Duben 2006

Tajné služby zabíjely své agenty

František Šulc

Archivy nově odhalily případy, kdy komunistické tajné služby odstranily na hranicích nepohodlné agenty. Byl začátek prosince 1950 a po blátivé lesní cestě šlo pět mužů. Byli nedaleko československé západní hranice. Jeden z nich byl v té době už odsouzen k smrti. Agent Karel Dufek byl pro spolupráci s tajnou službou získán v roce 1948, byl vysazen v zahraničí, kde měl zejména v táborech získávat informace z emigrantských kruhů. Vojenská rozvědka, pro kterou pracoval, ho od roku 1950 podezírala, že pracuje pro obě strany, a rozhodla se ho s pomocí pohraničníků odstranit. Dufek byl z blízkosti zastřelen. Pachatelé mu vyprázdnili kapsy, aby ztížili identifikaci.

„Chtěli ho zakopat v lese, ale neudělali to, protože tam bylo bahno. Takže se nakonec dohodli, že oznámí použití zbraně proti neznámému narušiteli státních hranic,“ říká bývalý zaměstnanec Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Martin Pulec, který se případy na západní hranici zabýval. I přes snahu pachatelů se věc nepodařilo ututlat, protože doktorovi, který „neznámého“ pitval, bylo podezřelé, že měl být zastřelen na útěku ze vzdálenosti padesáti metrů a přitom měl 22 střel v boku i v přední části těla. Pachatelé tak nakonec byli odsouzeni.

Zabití agenta Škrholy

Na západních hranicích se odehrála řada lidských tragédií. O některých z nich pojednává publikace, kterou nyní vydává ÚDV. Zaměřuje se na občany bývalého Československa a na cizince, kteří byli při pokusu o přechod hranic zastřeleni či zahynuli jiným způsobem. Martin Pulec zjistil, že na hranicích zahynulo nejméně 280 nevinných lidí. Při svém výzkumu se Pulec ale zaměřil i na další kapitolu západní hranice - na zpravodajské hry. Podařilo se mu mimo jiné zdokumentovat případy agentů, kteří byli zabiti svými nadřízenými.

Jedním z nejzajímavějších případů je kauza agenta Štefana Kollmana s krycím jménem „Škrhola“. Ten měl udat několik agentů komunistické tajné služby v zahraničí. Hrdina z bojů na východní frontě Oldřich Kvapil, který byl tehdy zástupcem náčelníka vojenské zpravodajské služby, měl v listopadu 1951 rozhodnout o odstranění Kollmana a poté ho měl dvěma ranami za ušní boltec zastřelit. Dnes se odmítá k případu vyjádřit s tím, že o něm nesmí mluvit. „Maximálně ke Kollmanovi můžu říct, že prozradil v zahraničí jiné službě šest spolupracovníků, kteří nám dodali první (...) úřední doklady o atomových zbraních druhé strany. Ti lidé byli potom zavřeni a jeden dostal dokonce 13 roků,“ tvrdil LN Kvapil a na otázku, zda Kollmana zastřelil, odvětil: „Nemůžu říct.“

Podle Pulce je to však nesmysl, protože „Škrhola“ vyzradil pouze několik kurýrů a podobně. Navíc se Kvapil v jednom dokumentu z padesátých let k zastřelení Kollmana přiznal. Tento případ byl řešen v 50. i 60. letech. Naposledy se jím zaobíral soud v roce 1994. Ať už kvůli Kvapilovým stykům či kvůli jeho zdravotnímu stavu, byl ale vždy odložen.

Zpravodajské hry na hranicích jsou velkým tématem. Na konci 40. a začátku 50. let jich probíhala celá řada. Byly charakteristické i velkým konkurenčním bojem mezi vojenskou rozvědkou, StB a pohraničním vojskem. „Hlavně mě překvapilo, že se to dělo v takovém masivním rozsahu,“ říká Martin Pulec. „Jednak byly vydané podrobné směrnice, jak akce provádět, a že potom už z povolování pohraničních operací byl i vyvázán ministr, aby ho to nezatěžovalo.“

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)