Duben 2006

Nastartoval mor dobu ledovou?

Opuštěná pole po obětech vražedné epidemie mohla vyvolat změnu klimatu. Malou dobu ledovou v Evropě možná vyvolala epidemie moru ve 14. století. Vyplývá to z nové studie, o které informují webové stránky BBC.

Nizozemští botanici z Utrechtské univerzity analyzovali pyl i listy a zjistili, že na opuštěných farmách obětí moru vyrostly miliony stromů. Ty „vysály“ z atmosféry značné množství oxidu uhličitého. Zeslábl skleníkový efekt, takže sluneční paprsky odražené od zemského povrchu mohly snadněji unikat zpět do vesmíru. Nastalo ochlazení klimatu, které trvalo asi 300 let.

Thomas van Hoof a jeho tým zkoumali pyly a zbytky listů z usazenin na dně jezera na jihu Nizozemska. Vědci sledovali cesty pylů obilnin (například pohanky) a stromů (bříz a dubů), takže mohli odhadnout změny ve využívání půdy mezi roky 1000 a 1500.

Tým zaznamenal rostoucí množství pylů obilnin od roku 1200 odpovídající rozšiřování zemědělství. Kolem roku 1347 následoval náhlý propad, který souvisel se zemědělskou krizí vyvolanou příchodem moru. Jeho řádění podlehla více než třetina evropské populace.

Počítání pórů starých dubových listů zase umožnilo měřit fluktuace v atmosférickém oxidu uhličitém ve stejném období. Listy totiž absorbují tyto látky póry a jejich hustota se liší podle toho, jak klesá či stoupá množství oxidu uhličitého.

„Mezi roky 1200 až 1300 jsme zaznamenali menší počet pórů a vysoký nárůst v atmosférickém oxidu uhličitém, což podle nás souvisí s odlesňováním,“ uvedl van Hoof. Avšak po roce 1350 tým zaznamenal opačný jev, což prý znamená, že hladiny oxidu uhličitého v atmosféře poklesly, patrně kvůli zalesňování, které následovalo po moru. Podle van Hoofa může pokles CO2 pomoci vysvětlit ochlazování, které přišlo v následujících stoletích.

Existuje množství teorií, které vysvětlují příčiny tohoto poklesu - například snížení sluneční aktivity, zvýšení sopečné činnosti či změny oceánských proudů. Výsledky van Hoofova týmu podporují myšlenku, že na vině může být epidemie moru. Studii s těmito závěry uveřejní odborné časopisy Palaeogeography, Palaeoclimatology a Palaeoecology.

Ne každý však s teorií nizozemských vědců souhlasí. Tim Lenton z Východoanglické univerzity například prohlásil: „Je to pěkná studie a změny oxidu uhličitého mohou jistě být určitým napomáhajícím faktorem, avšak myslím, že je to příliš málo na vysvětlení všech pozorovaných změn klimatu.“

„Zdá se, že lidský vliv na životní prostředí začal ještě mnohem dřív před průmyslovou revolucí,“ uvedl však van Hoof. BBC pak k tomu dodala, že zjištění jeho týmu patrně ještě v odborných kruzích vyvolá vzrušenou diskusi.

(čtk)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)