Duben 2006

Rakušané chtějí zpět domy v Záhřebu

O odškodnění za vysídlení požádalo Chorvatsko již 4 211 cizinců z 35 zemí. Přes 400 žádostí na vrácení majetku podali obyvatelé Rakouska. Spor kolem odškodnění cizinců, kteří byli po druhé světové válce vysídleni z chorvatského území, se vyhrocuje. Podle chorvatského ministerstva spravedlnosti požadují vrácení majetku nebo odškodnění obyvatelé 35 zemí. Mnohdy se navíc jedná o velmi lukrativní budovy či pozemky.

Mnozí chorvatští politici v čele s prezidentem Stjepanem Mesićem s tím ale nesouhlasí. Mesić dokonce prohlásil, že "napravování komunistických nepravostí, které již byly vyřešeny mezinárodními smlouvami, by ohrozilo fungování státu".

Cizinci mohou žádat Chorvatsko o odškodnění již od roku 1991, kdy se bývalá jugoslávská země stala samostatným státem. Dosud žádosti vyplnilo 4 211 cizinců. Celková částka, kterou by jim měl Záhřeb vyplatit, se pohybuje kolem 756 milionů kun (přes tři miliardy korun). "Chorvatsko obdrželo žádosti od cizinců z 35 zemí. Rakousko, Izrael, Slovinsko a Spojené státy již vyzvaly k zahájení rozhovorů o bilaterálních smlouvách, které by otázku odškodnění upravovaly," uvedla ministryně spravedlnosti Vesna Škareová-Ožboltová.

Rakušané žádají nemovitosti, šperky i nábytek

První z těchto dohod by měla být restituční smlouva mezi Chorvatskem a Rakouskem, kterou vláda Ivo Sanadera již připravuje. Na jejím základě mají být odškodněni někteří příslušníci německojazyčné menšiny, kteří museli opustit Chorvatsko po roce 1945.

Jak napsala chorvatská agentura HINA, obyvatelé Rakouska podali celkem 444 žádostí o odškodnění v celkové výši 116,9 milionů kun (přes 460 milionů korun). Zajímavé konkrétní podrobnosti v sobotu zveřejnil deník Jutarnji list. Podle něj požaduje 46 Rakušanů od úřadů v chorvatské metropoli Záhřebu vrácení nebo odškodnění za 57 budov a 128 pozemků, většinou velmi hodnotných nemovitostí v blízkosti centra města. Kromě nemovitostí žádají prý Rakušané, jejichž majetek byl zabaven po válce komunistickým režimem v Jugoslávii, také vrácení šperků, vzácných kusů nábytku nebo náhradu za zabavené cenné papíry.

Do sporu se rychle zapojila i Itálie, jejíž ministerstvo zahraničí reagovalo rozhořčeně na zprávy o dohodě s Rakouskem a dožadovalo se obdobného odškodnění italských občanů. "Jsme připraveni zaplatit již nějakou dobu, Itálie s tím však ještě nevyslovila souhlas a nezřídila bankovní účet, na který má být částka převedena," prohlásila Ivana Crničová, mluvčí chorvatského ministerstva zahraničí. Rozhořčené reakce ze strany Itálie jsou tedy podle ní neopodstatněné. Chorvatsko by mělo zaplatit vysídleným italských občanům zhruba 35 milionů eur (přes jednu miliardu korun). Sousední Slovinsko již obdobné odškodnění vyplatilo Itálii loni, těsně předtím než se stalo členem Evropské unie.

Chorvatské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že plánovaná dohoda s Rakouskem se má týkat jen osob, které měly před německou anexí Rakouska i po osvobození rakouské občanství, a majetků, které byly vyvlastněny až po roce 1955. Navíc připomnělo, že odškodnění by se v žádném případě nevztahovalo na osoby, které již byly odškodněny jinak.

(čtk, reuters)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)