Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2006


Boj o majetek Německého řádu

Luděk Navara

Bouzov, Sovinec... hrady jako z pohádky, ale také s nejasným majitelem. Soudí se o ně Německý řád, dříve řád německých rytířů. Na severní Moravě toho vlastnili opravdu hodně.

Vloni 10. září se do zapomenutého Sovince na Olomoucku sjelo tolik aut, že nebylo kde zaparkovat. Na místní poměry nezvyklá situace. Členové Německého řádu si v tamním kostele připomněli padesáté výročí úmrtí Evžena Habsburského. Těžko by někdo věřil, že se v Česku bude vzpomínat na Habsburky... Avšak v tomto případě šlo o někdejšího velmistra řádu, mimochodem byl posledním šlechticem, který sloužil jako velmistr.

„Že máme Habsburky v našich řadách, přece není nic divného,“ říká Robert Rác, sekretář velmistra Německého řádu, který sídlí ve Vídni. „Člen habsburského rodu je poslancem Evropského parlamentu. Spíše bychom si však mohli stěžovat, že máme v Evropském parlamentu komunisty...“ dodává Rác.

Klid po bouři?

Kolem majetkových sporů spojených s Německým řádem je klid. Ještě před pár lety to tak nebylo. Podepisovaly se petice, tisíce lidí protestovaly proti vrácení Sovince a Bouzova. Slyšet se nechal i tehdejší premiér Miloš Zeman: „Dokud bude tato sociálnědemokratická vláda u moci, řád německých rytířů od ní nedostane ani kamínek, natož Bouzov, Sovinec či Karlovu Studánku.“ Kastelán Sovince Petr Schäfer, jeden z autorů petice, tvrdil, že objekty budou po vrácení veřejnosti nepřístupné.

V té době už řád některé objekty vlastnil a staral se o ně: byl to areál kláštera a konventu v Opavě. Tam provozuje i církevní varhanickou školu, jedinou tohoto druhu u nás. Objekty získal už na začátku devadesátých let. Tedy předtím, než vypukly tahanice kolem Sovince a Bouzova. A klid je, zdá se, zase i dnes.

„Dřív jsem se setkával s negativními reakcemi, dnes je to asi půl na půl. Polovina se na nás dívá určitě pozitivně. Setkávám se s reakcemi lidí, kteří se o nás zajímají, zajímá je historické hledisko a na základě vlastního historického studia si na to udělají vlastní názor,“ říká Rác.

O co se vede spor?

Ve hře je majetek za miliony, možná miliardy. Státní lázně v Karlově Studánce, národní kulturní památka hrad Bouzov, hrad Sovinec a další objekty. Všechny kdysi patřily řádu. Až do druhé světové války byl řád německých rytířů významným vlastníkem v celém kraji. Velmistr (nejvyšší představitel) řádu dokonce sídlil přímo v Bruntále.

S nástupem Hitlera a obsazením Sudet, v nichž ležel Bruntál i se sídlem velmistra, však přišel konec. 22. října 1938 byl řád rozpuštěn, definitivně zrušen v listopadu o rok později. Hitler nechal majetek zabavit ve prospěch své nacistické říše. Po válce jej převzal československý stát. Zda oprávněně, či ne, to je právě předmětem probíhajícího soudního řízení. Ale velmistr řádu a zbytek komunity se po válce usadili v Rakousku a odtud pokračovali ve sporu o majetek. Ještě v březnu 1948 rozhodl Nejvyšší správní soud, že konfiskace byla neoprávněná. Následoval ještě jeden potvrzující verdikt, ale to už byla spíše jen teoretická záležitost, neboť komunistická moc by převzetí majetku řádem německých rytířů stejně nedovolila. Takže majetek zůstal státní bez ohledu na soudní verdikty. A řád samozřejmě v zemi ani nepůsobil. Až po roce 1990 se řád do země vrátil a dostal i část majetku zpět. Narážel zpočátku na nedůvěru, ale o získané objekty se staral. Například do rekonstrukce varhanické školy v Opavě investoval desítky milionů korun. Na Slovensku, kde řád dříve nesídlil, vybudoval v Topolčanech nový klášter.

Pyšný „středověký“ hrad Ale jádrem sporu je hrad Bouzov. Pyšná, nádherná stavba v lesích střední Moravy, nedaleko Olomouce, stranou hlavních cest. Jeho středověká silueta je magnetem pro turisty, i když právě se středověkem nemá tolik společného. Původní podoba hradu, mezi jehož vlastníky patřil i Jiří z Poděbrad, byla jiná a současný romantický vzhled získal hrad až při přestavbě před sto lety.

Ale to už náležel řádu německých rytířů, a přestavba tak měla odkázat na tradice a bohatou historii této organizace sahající hluboko do středověku. Což se, měřeno návštěvnickým zájmem, povedlo. Na hrad se vypraví ročně přes sto tisíc turistů, kteří obdivují pozoruhodnou stavbu, známou z několika filmových pohádek. Pozdně gotický vzhled zaujme. A sotva někdo bude věřit, že po třicetileté válce byly na daném místě prakticky jen rozvaliny.

Tradice stará osm set let

Ačkoli Bouzov získal řád německých rytířů až na konci šestnáctého století, v zemi působil dávno předtím. Nejstarší zmínka je stará více než osm set let. Za první republiky se řád staral o pět nemocnic, dva domovy důchodců, několik škol a mateřských škol. Pečoval také o lázně v Karlově Studánce, které nyní požaduje vrátit. Ale také měl v péči jedenáct farností a osmnáct kostelů.

Představitelé řádu dnes poukazují na to, že na Bouzově byly jako hosté prezidenti Masaryk i Beneš a velmistr řádu byl poslancem československého parlamentu za stranu křesťansko-sociální. A také připomínají, že řád v době před mnichovskou krizí přispěl penězi na stavbu pohraničních opevnění a československé armádě dal některé své objekty k dispozici. V té době se věnoval především charitě.

„Chtěl bych říci, že řádovým heslem je léčit a pomáhat. Jestliže bylo třeba budovat vojenské špitály, tak řád je budoval. Když bylo potřeba udělat sanitní službu, tak ji řád zřídil. Na italské frontě za první světové války řád zajistil sanitky, provozoval je a platil. Ze zámků a objektů patřících řádu na našem území se za války staly domy pro rekonvalescenty,“ připomíná historii řádu z doby první světové války Rác.

Vzhledem k předválečné historii řádu to v devadesátých letech vypadalo, že majetky skutečně bez problémů získá zpět. Už se hovořilo i o vydání Bouzova, ale pak přišly pochybnosti. Proti vydání Bouzova se postavil především někdejší ministr kultury Pavel Dostál, ale později i premiér Miloš Zeman. Nepomohlo, že právní zástupkyně řádu opakovaně poukazovala na fakt, že neexistuje žádné poválečné soudní rozhodnutí, podle kterého by se na řád vztahovaly Benešovy dekrety.

Rozhovor s Robertem Rácem

Robert Rác působí jako sekretář velmistra Německého řádu (dříve nazývaného řád německých rytířů) a žije v severomoravském Sovinci. „Některé žaloby jsme stáhli,“ říká.

Jaké jsou tedy v současnosti majetkové požadavky?

Řád stáhl žaloby na fyzické osoby. Jednalo se o nároky vůči soukromým majitelům pozemků a obcím Karlově Studánce a Jiříkovu. V Karlově Studánce zůstal požadavek na areál státních lázní.

Co by znamenalo vítězství ve sporu? Zůstal by například hrad Bouzov přístupný veřejnosti?

Ano, zůstal. U lázní je to stejné, řád má velké zkušenosti, v zahraničí provozuje řadu obdobných lázeňských objektů.

Jaké majetky má řád v cizině?

Lesy, vinice, jablečné sady, hrady a zámky. Máme majetky v Belgii, severní Itálii, Rakousku, Slovinsku, na Slovensku... V posledně jmenované zemi jsme majetek neměli, ale v roce 1994 tam byl vybudován klášter.

Je majetek nárokovaný v Česku významný v poměru k vašim majetkům v cizině?

To nedovedu změřit. Ten majetek je významný z pohledu kontinuity a historie. Na tomto území jsme působili osm set let. Řád tu něco vybudoval, postavil kostely, lázně, kláštery...

Jste připraveni o ty nemovitosti bojovat u soudů až do konce?

Ano, budeme pokračovat za pomoci všech opravných prostředků.

Kolik má řád v Česku členů?

Má asi padesát členů, ale jejich počet se neustále mění. Z důvodů úmrtí či přijímání nových členů.

Jsou těžké podmínky pro vstup do řádu?

Jsou dány římskokatolickou církví a každý, kdo se podle nich chová, má šanci stát se členem řádu. Poslední slovo má generální rada, která sídlí ve Vídni. Naším heslem je pomáhat potřebným.

Co je vaším hlavním posláním?

Řád veškeré zisky, které má, využívá pro provoz řádu, tedy na provoz far, kostelů, škol a podobně. Takto řád hospodařil do roku 1939. A takto hospodaří stále v zahraničí.

Řád má ve svém názvu, že je „německý“. Možná se někdo bude ptát, zda tedy vůbec patří do české historie?

Není možné se na to dívat úzce nacionálně. Vždyť celá naše země byla součástí Svaté říše římské národa německého. Navíc řád od napoleonských válek až do roku 1945 v Německu nesídlil.

Je řád otevřen všem národnostem?

Ano. V řádu jsou zastoupeny všechny národnosti z území, na kterých se řád nachází. V čele stojí nyní velmistr italské národnosti.

Velmistr řádu sídlil až do roku 1939 v Bruntále. Vrátil by se tam v případě vrácení majetku?

Velmistři vždy nesídlili v Bruntále. Také v Benátkách či Jeruzalémě. Ale velmistr by se do Bruntálu určitě nevrátil. Ten sídlí ve Vídni.

(MFDNES)



Zpátky