Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2006


JFK - vážně nemocný člověk

Milan Vodička

Nová Kennedyho biografie ukazuje, že mytický polobůh byl smrtelný. A tím mu vrací lidskost. Za vlahého letního večera kráčeli prezident John Fitzgerald Kennedy a předseda britské vlády Harold MacMillan po dokonale posekaném trávníku v Checquers, venkovském sídle britských premiérů, a diskutovali o problémech rozvojového světa. Náhle se Kennedy otočil k MacMillanovi a řekl: "Víte, Harolde - když nemám tři dny sex, dostávám příšerné migrény."

Takhle Kennedyho neznáme.

Protože umřel mladý a tragicky, je pořád víc mytickým polobohem než člověkem. Ztělesněním síly a energického mládí. Jistě, ví se, že nebyl zcela zdravý a měl rád krásné ženy, ale to zářící ikonu nenarušovalo. Naopak. Jenže americký historik Robert Dallek přichází s mnohem temnějším obrazem Kennedyho jako otroka nemocí a nezvladatelného libida, přičemž to druhé bylo následkem toho prvního.

Podle Dalleka kvůli svému zdravotnímu stavu Kennedy dokonce možná předčasně zahynul: až zase někdy v televizi zahlédnete záběry z Dallasu, všimněte si, jak nepřirozeně vzpřímený Kennedy byl. Ten svěží, mladistvý prezident totiž nosil krunýř, bez nějž by jeho páteř neunesla tělo. "Druhá kulka zasáhla Kennedyho do zadní části krku. Nebýt korzetu, který ho držel vzpřímeného, by třetí kulka, jež ho zasáhla zezadu do hlavy, nenašla svůj cíl," píše Dallek. Nechme však dallaské "kdyby" amatérským historikům. Dallek je renomovaný profesionál, a zřejmě proto dostal svolení spatřit nejpřísněji střežené tajemství Kennedyů: zdravotní záznamy JFK.

Je to horor. Kennedyho vitalita byla jen kamufláž. Už v roce 1947 mu lékaři řekli, že se nedožije příštího roku. Z toho, co si mohl prostudovat, Dallek usuzuje, že by se nedožil konce druhého volebního období, protože to byl "vážně nemocný muž". Kennedy byl na tom občas tak špatně, že ho do prezidentského letadla museli dostat zvláštním výtahem. Nedokázal si obout levou botu. Jen v letech 1955 až 1959 byl devětkrát hospitalizován. "Byla to živoucí troska," píše Dallek. JFK trpěl nebezpečnými záněty střev a bortila se mu páteř.

V roce 1947 mu lékaři diagnostikovali Addisonovu nemoc, vzácnou chorobu kůry nadledvinek, která vede ke ztrátě váhy, svalové ochablosti, únavě a nízkému tlaku. Ale to pořád ještě není vše: trpěl také Crohnovou nemocí i úpornými záněty močového měchýře provázenými krvácením a horečkami. Z mládí si odnesl chronickou prostatitidu s příznaky podobnými kapavce. Sužovaly ho vředy. Na jednoho člověka by to bylo až až. Jenže výčet zdaleka není konečný.

Tomu odpovídala i léčba. Dallek píše, že Kennedy polykal léky každou hodinu: kortikoidy, fenolbarbituráty, antibiotika. Prokain proti bolestem, nembutal pro spaní a testosteron na zvýšení váhy. Když byl prezidentem, dostával pravidelně injekce amfetaminu. Je to šokující obraz. Kdyby vám dodali seznam nemocí a vy byste měli dosadit jméno státníka, řekli byste - Brežněv.

Dallek nicméně dochází k závěru, že zdravotní stav nikdy Kennedyho neomezoval ve výkonu funkce. Berme to s rezervou, protože Dallek nijak neskrývá, že na JFK trpí. A tak tvrdí, že prezidentství neohrozily ani Kennedyho četné milostné avantýry. Snad ví, co říká, avšak mezi ženami JFK byly nejen herečky či sekretářky (včetně jedné devatenáctileté praktikantky z Bílého domu, takže Clinton nebyl první), ale také milenky mafiánů a krasavice z okolí šéfa NDR Waltera Ulbrichta. JFK byl nadsamec na lovu: testosteron podávaný lékaři jen přiživil kennedyovské sukničkářství.

Ale Nedokončený život není kniha o zdraví JFK a pětiminutových odskocích od manželky Jacqueline. Dallek poctivě a čtivě líčí Kennedyho život a krize, kterými procházel v Bílém domě od Kuby přes berlínskou zeď až po Vietnam. Nechová se však jako sucharský historik: na událostech ho nejvíc zajímá to, co vypovídají o Kennedyho charakteru a myšlení. Na prezidentskou biografii to vypadá jako příliš úzký pohled, ale právě proto je Nedokončený život tak dobrý. Kennedy tady není ani legendou, ani bídákem. Je to "taky člověk" stíhaný nemocemi, který musel vynaložit obrovskou osobní odvahu, aby mohl žít plný život. Dallek ukázal, že polobůh byl smrtelný, a tím mu vrátil lidskost. Největším nepřítelem pravdy totiž není lež, ale mýtus. Chytrá věta, že? Jejím autorem je samozřejmě JFK.

ROBERT DALLEK: Nedokončený život. Přeložil Pavel Kaas. Argo, 684 stran doporučená cena 598 korun

(MFDNES)



Zpátky