Duben 2006

Jak by vypadal útok na Írán?

Jan Rybář

Pokud nastane den D, první si ho možná všimnou lidé u Whitemanovy letecké základny v americkém státě Missouri. Odtud vystartují „neviditelné“ letouny B-2 k misi dlouhé desítky tisíc kilometrů. První nejspíš udeří smršť raket vypálená z ponorek - zasáhne i zařízení v Natanzu, kde včera Írán navzdory varování světa znovu začal obohacovat uran.

Možná bude zataženo, nejspíš bude den, a to pracovní. Úder bude nečekaný, překvapivý, stovky až tisíce lidí zahynou v prvních hodinách, budou mezi nimi jaderní vědci - i oni budou cílem. Tak nějak by mohl vypadat den amerického útoku na Írán, který by se pokusil zlikvidovat či alespoň na mnoho let ochromit jaderný program. (Poznámka redakce CS-magazínu: Mossad pomocí svých agentů má prý podchyceny všechny větrací šachty íránských podzemních továren a výzkumných pracovišť, úder tedy může jít proti větracím šachtám. Personál se buď udusí nebo se bude muset spasit úprkem na zemský povrch.)

Přijde ten den? Zeptejte se pár politiků, diplomatů, analytiků. Drtivá většina z nich řekne: Spíše ne, vyloučit se to však rozhodně nedá. Podstata celého problému je prostá: pokud Írán získá jadernou zbraň, Západ to bude považovat za smrtelnou hrozbu a přinejmenším USA a Izrael udělají vše pro to, aby jí čelily, ač bude cena nepochybně vysoká. „Izrael nebude moci tolerovat Írán jako jadernou zemi a musí být schopen se tomu ubránit - se vším, co z toho vyplývá. Již na tom pracujeme,“ prohlásil před několika týdny izraelský ministr obrany Šaul Mofaz. Jinými slovy: Pokud získá Teherán jadernou zbraň, udeříme.

Začíná psychologická válka

V minulých týdnech se ve světových médiích objevila řada článků o tom, že USA výrazně pokročily v přípravě případného útoku, ač oficiálně stále opakují, že je třeba jednat a užívat diplomatické prostředky. „USA připravují bleskovou válku proti íránským jaderným objektům,“ psal o víkendu britský Sunday Telegraph s tím, že vojenští plánovači již vybírají cíle a podrobně vyhodnocují detaily celé operace. Přípravy nepochybně probíhají, od nich však k útoku může být hodně daleko. Navíc: nesmíme zapomínat, že i takovéto zprávy, unikající ze zdrojů blízkých Pentagonu, jsou často součástí válečných her. Mají vzkázat: Pozor, ti Američané to myslí vážně.

Dojde-li ke konfliktu, psychologická válka bude jeho prvním dějstvím. Západ vyvine obrovské úsilí přesvědčit Írán, že je připraven zaútočit, posílí „ideologickou diverzi“, jako je vysílání rozhlasových stanic, a vzplane poslední velká diplomatická ofenziva, jejímž cílem bude Teherán s pomocí všech možných spojenců i nepřátel přesvědčit, že hrozba je myšlena vážně. Tajné služby zmobilizují veškeré prostředky pro získání informací, vytipování cílů, získání agentů a prohloubení kontaktů s opozičními silami. Elitní komanda, například malé vrtulníkové výsadky, se přímo „v terénu“ budou pokoušet získat data o vojenských objektech, případně připraví navádění „inteligentní munice“.

Úder by byl mohutný, nečekaný, neboť by patrně nemířil jen na zařízení jako taková, ale i na jejich „lidský potenciál“, tedy vědce pracující na vývoji zbraní. Cílem by nejspíš bylo, jak v pondělí uvedla nová studie, „zabít co nejvíce expertů, a tím zasadit co největší ránu dlouhodobým plánům“ vývoje zbraní.

A jak by vypadal první den podle této studie vydané britskou Oxford Research Group? „Úder by zahrnoval mohutné a překvapivé letecké údery na více než dvacet klíčových nukleárních a vojenských objektů, za 24 hodin by poškodil nukleární zařízení a většinu protileteckých systémů, při čemž by zahynulo několik tisíc lidí.“

Taková operace by s sebou samozřejmě nesla obrovská rizika - Írán by se nepochybně pokusil o protiúder, který by mířil proti Izraeli, případně americkým spojencům v oblasti Perského zálivu, a Blízký východ by vstoupil do další éry nestability a konfliktů. Ceny ropy by vystoupaly do astronomických výšek a globální ekonomika by dostala úder. Ještě více by se prohloubil střet mezi Západem a světem islámu - radikálové včetně Al-Kajdy by získali bezpočet nových rekrutů.

Přesto část stratégů opakuje: To vše by byla snesitelná cena ve srovnání s tím, co by se dělo, kdyby Írán ohrožoval svět jadernými zbraněmi.

(MFDNES)