Duben 2006

Úspěšný poslední thatcherista

Lubomír Heger

Austrálie se zcela evidentně nachází na jiné planetě. V čele země stojí jediný úřadující thatcherista na světě, je obrovsky populární a oslavil deset let v úřadě - John Howard. Není nijak oslnivý, působí spíše nudně a neoplývá ani smyslem pro humor. Je prostě jen úspěšný. Podle západních měřítek je vlastně ďábelsky úspěšný. Heslo zní „ekonomika“, klíčová slova jsou „nízký“ a „přebytek“. Nízká je inflace i úrokové sazby, nezaměstnanost je nejnižší za 30 let, zahraniční dluh téměř zmizel a rozpočet vykazuje stabilní přebytek. Austrálie přestála všechny světové hospodářské krize a 15 let nezažila recesi. Měřeno kupní silou, její občané jsou dnes osmí na žebříčku nejbohatších zemí, a předehnali dokonce Británii.

Tyto skutečnosti jsou většinou připisovány na konto vůdci Liberální strany Howardovi, přestože nejdůležitější reformy proběhly ještě za vlády labouristů. Takže obrýlený suchar Howard si mohl dovolit stát se jedním z nejvěrnějších spojenců George Bushe a přes odpor veřejnosti poslat vojáky do Iráku.

Howard dokonce tvrdí, že aliance s Amerikou je klíčovou součástí „australské psýché“, což je však nejspíše bohapustý výmysl. Podle loňského průzkumu 15 nejoblíbenějších zemí totiž Spojené státy skončily jedenácté, za Malajsií a Papuou-Novou Guineou.

Pro zajímavost - první byl Nový Zéland, druhá skončila Británie, třetí byla Evropská unie jako celek a potom následovalo Japonsko. Hned po USA následovaly Írán a Irák. Před Ameriku se dokonce dostala i Čína, s níž Austrálie intenzivně spolupracuje. Je další Howardovou zásluhou, že Austrálie je zřejmě jedinou vyspělou zemí, která má uzavřenu dohodu o volném obchodu s USA a jedná o tomtéž s Čínou.

Podle deníku Sydney Morning Herald si Howard vede jako labuť žijící v olejnaté vodě - kolem něj je špína, avšak on zůstává čistý. Asi 60 procent veřejnosti nevěří tomu, že vláda nebyla zapletena do největšího skandálu posledních let, kdy monopolní vývozce pšenice AWB platil Saddámu Husajnovi za export obilí do Iráku v rámci programu „ropa za potraviny“. Přesto více než polovina elektorátu schvaluje Howardovo působení v čele vlády, což je vysoké číslo pro jakéhokoli premiéra a neuvěřitelný výsledek pro někoho, kdo byl zvolen čtyřikrát za sebou - poprvé v březnu 1996 a naposledy v roce 2004.

Opozičním labouristům tedy nezbývá příliš mnoho munice, kterou by Howarda mohli ostřelovat. Kromě australského angažmá v Iráku mohou v podstatě upozorňovat jen na to, že Australané v průměru pracují déle než před deseti lety. Což konzervativní politik může považovat za úspěch. Deset let v čele úřadu se může zdát mnoho, ale v australském kontextu není Howard rekordmanem. Robert Menzies v polovině 20. století vládl dokonce 18 let. Howard však nekončí a svého nástupce Petera Costella nedávno určil jen pro případ, že by ho náhodou „přejel autobus“.

(MFDNES)