Duben 2006

Rakouský hotel má střechu v Čechách

Marek Kerles

Když rakouskému hoteliérovi Dietmaru Hehenbergerovi z rakouského Guglwaldu prší na střechu jeho luxusního hotelu, voda stéká na území jižních Čech. Taková je podstata problému, který už přes rok zaměstnává diplomaty a ministerské úředníky v Česku i v Rakousku.

Detailním přeměřením hranice, které loni provedl Český zeměměřičský ústav, se přišlo na to, že hotel stojí příliš blízko hraniční čáry. Ačkoliv hoteliérovi původně hrozilo dokonce zbourání budovy v hodnotě padesáti milionů korun, nakonec se nad ním úředníci po ročním vyjednávání smilovali a nabídli ruku ke kompromisu. Údajně bude stačit, když alespoň odřízne část hotelové střechy, okrajem přesahující nad české území. Mezinárodní dohody totiž stanoví, že podél hraniční čáry musí na každé straně zůstat metrový pás bez jakékoliv zástavby.

Rakušané stavbu povolili, měli špatné mapy

Jenže ani s takovým řešením se hoteliér nehodlá smířit. „Já jsem ten problém nezavinil, tak proč bych měl doplácet na chyby někoho jiného,“ tvrdí Hehenberger. Za tři týdny ho čeká už druhé soudní stání, ve kterém chce zachránit nikoliv jen budovu hotelu, ale i celou střechu.

Svou pravdu hájí jednoduchými argumenty. Když totiž před pěti lety požádal místní stavební úřad o povolení dostavět ke svému čtyřhvězdičkovému hotelu další křídlo, úředníci mu stavbu bez problémů povolili. Na jejich mapách totiž zadní stěna budovy ležela metr a čtvrt od hranice a i s dvacet centimetrů širokým okrajem střechy tedy dostatečně daleko od českého území. „Jenže čeští geodeti zjistili, že rakouské úřady mají nepřesné mapy a část zadní stěny mého hotelu ve skutečnosti leží o 75 centimetrů blíže k hranici,“ tvrdí Hehenberger. Nález způsobil poprask nejen mezi úředníky místního stavebního úřadu ale i ve Vídni.

Překvapený hoteliér pak dostal písemné oznámení, ve kterém stálo, že budovu bude muset zbourat. „Naštěstí ale úřady přišly částečně k rozumu a rozhodnutí o demolici odvolaly,“ říká Hehenberger. Místo toho nyní žádají, aby hoteliér odstranil alespoň část střechy, jejíž okraj po novém přeměření prakticky kopíruje a dokonce i částečně přesahuje hraniční čáru.

„To ale není zdaleka tak jednoduché, jak si oni představují,“ rozčiluje se Hehenberger. Součástí střechy jsou totiž i drahé solární panely a jejich přestavění by podle hoteliéra stálo kolem dvaceti tisíc eur. „Češi jsou mnohem rozumnější než Rakušané. Klidně by totiž vyměnili dvaceticentimetrový pruh u hranice za jiný třeba o pět metrů dále,“ domnívá se na základě svých informací Hehenberger. Jenže české ministerstvo vnitra takovou vůli ke smíru odmítá. „Rozhodnutí o odstranění části hotelové střechy vyplývá z jednání společné, česko-rakouské hraniční komise,“ říká mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

I když může celý problém někomu připadat jako banalita, podle Vorlíčka se jedná o precedentní případ narušení mezinárodních dohod o státní hranici, který není možné jen tak odložit. „Komise se nakonec shodla na tom, že bude přece jen tolerovat umístění zadní zdi hotelu v metrovém pohraničním pásmu. Není ale možné, aby okraj střechy prakticky zasahoval na české území,“ tvrdí Vorlíček. Otázka, jak Rakušané zajistí nápravu, případně se vyrovnají s postiženým hoteliérem, je podle Vorlíčka plně v kompetenci rakouských státních orgánů. „Rozhodně se ale kvůli tomuto problému nebude měnit průběh státní hranice,“ tvrdí ministerský mluvčí.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)