Duben 2006

A poslední policista zhasne

Jaroslav Spurný

Odchody tuzemských policistů do civilu jsou v poslední době tak četné, že se tomu nedá říkat jinak než úprk. Na první pohled by to mohla být radostná zpráva. Náš policejní sbor – v přepočtu na obyvatele druhý největší v Evropské unii – zeštíhlí a zůstanou v něm jen dobře placení ochránci zákona, kteří cítí boj za bezpečnost občanů jako své poslání. Jenže nikdo nejásá. Naopak, ministr vnitra, vedení policie i opoziční politici z toho mají starostlivé vrásky. Tak proč se ten mizející proud nedaří zastavit?

Šachy a stín

Během posledních pěti let opustil policejní řady každý šestý policista. Loni přišla největší vlna odchodů. V předcházejících letech odcházelo ročně v průměru patnáct set lidí, v roce 2005 skoro tři a půl tisíce. Většinu z nich tvoří ti, co nastoupili ke sboru po roce 1989. Ze statistik ministerstva vnitra lze vyčíst, že sbor opouštějí lidé po deseti letech služby v průměrném věku třiceti pěti let. „Proč? Mají toho po krk. Policii ovládly kádry z předlistopadové Veřejné bezpečnosti. Místo pořádné práce jenom intrikují, nejsou schopni prosazovat zájmy policie, a protože mají máslo na hlavě, politici je snadno ovládnou, donutí k úsluhám,“ tvrdí Zbyněk Fic, který policii opustil před šesti lety. Nastoupil do ní v roce 1990 s vizí, že pomůže postavit jiný sbor, než byl ten, co za bolševiků posluhoval moci. „Nějakou dobu to fungovalo, v půlce devadesátých let jsme měli úspěchy v boji proti mafiím, kolegové se skoro rvali o vyšetřování složitých a závažných případů korupce. Jenže v roce 1998 po nástupu sociálních demokratů se vše změnilo, Grulich a potom Gross začali dosazovat na vedoucí posty staré kádry, ty mu šly zřejmě na ruku, jako třeba Jakubík, a přinesly politiku zbabělosti. Asi nic jiného neuměli. Hlavně ať není nějaký průšvih, ať nám nikdo nic nevyčte. A policajti se začali vyhýbat citlivým případům, chtěli svůj klid.“ Fic to nemohl snést a odešel hned v první vlně, bez policejní renty (kdyby vydržel ještě rok, dostával by měsíčně až do důchodu od policie sedm tisíc korun). Dnes má fitcentrum.

„Mluvil jsem v poslední době s desítkami policistů, kteří odcházejí. Jsou znechucení, nemají žádnou motivaci. Docela důležitý je fakt, že si nevěří mezi sebou. Nevědí, kdo z jejich kolegů ještě chrání zákon a kdo stojí na straně zločinu,“ vysvětluje stínový ministr vnitra z ODS Ivan Langer. „Jsou přesvědčení, že dlouholetí důstojníci z vedení policie si jdou na ruku, rozdělují si posty, a oni sami nemají šanci.“ Langer je toho názoru, že ze sboru „odcházejí lidé, kteří by tam měli zůstat, a zůstávají ti, kteří by měli odejít. Špatná situace se nezměnila ani po nástupu nového policejního prezidenta Husáka,“ říká stínový ministr. „Na šachovnici ve vedení se jen přesunují lidé, kteří tam už byli a kteří zavedli policii do úpadku.“ Podobně hořká slova slyší člověk i od policistů na nižších postech a v krajích. Rozdíl je jen v tom, že důstojníci se na rozdíl od politika bojí zveřejnit své jméno ze strachu z pomsty nadřízených.

Milí zběhové, zůstaňte!

Vypátrat, jak vidí důvody exodu policejní šéfové, představuje složitou operaci. Po dnech intenzivních telefonátů s tiskovým odborem policejního prezidia a opakovaných slibech, že na otázky odpoví buď sám policejní prezident, či někdo zasvěcený, případně i někdo z policejních psychologů, je k mání pouze stručný mail. „Mezi důvody odchodů patří nejistota ohledně nového zákona č. 361/2003 Sb., jehož účinnost byla přesunuta na rok 2007. Mezi další důvody patří nízká prestiž zaměstnání nebo nízké ocenění práce policisty společností,“ stojí na nepodepsaném vzkazu.

Na vysvětlenou: zmíněný zákon 361 je policejní služební zákon a „nejistota“ se zřejmě – soudě z dřívějších vyjádření ministra vnitra i vedení policie – týká odchodného. Podle staré normy na ni mají nárok policisté po deseti letech služby, podle nové po patnácti. A vedení sboru je přesvědčeno, že odcházejícím zběhům jde jen o peníze. Zběhové, tvrdí vedení sboru, odcházejí proto, že jim jde hlavně o rentu, a chtějí prchnout dřív, než je nový zákon sváže dalším pětiletým čekáním. Tato spekulace vedla ministra vnitra loni na jaře k vyjádření, že „odcházejí ti špatní a policejní sbor se aspoň pročistí“. „Pro lidi je ta renta jistota,“ říká Jaromír Fait, hradecký kriminalista, který odchází po osmnáctileté službě. „V posledních letech probíhají neustálé reorganizace, nikdo nemá jistotu, co bude dál, jestli si nepohorší, jestli uživí rodinu. Tak s jistou rentou raději odejde hned,“ vysvětluje. Sám má rentu už jistou bez ohledu na zákon a jeho jediným důvodem je nejistota z budoucnosti v policii. „Je to tu zabetonované a to mě demotivuje. Nemám jistý postup, ani kdybych se v práci přetrhl,“ dodává.

Bez ohledu na původní radost z „pročištění“ poslal ministr Bublan loni v létě policistům dopis přesvědčující je, aby zůstali. „Až začne platit nový zákon, tak si finančně nepohoršíte. Práce policisty je prakticky doživotní poslání, které by se nemělo řídit jen ohledy na platy a výsluhy,“ přesvědčoval je. Odchody policistů přes apel dále pokračovaly. Teprve v tom okamžiku začalo vedení sboru opravdu pátrat po příčinách.

Kdejaká špína

„Zadali jsme analýzu důvodu odchodů. Ale práce na ní je teprve v začátcích. Průzkum je třeba provádět aspoň čtyři měsíce, aby bylo dost informací na jeho vyhodnocení,“ popisuje další kroky tisková mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká. „Je to složité. Vím, že někteří policisté mluví o strnulosti vedení, o tom, že si staří policisté mezi sebou rozdělují posty. Tomu může zabránit nový zákon, podle něhož budou o vedoucích místech rozhodovat zásadně výběrová řízení,“ říká ministr vnitra Bublan. „V policii se také hodně spoléhá na to, že řada těch délesloužících čeká, až jim nový zákon zvedne rentu, a že pak odejdou a přenechají svá místa mladším,“ dodává. A stále si myslí, že odcházejí jen ti špatní? „Podívejte se, každá organizace prochází nějakou krizí, a já si myslím, že v policii není dobrá nálada. Ale nevím, jestli policie potřebuje lidi, kteří tu krizi nedokážou přestát,“ říká ministr. Jak by tu krizi definoval? „No, je tu velký tlak veřejnosti, kritika, na policii se hází kdejaká špína, povolání ztrácí prestiž,“ vysvětluje Bublan.

Ministr tvrdí, že odchody výkon policie neohrozí. Příchody nových lidí prý ztráty zacelí. Jenže jeho podřízení nejsou tak optimističtí. „Přijímáme nové lidi. Ale ti musí nejdřív absolvovat osmnáctiměsíční školu. Pak nastoupí do služby, v pořádkové službě trvá tři až pět let, než se z nich stanou skuteční policisti. Na kriminálce dvakrát déle,“ říká policejní šéf zlínského okresu Bedřich Koutný. „Ať říká kdo chce, co chce, vznikne tu mezera. Zvládneme to, ale jestli bude trend odchodů pokračovat, tak budeme mít velké problémy.“

Bože, kdy ten kvér spustí!

Jak vidí odchody policejní psychologové, není možné zjistit: nikdo z nich na to téma nechce hovořit. „Nemáme dost relevantních dat k nějakým závěrům, až po skončení výzkumu,“ vyřizuje jejich stanovisko tiskový odbor policejního prezidia. Civilní psycholog Jeroným Klimeš, který učil na policejní škole, si myslí, že odchody jsou důkazem malé identifikace policistů se svým povoláním. „V praxi jsem to zažíval pořád. Policisté nemluvili o svém povolání s nějakým nadšením, naopak, pořád si na něco stěžovali,“ říká. Na málo peněz (průměrný policejní plat je přitom o polovinu vyšší než průměrný plat české populace), na rizika spojená s povoláním (třeba pořád přemýšleli, jestli pistole, kterou mají za pasem, samovolně nevystřelí, neprostřelí dveře a nezraní kolemjdoucího, vzpomíná Klimeš) nebo na strach, že přijdou o práci (policejní zákon přitom umožňuje propustit někoho jen ve výjimečných případech). „To stěžování svědčilo o malé sebeúctě a to se potom těžko bojuje proti zločinu, takový člověk je náchylný ke korupci, k alibistickému nebo naopak nepřiměřenému řešení situace. Nesebevědomý policista touží po moci a to jej motivuje ponižovat ostatní. Nebo se vyrovnat zločincům v příjmech, a tak bere úplatky,“ dodává Klimeš. Odchody jsou podle něj právě výrazem malé sebeúcty, pocitu, že se policisté nedokáží ve sboru ani v povolání prosadit.

(Respekt, www.respekt.cz)