Duben 2006

Žraloci na dálkové ovládání

Luděk Vainert

Snem amerických admirálů je tichý vyzvědač. Proto se nyní pozornost nejmocnější armády světa zaměřila na žraloky.

Moderní armády kladou stále silněji důraz na průzkum a špionáž. Na zemském povrchu není jediné místečko, které by bylo mimo dosah výzvědných družic či bezpilotních letadel. Jiné je to pod hladinou. Satelity tam nedohlédnou, letadla sice mohou zaznamenat magnetické anomálie způsobené například ponorkou, ale najít cíl podle nepatrných chemických stop nedokáží. Špionážní ponorky jsou neohrabané a snadno zjistitelné, žabí muži zas mají velmi malý akční rádius. Pokud by do armády „narukovali“ živočichové, kteří jsou v moři doma, mnohé z překážek by padly. Proto Pentagon financuje výzkum nervových implantátů a jejich uplatnění v mozku ryb. Cílem projektu je poskytnout americkému námořnictvu výkonné a přitom tiché a nenápadné špiony, kteří by poslušně naslouchali pokynům operátora. Výzkum spadá pod agenturu DARPA, která v minulosti například iniciovala vývoj sítě, ze které se vyvinul internet.

Nenápadní a neúnavní „Pentagon chce využít přirozených schopností žraloků - umějí nepozorovaně plout v hlubinách, dokáží vycítit elektrická pole a sledovat chemické stopy,“ uvádí se v článku, který vyjde tuto sobotu v časopisu New Scientist. Nepřátelskou loď by „zdokonalení“ žraloci mohli sledovat celé týdny, Žraločí kyborg funguje podobně jako dálkově ovládané autíčko, jen místo elektromotoru využívá svaly. Pokyny do implantátů dává vysílačka. Elektrody jsou umístěné v oblasti mozku, která zpracovává čichové vjemy. Pokud implantát stimuluje pravou stranu, ryba na signál odpoví pohybem v žádaném směru.

Na projektu pracují výzkumníci z bostonské univerzity. Dokázali už elektrody voperovat do mozku ostrouna obecného, žraloka, který měří necelý metr. Zařízení už otestovali v mělké nádrži. O výsledcích se diskutovalo na zasedání americké geofyzikální unie, které proběhlo minulý týden v Honolulu na Havaji, informuje s odvoláním na New Scientist agentura AFP.

V další fázi výzkumu bude nutné zařízení vyzkoušet v přírodních podmínkách. Implantáty tentokrát dostane žralok modravý. To už je podstatně větší tvor než ostroun - může dorůstat délky téměř čtyř metrů při váze 250 kilogramů. První zkoušky proběhnou na Floridě. Při ostrém provozu nelze používat klasické vysílačky, protože radiové vlny se ve vodě nešíří. Signály tedy budou putovat akustickou cestou. Výzkumníci využijí sonarové vysílače amerického námořnictva s dosahem až 300 km. „Úprava“ žraloků pro službu v armádě má své kritiky. Program ale pomůže při pochopení funkce mozku. Vojenský výzkum tak může urychlit pokrok medicíny. Tak, jako už mnohokrát.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)