Květen 2006

Kvůli autu zabili komunisté důstojníka

Luděk Navara

Karel Lukas byl prvním důstojníkem ubitým ve vězení po únoru 1948. Zemřel dřív než generál Heliodor Píka a byl zřejmě prvním důstojníkem, který byl po komunistickém převratu ubit ve vězení.

A co víc: důvodem pro vraždu generálmajora Karla Lukase, plukovníka generálního štábu ve výslužbě a bývalého vojenského atašé v USA, bylo jeho auto a západní zboží, které si příslušníci tajné policie rozdělili mezi sebe.

„S trochou nadsázky se dá říct, že to byla obyčejná loupežná vražda,“ řekl historik Eduard Stehlík, který Lukasův případ mapuje. O Lukasovi se toho stále příliš neví. Stehlík svou nejobsáhlejší studii na toto téma právě v těchto dnech zveřejnil ve sborníku, který vydává Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. „Mluvil jsem s paní, které patřil dům, v němž Lukas bydlel. Popisovala, jak po jeho zatčení do bytu se chodili tajní dělit o Lukasův majetek. Přišli v deset večer a odcházeli nad ránem. Bylo slyšet přes příčku, jak si to rozdělují. Šli po zásobách cigaret, alkoholu a nylonek,“ popisuje Stehlík.

Karel Lukas byl zatčen 29. března 1949 poté, co se po Praze proháněl ve svém americkém šedém sedanu značky Packard. Ten byl možná nejviditelnějším důvodem jeho zatčení. „Takovýto bourák budil v poválečné Praze určitě mimořádnou pozornost,“ dodává Stehlík. Kvůli Lukasovu majetku dokonce vznikl i spor mezi dvěma tajnými službami, které si na něj dělaly nárok. Mezi vojenským Obranným zpravodajstvím (OBZ), které mělo zpravidla na starosti vojáky, a Státní bezpečností (StB). V archivu se dokonce našel záznam příslušníka tajné policie, který otevřeně přiznává, že Lukas měl byt plný cigaret a lihovin a že StB přece ani nenapadne, aby takového člověka přenechala OBZ. „Můj názor je takový, že se mu jeho majetek stal osudným. Poté, co se příslušníci StB zmocnili auta, udělali u něj domovní prohlídku a zjistili, co tam všechno má. Pak se z toho stala soukromá záležitost několika lidí, kteří si to začali rozdělovat mezi sebe a potřebovali, aby se nevrátil. Takže zbitý a těžce zraněný byl přemisťován z cely na celu, dokud neumřel,“ popisuje Stehlík.

Kdo vlastně byl generál Lukas?

Přestože Karel Lukas budí pozornost hlavně tragickým koncem, šlo o mimořádnou osobnost zahraničního odboje. Bojoval jako legionář ve Francii, později na Těšínsku. Jako vedoucí takticko-studijní skupiny se podílel na výstavbě československých opevnění namířených proti Hitlerovi. Za války působil v Británii, severní Africe a Itálii. Ještě před koncem války se stal vojenským atašé v USA. Jeho kariéra skončila po únoru 1948, kdy byl propuštěn z armády, později zatčen, obviněn z vlastizrady a ve vězení ubit.

Že Lukasovu smrt způsobil opravdu jeho majetek, potvrzují další důkazy: diáře a vojenské písemnosti (včetně studií o americké armádě) byly vyhozeny na dvůr, ačkoli pro vyšetřování údajné vlastizrady mohly mít klíčový význam.

19. května 1949 ve vězení Lukas zemřel. „Co se stalo s autem, se mi vypátrat nepodařilo. Prý se mihlo v soukromých rukou a pak jezdilo pro vládu,“ dodal Stehlík. Za Lukasovu smrt nikdy nikdo nebyl potrestán.

(MFDNES)