Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2006


Rychlý pád neandertálců

Luděk Vainert

Přesnější metody určování stáří pravěkých nálezů ukázaly, že moderní lidé vytlačili své předchůdce z Evropy za pět tisíc let. Zásluhou genetiků dnes s jistotou víme, že neandertálci nebyli naši přímí předkové, jak tradovaly učebnice po celá desetiletí. Díky novým metodám určení stáří nálezů je už také jasnější, že pro moderní lidi neandertálci nepředstavovali příliš vážnou konkurenci. Kolonizace Evropy druhem Homo sapiens totiž proběhla podstatně rychleji, než se dosud archeologové domnívali.

Za tento poznatek vděčíme významnému zdokonalení radiouhlíkového datování. Jde o nejrozšířenější metodu určování stáří organických nálezů. Má však důležitá omezení, která archeology přiváděla k zoufalství. S problémy způsobenými „radioaktivním uhlíkem“ se setkali už cimrmanologové, kteří s jeho pomocí stanovili příchod největšího českého génia do Liptákova. Zjištění, že k události došlo „někdy na podzim roku 1906 plus minus 200 let“ cimrmanology pochopitelně zklamalo. Podobné rozčarování zažívali i archeologové při zkoumání vzorků starších než 25 tisíc let.

Poločas rozpadu uhlíku C14 je 5 730 let. Po uplynutí deseti tisíc let proto vzorek obsahuje jen o něco víc než čtvrtinu původního množství, po dalších deseti tisíciletích už jen šestnáctinu. A nálezy z doby, kdy vymizeli neandertálci, už mají jen přibližně tři procenta původního množství uhlíku C14. Tak malý podíl způsobuje, že určení stáří může znemožnit i jen drobné znečištění vzorku. Další problém spočívá v tom, že metoda počítá se stejnou hladinou C14 v průběhu věků, což neodpovídá skutečnosti. „Před dvěma roky bych řekl, že určovat stáří nálezů z epochy neandertálců je ztráta času,“ řekl autor studie Paul Mellars časopisu Nature. „Byli jsme zoufalí. Chtěl jsem s výzkumem skončit a stát se třeba řidičem autobusu,“ dodává Mellars.

Nové technologie však vyvedly metodu ze slepé uličky. Jedním z klíčových zdokonalení je tzv. ultrafiltrování. Při něm se ze vzorku odstraní malé molekuly a zůstanou jen ty větší. Tak výzkumníci získají mnohem čistší materiál. Podařilo se vyřešit i druhou slabinu. Analýza usazenin naplavených v zálivu Cariaco na severu Venezuely přinesla přesné údaje o vývoji koncentrace uhlíku C14 v minulosti. Nyní tak lze radiouhlíkovou metodu s úspěchem použít pro nálezy staré až 50 tisíc let.

Nová měření ukázala, že dřívější datace stáří nálezů kostí prvních Homo sapiens v Evropě podceňovala o několik tisíc let. To znamená, že soužití moderních lidí s neandertálci bylo podstatně kratší - trvalo zhruba pět tisíc let, Naši předci se podle zpřesněných údajů na starém kontinentu objevili před 46 tisíci roky a už před 41 tisíci lety na něm byli neomezenými pány. Neandertálci v soutěži neobstáli. „Překvapilo by mě, kdyby soužití obou druhů v jedné lokalitě trvalo déle než tisíc let,“ uvádí Mellars.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky