Duben 2006

Korálové útesy lékárnami budoucnosti

Jan Novák

Biologové zjistili, že koráli se brání vůči vetřelcům látkami, které je možné využít při léčbě zhoubných nádorů. Nové látky, které by mohly být účinnou složkou léků proti nejvážnějším chorobám, objevili vědci na korálových útesech souostroví Fidži. Znovu se tak potvrdilo, že tyto ekosystémy jsou pokladnicí biologicky aktivních látek, takže jejich ničením přicházíme o víc, než si vůbec dovedeme představit.

„Mořské organismy vytvářejí pestrou paletu organických sloučenin, které využívají pro přežití,“ konstatovala Julia Kubaneková, profesorka biologie, chemie a biochemie na Georgia Institute of Technology. „Slouží jim jako obrana proti dravcům či chorobám. Případně jako signalizační prostředek nebo při rozmnožování. Řadu z nich lze využít ve farmaceutickém průmyslu.“ První výsledky výzkumu zveřejnilo říjnové číslo internetového časopisu Organic Letters Americké chemické společnosti.

Už od poloviny minulého roku pracovala na korálových útesech při pobřeží Fidži dlouhodobá expedice biologů a biochemiků z Georgie Institute of Technology, kterou podporovaly další americké instituce (například National Institute of Health) a některé farmaceutické společnosti. Kromě hledání nových léků bylo cílem výpravy také shromažďování ekologických informací o stavu korálových útesů a pobřežních vod, které mají pomoci vládě ostrovního státu k účinnější ochraně těchto ekosystémů. Místní představitelé rovněž očekávají, že případný objev účinných látek, které by se staly složkou léků, by mohl přispět k ekonomickému rozvoji oblasti. Během expedice vědci vedení profesorem Markem Hayem shromáždili několik set vzorků rostlin a bezobratlých živočichů, zejména takových, kteří projevovali určité tvarové odlišnosti nebo zvláštnosti v chování.

V laboratoři zkoušeli, jak výtažky z těchto organismů působí na celou řadu bakterií, endoparazitů (včetně původců malárie) a rakovinných buněk. Přestože experimenty ještě neskončily, už dosavadní výsledky jsou velmi slibné.

Julia Kubaneková například upozorňuje na deset dosud neznámých sloučenin, které se podařilo získat z rudé řasy Callophycus serratus. Některé z nich zabíjely bakterie rezistentní vůči antibiotikům, jiné dokonce ničily rakovinné buňky nebo virus HIV. „Zatím jsme teprve na počátku výzkumu,“ komentuje výsledky Julia Kubaneková. „Nyní testujeme možné účinky nově objevených sloučenin na mikroorganismy a buněčné kultury. Teprve pak bude následovat zjišťování, jakými mechanismy působí. Nakonec přijde komplexní model jejich chování.“

Výzkum podporuje americká farmaceutická společnost Bristol Myers Squibb. Ta si již nechala patentovat objev nových biochemických struktur a jejich drobných variací pro využití v lécích. „Námi objevené molekulární struktury jsou neobvyklé v tom, jakým způsobem v nich jsou pospojovány atomy uhlíku,“ říká Julia Kubaneková. „Reprezentují úplně nový typ organických molekul. Pro biochemika je vzrušující pozorovat, jak živé organismy vytvářejí takové exotické struktury.“

Podrobnější výzkum přímo na místě totiž ukázal velmi důležitou věc: že biologicky aktivní látky jsou rozdílné i v témže druhu řas, které přitom žijí na navzájem nepříliš vzdálených lokalitách. Z toho plyne hned několik významných závěrů. První je ten, že některé organismy nejspíš dokáží vzdorovat neuvěřitelně rychlé genetické proměnlivosti mikroskopických útočníků, proti níž je zatím naše medicína téměř bezmocná. Druhý je možná ještě významnější: ani zcela hypotetické a v praxi neuskutečnitelné prozkoumání všech druhů organismů ještě neznamená, že byly objeveny všechny biologicky účinné látky.

Poslední závěr je současně i varováním, mnohé unikátní molekuly využitelné proti největším metlám lidstva zmizí ještě dřív, než budou objeveny. Už na počátku 90. let ekologové z Ústavu pro světové zdroje zjistili, že asi 10 procent korálových útesů na naší planetě již odumřelo a dalších 30 procent je vážně ohroženo. Na přelomu tisíciletí se již projevily známky devastace dokonce na 60 procentech plochy útesů, a nepříznivý vývoj pokračuje. Podle amerických vědců zanikne do roku 2100 více než polovina korálových útesů kvůli znečištění oceánů, příliš intenzivnímu rybolovu, turistickému ruchu a globálnímu oteplování. Hlavním důvodem, proč korály chránit, je jejich význam pro planetární ekosystém: váží ve svých tělech uhlík, který by jinak v atmosféře v podobě oxidu uhličitého zvyšoval skleníkový efekt.

Zároveň také představují současně s umírajícími deštnými pralesy nejkomplexnější biologické společenství a producenty kyslíku. Vědci, kteří prováděli výzkum u Fidži, ale upozorňují také na to, že koráli jsou nejbohatší přírodní lékárnou Země. A protože cesta od objevu účinné látky k léku trvá dlouhou řadu let, je možné, že výzkum a testování bude pomalejší než proces zániku - a čerstvě objevený lék nakonec nebude z čeho vyrábět.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)