době - na studium příčin a následků ekonomické krize, která ve třicátých letech postihla Spojené státy. Snahu úplně popsat a vysvětlit tento fenomén Bernanke nazval nikdy nekončícím „hledáním svatého grálu“.

Na MIT se Bernanke také seznámil se svou budoucí manželkou Anne. A to docela kuriózně. Původně totiž šel na rande naslepo s jinou dívkou, ale ta mu hned po první schůzce řekla, aby se zajímal o její spolubydlící, s níž by si prý dobře rozuměl. A skutečně - v květnu 1978 se s ní Bernanke oženil a mají spolu dvě děti - třiadvacetiletého Joela a dvacetiletou Alyssu. Anne dnes učí španělštinu na soukromé škole ve Washingtonu.

Na strmé akademické dráze

Po dokončení MIT se Bernanke s manželkou přestěhoval do San Franciska, kde učil šest let na Stanfordově univerzitě. Začátky nebyly lehké. Bydleli s Anne a ještě s jedním kamarádem v pronajatém bytě a neměli moc peněz. „Půjčil jsem mu pět set dolarů a bylo vidět, jak nerad dělá dluhy. Také mi to hned po druhé výplatě vrátil. Což je pro někoho, kdo nyní vede centrální banku, myslím docela dobrá vlastnost - umět splácet dluhy a neslibovat něco, na co nemám,“ vzpomíná tehdejší Bernankeův kolega Jeremy Bullow, jenž na univerzitě působí dodnes.

Bernanke učil dobře a byl oblíbený mezi kolegy i studenty. Brzy patřil na Stanfordu k nejlépe hodnoceným i placeným profesorům. „Není arogantní. Tady na Stanfordu je mnoho takových lidí, kteří si o sobě moc myslí. Ale on takový nikdy nebyl,“ potvrzuje Bernankeovu dobrou pověst Bulow.

V úspěšně rozjeté kariéře pokračoval od roku 1985 i v New Jersey, kde přednášel ekonomii na Princetonské univerzitě a soustředil se na otázky monetární politiky. V té době se také stal poradcem několika regionálních bank patřících do Federálního rezervního systému, takzvaného Fedu, což je v podstatě americká centrální banka.

O jedenáct let později byl Bernanke jmenován šéfem celé katedry ekonomie, což je funkce, při jejímž vyslovení mnoho akademiků bledne strachy. Znamená to totiž méně přednášek, více papírování a umění získat pro svou katedru co nejvíce peněz. Navíc je třeba umně „masírovat ego svých kolegů“. „Máte padesát primadon a v ruce žádný bič, jak je k něčemu přinutit. Takže se můžete jen pokusit je přesvědčit o svých názorech a doufat, že se s nimi shodnete,“ vysvětlil pro deník Florida Today Gene Grossman, ekonom z Princetonu, který tam kdysi sám šéfa katedry ekonomie dělal.

Bernanke si i v nové roli vedl poměrně úspěšně. Stmelil v té době rozhádaný kolektiv na katedře a při řešení problému uměl dobře popsat cíl i cesty k němu. „Byl také velice úspěšný v najímání nových a talentovaných kolegů, kteří pozdvihli prestiž školy,“ vzpomíná tehdejší děkan na Princetonu a nyní prezident University of Pennsylvania Amy Gutmann.

Do Washingtonu

V roce 2002 Bernanke všechny překvapil, když se rozhodl pokračovat v kariéře ve Washingtonu. Byl totiž znám tím, že má rád klidný rodinný život, a nikdo si nedokázal představit, jak ve Washingtonu chodí po večírcích a sbírá politické body.

Na druhou stranu jeho kolegové přiznávali, že už měl k tomu nakročeno. „Vždycky byl hodně veřejně činný,“ tvrdí Andrew Abel, ekonom z University of Pennsylvania, který s Bernankem napsal několik knih o ekonomii. Podle něho byla pro Bernankeho přípravou na kariéru ve Washingtonu i jeho funkce ve správní radě Princetonu a vedení katedry. „Když pak přišla nabídka, aby šel dělat jednoho z guvernérů Fedu, zjistil, že by ho to mohlo docela bavit. Zvlášť když se celou kariéru soustředil na studium monetární politiky. To z něho dělalo perfektního kandidáta na tuhle novou funkci,“ dodal Abel.

Tříleté funkční období guvernéra Fedu nezačal Bernanke nejlépe. Hned po svém jmenování se v jednom projevu vyjádřil v tom smyslu, že Fed by měl hrozbu deflace v USA (kdy nebezpečně klesají ceny) odstranit větším přísunem peněz do ekonomiky. Tuto strategii popsal trochu nešťastně tak, že by se na trh měly vrhnout peníze jako z vrtulníku. Někteří renomovaní ekonomové ho za to posměšně překřtili na „Vrtulník Ben“.

Poté už se Bernanke větším excesům vyhnul, a tak si ho americký prezident George Bush vloni v červnu vybral za šéfa svých ekonomických poradců. Ale jen nakrátko. Právě na Bernankeho totiž padla Bushova volba při hledání nástupce legendárního Alana Greenspana, který z funkce odešel po osmnácti letech na konci ledna.

(MFDNES)