Duben 2006

Brežněv prý posvětil útok na papeže

Atentát na papeže Jana Pavla II., který se pokusil 13. května 1981 spáchat Turek Ali Agça, byl zosnován z rozhodnutí tehdejšího nejvyššího sovětského představitele Leonida Brežněva. Celou akci zorganizovala sovětská vojenská rozvědka GRU. S těmito informacemi přišel předseda vyšetřovací komise italského parlamentu Paolo Guzzanti.

Zpráva takzvané Mitrochinovy komise, pověřené italským parlamentem vyšetřovat aktivity tajných služeb komunistických zemí v Itálii v dobách studené války, má být zveřejněna v nejbližších dnech. Komise pracovala převážně s archivy bývalého vysokého představitele sovětské KGB Vasilije Mitrochina, který začátkem 90. let přeběhl na Západ. Guzzanti však citoval také francouzského protiteroristického soudce Jeana-Louise Bruguiéra, který v říjnu 2004 oznámil, že dospěl k závěru, že atentát spáchaný drobným tureckým kriminálníkem Alim Agçou byl dílem GRU. Podle senátora Guzzantiho atentát naplánovala GRU na základě instrukcí generálního tajemníka politbyra KSSS, kterým byl tehdy Leonid Brežněv. GRU poté s cílem zmást stopy přistoupila k „rozdělení úkolů“. Podle jejího scénáře akci kryla bulharská tajná služba, zatímco východoněmecká Stasi byla pověřena organizovat dezinformace.

O „bulharské stopě“ v Agçově případu se mluvilo již v osmdesátých letech, nenašly se však žádné konkrétní důkazy. „Ukáznit vzpurné Poláky“ Cílem činu mělo být podle některých úvah „ukáznit“ vzpurné Poláky, kteří byli na „svého“ papeže „příliš pyšní“, a ukázat, kdo je v této části světa pánem. Výsledek činu však byl spíše opačný a získal papeži Janu Pavlu II. značné sympatie. Agçovi se atentát nezdařil, i když papeže zasáhl několika střelami z pistole. Ve vězení jej pak uzdravený Jan Pavel II. navštívil a odpustil mu. Agça v italském vězení strávil devatenáct let a byl převezen do Turecka, kde si pak odpykal dalších šest let (z celkově desetiletého trestu) za vraždu tureckého novináře Abdiho Ipekçiho a za loupežná přepadení.

Z tureckého vězení byl Agça propuštěn předčasně 12. ledna, údajně na základě amnestie z roku 2002 a novely tureckého trestního zákoníku, umožňující snížení trestních sazeb. Tento krok ale vyvolal v některých kruzích v zemi vlnu nesouhlasu a Agça byl několik dní poté opět uvězněn.

Jak Rusové, tak Bulhaři zprávu italského senátora Paolo Guzzantiho odmítli. „Pro Bulharsko byl tento případ ukončen rozhodnutím soudu v Římě v roce 1986,“ řekl mluvčí bulharského ministrerstva zahraničí Dimitr Cančev. Ten zároveň poukázal na na slova Jana Pavla II., který v květnu 2002 během návštěvy Bulharska prohlásil, že nikdy nevěřil, že by v atentátu na jeho osobu měli prsty právě Bulhaři.

(čtk, reuters)

(Lidové noviny, www-lidovky.cz)