Duben 2006

Domácí kotle dnes škodí víc než fabriky

Jan Gazdík

Zbavili jsme se největších průšvihů z minulého režimu, teď ochranu přírody podceňujeme, říká ekolog Bedřich Moldan. Pokaždé, když se Bedřich Moldan vydává v zimě na chatu u jihočeských Volar, snaží se co nejrychleji projet dusivým smogovým oblakem, který městečko pohlcuje. „A takových obcí, v nichž si lidé spalováním odpadků v kotelnách otravují prostředí, jsou v Česku stovky. Žijí sice mnohdy jen pár kilometrů od národních parků, ale vzduch dýchají horší, než kdyby bydleli v ostravsko-karvinském revíru či v blízkosti severočeských chemiček,“ říká šéf Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy.

Takže kouř ze soukromých kotelen začíná lidem škodit víc než komíny továren?

Ano, tak to je. Množství exhalací z domácností už podle našich odhadů převýšilo objem zplodin, které vypouští průmysl. Ten je navíc hlídán dosti přísnými zákony, takže jsou jeho komíny vybaveny nejrůznějšími filtry. Kontrola nad domácími kotelnami, v nichž lidé jen proto, aby ušetřili, spalují kdejaké svinstvo včetně odpadků nasycených rozpouštědly či vyjetými oleji, v Česku naopak téměř neexistuje. Proto znovu říkám: vzduch dnes - zejména v zimě - znečišťují mnohem více kotelny rodinných domků. Továrny ho sice zamořují také, ale v daleko menší míře než dříve. A stejné je to s čističkami odpadních vod - ty velké u okresních či krajských měst jakžtakž fungují, naopak odpad a fekálie ze stovek vesnic teče přímo do říček a potoků. V lepším případě do jímek - často nevyhovujících. Tihle lokální znečišťovatelé začínají být pro Česko opravdu velkým problémem - podobají se bujení rakoviny.

To je tak těžké obce uhlídat?

Zdá se, že zatím ano. My se prostě soustřeďujeme jen na „čisticí či odkalovací monstra“ u velkých fabrik či měst, ale na tisíce malých obcí doslova kašleme nebo ony kašlou na výstavbu čističky. Zkuste se třeba projet Novou Vsí u Chotěboře - protéká jí smrdutá stoka. A stejné je to i v mnohých turisticky navštěvovaných místech: na kopci je výstavní hrad a v podhradí smrad, až to bere dech.

Není tedy načase, aby o lepší ochraně přírody rozhodli politici?

Řekl bych to asi takhle: poté, co jsme se zbavili těch největších ekologických průšvihů minulého režimu, nás ovládlo uspokojení z toho, jak jsme v ochraně přírody dobří. Životní prostředí se citelně zlepšilo -to je neoddiskutovatelný fakt. Jenomže my jako bychom si najednou řekli: pro přírodu už bylo učiněno dost. I proto tak razantně poklesly ekologické investice. Na druhé straně nás teď právě proto doslova a do písmene otravují jedovaté zplodiny z domácích kotelen a odpadní vody z tisíců obcí bez čističek. Začarovaný kruh to přesto není - jen jsme to podcenili. Chybí nám smysl pro každodenní mravenčí práci, jakkoliv to možná vyzní jako fráze. Jenomže bez trpělivé mravenčí práce nedostaneme z evropských fondů na čističky pro malé obce ani euro. A tyhle peníze by s tím mohly dost pohnout.

(MFDNES)